Píší o tom skoro od počátku SVO na Ukrajině. Nějak se mi to válčení ze strany Ruska od prvních dnů nelíbilo. Na můj vkus nemělo potřebnou razanci. Proto jsem o něm psal jako o gentlemanském bojování. Rusové se podle mě příliš citlivě vyhýbali civilním ztrátám. Ovšem bylo to zlověstně jednostranné. Ukronacisté se totiž chovali naprosto opačně. Od doby, kdy se do bojů vmontoval Západ a změnil je v regulérní válku, už počínání Rusů vůbec nechápu. Přece každý voják ví, že základem vítězství je narušovat přísun na frontu. Rusové v tom směru neudělali skoro nic. Výzbroj, kterou Západ Ukrům posílal se tak dostávala bez problémů až na frontu. Při čemž nebylo nic jednoduššího, než zneprovoznit tunel na Podkarpatské Rusi a zničit asi tři železniční uzly, včetně Lvova. V jednu dobu se to omlouvalo tím, že Rusko nechtělo zničit trasy dodávek svého zboží do Evropy. Ovšem po několika fázích sankcí tento pseudoargument padl, a dnes je pro mě nepochopitelné, že vůbec na Ukrajině ještě pořád existuje dálniční a železniční provoz. V mých očích jedinečný důkaz, že v Rusku jsou vlivové síly, které si vlastně nepřejí vítězství Ruska. Na druhé straně je mi ale též záhadou, že ještě vůbec existuje Kerčský most fakticky neporušený po celé své délce přes 17 kilometrů. Jako by se „soupeři“ dohodli, že si hlavní komunikační tepny prostě ničit nebudou. Ovšem o působení vlastizrádných sil v Rusku od samého počátku nepochybuji. Bojuje se neustále jen a jenom na jejich území, které tou „zákopovou“ válkou připomínající první světovou, se fakticky totálně ničí tak dokonale, že se tam nebude dát vůbec žít. Nerozumím Rusům a nejsem sám, pokud vím.