VEŘEJNĚ PREMIÉROVI NEČASOVI

Co jsem Vám nestihl napsat 28. října

     Předseda největší odborářské komory o Vaší vládě prý veřejně prohlásil, že je nejhorší od roku 1952. Nevím sice, kde přišel zrovna k tomu datu a jak svůj názor vyargumentoval, ale vím, že později své prohlášení odvolal a snad se prý za ně i omluvil. Pokud ho odvolal, učinil správně. Vaše vláda skutečně není nejhorší od roku 1952. Je nejhorší za celou dobu existence naší státnosti. Pokud u nás existovaly i vlády, které se dopouštěly zločinů, tak se jejich chování dalo omlouvat okupací, buďto přímou vojenskou, nebo zprostředkovaně politickou, jež byla v praxi tou nejtužší diktaturou.

Vaše vláda je však první v naší historii, která své protilidové politické zločiny páchá z vlastní iniciativy, bez jakéhokoliv, třebas i zprostředkovaného nátlaků z venčí, ba zdá se, že dokonce s osobním požitkem až uspokojením naprosté většiny ústavních činitelů vládnoucí koalice.

Vaše vláda, pana premiére, je už pro obrovskou většinu veřejnosti naprosto nepřijatelná. V očích občanů, kteří ji odmítají už od samého jejího podlého vzniku, je dokonce vládou padoušskou. Pokud neznáte definici padoucha, pak jenom připomínám, že jde o pojem, jež je k nalezení kupříkladu v textech Benjamina Kurase, jehož ani náznakem nelze „vinit“ z inklinace k levicovosti. Když už jsem u toho hodnocení vlády, musím Vám, coby osobě, sdělit, že jste nejslabším předsedou polistopadových vlád. A to jenom proto, že se mi nechce studovat činnost těch předlistopadových. S vysokou pravděpodobností byste dopadl ještě hůř. Jste unikátem přinejmenším v tom, že jste začínal s takovou převahou ve sněmovně, o jaké mohli ostatní jenom snít a nyní fakticky vládnete – tedy ztrapňujete se -, v čele prakticky menšinové vlády.

Celá současná vládní koalice se od počátku chová jako bývalá „stranovláda“, o kterémžto jednání se už přes dvacet let hovoří jako o totalitě. Vždycky jsem uvedený termín považoval za účelový konstrukt, který navíc vymyslela jedna pochybná filosofka, mimo jiné asi také proto, aby ulehčila svému svědomí za to, že v mladickém zaslepení spávala s podporovatelem Hitlera. Po dvou letech bezskrupulózní tyranie ze strany současné vládnoucí moci, začínám si obsah onoho pojmu ale znova promýšlet.

Vaše vláda s podporou všelijak zverbovaných, pod knutou strachu o své prebendy stupidně se chovajících poslanců, už za svou existenci předvedla nesčetné množství triků, jichž lze v tak zvané zastupitelské demokracii použít k udržení nadvlády. Opakuji, nadvlády, dokonce diktátorské a ne nějakého slušného vládnutí. Jen několik příkladů. Vláda vznikla ze stran, z nichž ani jedna nevyhrála volby, přestála kolem deseti vládních krizí, vesměs zahájených korupčními skandály. Neobešla se hned při první z nich bez utajované, a proto snadno popíratelné dohody složené do rukou prezidenta. Musela provádět doslova kotrmelce při korupčních skandálech Drobilem (Michálek) počínaje, přes Vondrovo PromoPro, Bártovštinu, až po nedávný problém na ministerstvu „asociálnosti“. Jedním z vrcholných demokratických triků bylo udržení vlády za pomoci stlučení „protostrany“, ze zrádců nejen volebního programu, ale i svých politických „kriegskolegů“. A konečně předvedla nedávno svůj zatím poslední spektákl, v němž – určitě za tučné odškodné -,odešli ze Sněmovny revoltující členové ODS, aby byli nahrazeni „loajálními“, dokonce i jedním trestancem.

V  repertoáru současné vládní koalice k tomu všemu navíc totálně absentuje metoda vyjednávání, a to nejen s opozicí, ale s každým opačného názoru. Vysmívá se jakémukoliv občanskému odporu a některé jeho projevy povýšenecky dehonostuje coby eskapády extrémistů, či dokonce luzy. Demonstrace veřejnosti jsou pro ni divadélkem k úsměvnému pohrdání. Petice, třeba i s mnoha tisíci podpisů, považuje pro změnu za poníženou supliku, kterou může ignorovat, řečeno až příliš slušně. Samozřejmě, že je především pokračovatelkou pseudotřídního boje, zahájeného již Klausem v prvých dnech po listopadu 1989, projevujícího se stupidní vytrvalostí ve vyhrožování reinkarnací komunistické byrokratury. Pravým pojmenováním celé její činnosti je ale antisocialistická, ba dokonce antisociální až protispolečenská revoluce, podrazácky označovaná za reformy.

Pokud jste ještě alespoň trochu – coby vzdělanec přírodních věd -, schopen vědecké analýzy, tak si laskavě sám odpovězte na otázku, co asi tak zbývá občanům, veřejnosti, či opozičním institucím, když si o současné vládní koalici uvědomují kupříkladu jenom to málo, co bylo popsáno v předešlých dvou odstavcích. A zkuste si pak v myšlenkovém experimentu kupříkladu představit, jak asi může skončit její i Vaše vládnutí.

NEPLACENÁ INZERCE

Každý, kdo rád píše politikům, by měl začít využívat služeb nedávno vzniklého webu http://napistejim.cz/search , který může z korespondence nejen udělat opravdu věc veřejnou, ale vytvářet i reálný tlak na nechuť politiků odpovídat. Jinými slovy, lze ho využít k erozi pohrdavé bohorovnosti tak zvaných demokratických zástupců ke  konkrétním příslušníkům hlasu „lidu“, který je volí. Před volbami bude takový počin stále více nabývat na významu. Myslím si.

VLÁDA MÁ SPLNĚNO

Nová „Bílá Hora“ z konce minulého týdne podle mne ukončila lavinu protilidových kroků vlády, jimiž určitě splnila mnohem víc, než si kmotrovské kruhy ve svých snech přály. Teď už má před sebou naopak zmírňování některých okrajových, až příliš krutých asociálních rozhodnutí. Jak se zdá, ODS vládne podle prastaré maršruty, i když tentokrát jí to trvalo trochu déle, než bývá v zavedených demokraciích zvykem. I tak ale má před sebou poměrně dlouhou dobou jednoho a půl roku, ve které si může zlepšovat svou „imič“, aby před volbami mohla zase cosi vymyslet na málo nápaditou levici. Levice v krajských volbách sice drtivě vyhrála, ovšem lidé jsou zapomětliví a tak za rok eventuálních populistických opatření budou opět velebit rozumnost pravice a hlavně ODS. Především ta má totiž splněno. Heger ještě zdaleka nemá ve zdravotnictví naplněn program likvidace socialistického zdravotnictví a Kalousek, oba z TOP09, škoda mluvit. Tomu zatím nevyšel ani jeden rozpočet a i kdyby nakrásně hned teď skončila krize, jeho úřad nebude umět vybírat daně, když se to za dvacet let ještě pořád nenaučil. Mediální lokajové budou až do příštích parlamentních voleb ohlupovat národ, že drastická opatření, jež ukončila rozhazovačnost socialistů, byla bezpodmínečně nutná, a že když to jenom trochu jde, pravice umí být k „lidem“ i přívětivá, proto přece má ve své koalici jakousi veteš toho jména – LIDEM. Kdo je vyřízen, tak to je Nečas. Toho činnost Kalouska, který fakticky vládu diriguje, potopí, ať už volby pro ODS dopadnou, jak chtějí. Při prohře odejde sám, při slušném výsledku si ho přisvojí jiní, kteří už čekají na svůj den.

OPRÁVNĚNÁ OTÁZKA

Tři poslanci složili mandát, aby umožnili vládě propasírovat sněmovnou nejen hnusné, ale doslova politicky zločinné zákony pravicové diktatury, eufemisticky ještě pořád prohlašované za reformu. Jelikož jde o poslance ODS je vysoce oprávněnou otázka: „Za kolik?“. Jde totiž o partaj otrocky vyznávající tržní systém a dogmaticky nařizující každému jedinci, že se má sám o sebe postarat. Bude proto potřebné se zajímat o další život odstoupivších „rebelů“. Zda na ně byl pouze činěn vydírací nátlak za to, že se na ně něco ví, či dostanou nějaké velmi lukrativní funkce ve spřízněných firmách, či dokonce nějaké vzácné prebendy státní služby. Asi od každého trochu, aby se na to zas tak brzy nepřišlo a tolik to na veřejnosti „neřvalo“.

REÁLNÁ ZASTUPITELSKÁ DEMOKRACIE MUSÍ BÝT DIKTATUROU VĚTŠINY

Eskamotérským trikem výměny rebelů z ODS za poslušné poslance, obnovila vládní koalice ve sněmovně svou většinu. Ne sice již ohromující, ale přesto dostatečnou, aby v den výročí Velké Říjnové Socialistické Revoluce a v předvečer porážky Husitů na Bílé hoře, symbolicky dokončila porážku obojího jmenovaného revolučního vzmachu „luzy“, v teritoriu ČR. Pokud ještě někdo dneska vidí nějaký rozdíl mezi údajnou diktaturou proletariátu a reálnou diktaturou koaliční většiny současné vládní kliky, tak si na tom může udělat doktorát z politologie. Já vidím jediný. Že až opět přijde čas, tak decimovaní, ubíjení, dneska zdánlivě bezmocní se zase zvednou, a že své dílo konečně dotáhnou tak daleko, že opravdu dosáhnou konce dějin, ukončí historii konfliktů mezi bohatými a zbytkem, protože definitivně už žádní bohatí nikdy nebudou moci existovat.

NEVYČERPATELNOST TRIKŮ ZASTUPITELSKÉ DEMOKRACIE U NÁS

Před víkendovým kongresem ODS se velká část politologů shodovala v tom, že Nečasova vláda při sněmovním schvalování zákona o daňových změnách padne. Že se prakticky zopakuje loňský scénář ze Slovenska, kdy pravicová premiérka rovněž se zákonem, pro mnohé poslance nepřijatelným, vyhlásila hlasování o něm jako hlasování o důvěře vládě. A poroučela se. Bezprostředně po skončení sjezdu jedním hlasem titéž „vědci“ tvrdili, že ODS si koupí některé poslance „zbytkové“ strany VV, zvláště když tomu pomohl John svým druhým zaměstnáním v redakci poměrně známého týdeníku. Jenže politologové pořád nemají zdaleka tolik fantazie, kolik česká pravice. Ta pokračuje v tradici „zlatých českých ručiček“, které i přes ty největší problémy se dokázaly přehoupnout s bravurou doslova kouzelnické improvizace. Prvním velkým příkladem takového chování byla opoziční smlouva, která dovolila ambicióznímu soukromému liberálovi Zemanovi vládnout s menšinovou vládou. Pokračovalo to nákupem Melčáka a spol, aby mohl vládnout Topolánek i za stavu volební plichty ČSSD s ODS. A za Nečasovy vlády už pravicoví demokraté předvedli doslova několik veletočů. Prvým bylo samotné sestavení jejich vlády, ačkoliv žádná z vládně koaličních stran nevyhrála volby. Dalším bylo kupříkladu vstřebání do vládní koalice strany, která ještě týden před oním aktem nebyla vůbec ve sněmovně a vznikla fakticky až tento víkend, pod taktovkou paní Peake. Zatím proces demokratických machinací vyvrcholil včera, kdy se raději tři poslanci ODS vzdali mandátu, aby je nahradili jiní, kteří pomohli vládě protlačit sněmovnou onen ošidný zákon, s nímž Nečas spojil vyjádření důvěry své vládě. Nečasova ekvilibristika není jistě ještě úplně vyčerpána, vždyť má údajne vládnout ještě více jak rok a půl. Přesto se už do dějin zapsal nesmazatelně. Začínal vládnout s nevídanou převahou 118ti hlasů ve sněmovně a tuto neděli jich už měl pouze 99. Nejvyšší pravdou ovšem je, že Nečase na premiérském křesle drží především hlasy poslanců, kteří velice dobře ví, že po dalších volbách už jimi nebudou, čehož skvěle využívá superpadouch jeho vlády a také její skutečný lídr, Kalousek.

ODS SE NEZADRŽITELNĚ BLÍŽÍ K PROPASTI

Nečasovo vládnutí přivedlo stranu na okraj znicotnění. V posledních týdnech se proti němu sešikovala skupina, kterou média pojmenovala „rebely“. Šlo o nesourodou partičku poslanců, kteří pro schválení rozpočtu na rok 2013 deklarovali, že nepodpoří vládní návrh na zvyšování daní, především pak DPH, protože to údajně odporuje volebnímu programu ODS. Ve skutečnosti jin nejde ani tak o DPH, ale o navrhované zvýšení daní pro superboháče. Z hlediska ODS byli rebelové určitým problémem, leč z hlediska celostátního šlo o superpadouchy. Nechtějí zvýšení daní, protože by se musely zvýšit především bohatým a nejvyšší střední třídě, čili i ústavním a ostatním vrcholným politikům, čti, i jim samotným. Už to naštvalo naprostou většinu občanů. Nečasovi zdánliví odpůrci omítali zvyšování daní, ale ke snížení rozpočtového deficitu požadovali prodej dalších státních podniků, ČEZeme počínaje a státními drahami konče, cožzase  doslova rozzuřilo mnohé odborníky. Jak se zdá, nejen Kalousek si je vědom toho, že škrtací polštář je již vyčerpán. Jestliže Nečas přivedl stranu nad existenční propast, Tluchoř a jeho banda už nastoupili fakticky na zánikovou trajektorii ODS. Zatímco celosvětová krize vede mnohé vlády k úvahám o reprivatizaci některých sektorů veřejného prostoru, především v oblasti peněžnictví, pojišťovnictví a zdravotnictví, u nás ještě pořád existuje kamarila ideologických idiotů, hodlajících zprivatizovat veškerý veřejný sektor. Na víkendovém kongresu Nečas ustál funkci předsedy. Ale jenom proto, že všichni ti sígři, čekající na jeho pád chtějí, aby si kalich své stupidity vypil až do dna. Pro ODS pracuje v zákulisí hodně kreativních lidí, kteří před každými rozhodujícími volbami přišli na nějaký fígl, který stranu udržel na voličském výsluní. Nepochybně k tomu dojde i před dalšími důležitými, čili parlamentními volbami. Ovšem ODS bude v té době určitě již bez Nečase. S ním totiž do dalších voleb jít nemůže. A i tak je volební úspěch ODS spíše chimérou, než reálnou možností.

NABOBSTVÍ BOŽÍCH SLOUHŮ

Na římskokatolické církvi a nejen na ní, mi nejvíc vadí pompéznost jejích rituálů. V prvé řadě honosnost oblečení bohoslužebníků, drahocennost rituálních předmětů a konečně pyšnost celé ceremonie. Vše to má fakticky povýšenecký účel, ukazovat laikům obrovský rozdíl mezi nimi a klérem, ohromovat primitivní věřící lid, až dokonce paralyzovat odbojnost. Mnoho z této nadlidské výjimečnosti zůstává v chování římskokatolického kléru i v mimorituálním životě, ba i v občanském styku s veřejností. Irituje mne rovněž titulování vyšších kleriků od eminence po svatého otce a mimo jiné i název institucí, jako kupříkladu arcibiskupství. I v tomto punktu církevní hodnostáři nerespektují Ježíše s jeho bonmotem o těch, kdo se povyšují. A co si mám potom myslet, když můj občanský vzkaz nejvyšší hlavě římských katolíků u nás byl, asi automaticky, vyhozen z kyberprostoru jako spam, což mi bylo odpovězeno na požadavek sdělení o doručení e-mailu. Obecně neodpovědět na dopis je od jedince i instituce neslušné. Nechovali se tak ani totalitní vládci byrokratiátu KSČ. Vždycky nějak reagovali. I když jen po jednovětém poděkování za názor dopis určitě hodili do koše. Lid nebyl pro ně přece jenom pouhým ideologickým slovem. A o zpětnou vazbu se ve skutečnosti zajímali, i když na první pohled bezohledně celé společnosti diktovali. Církevní hodnostáři tradičně lid považují za plebs, který má pro ně jedinou cenu -, aby na ně dřel a poníženě k nim vzhlížel. Jakýkoliv jiný vztah mezi klérem a veřejností je především v očích nejvyšších hodnostářů nepatřičným projevem luzy. Sumárně si troufám tvrdit, že chování současné nejvyšší honorace římskokatolické církve u nás je projevem lumpenkléru, odvozeno od lumpenproletariátu, což byly osoby, které svým jednáním ohrožovali proletariát. Dominikem Dukou počínaje, je mnohočetný sbor vyšších kněží a jejich výkonných úředníků, ve značně velkém rozsahu škůdcem jejich církve v očích obrovské části veřejnosti.

OTEVŘENÝ LIST OBČANU DUKOVI

DOPIS OD BÝVALÉHO FUNKCIONÁŘE LUZY  – PODLE VAŠEHO CHÁPÁNÍ

     Nevím sice, co je to primas, vím jenom, že kdysi kdesi „…u primasa za kamnama stála basa…“ a dál to určitě také znáte. Z Vašeho veřejného vystupování jsem ale pochopil, že jste nejen nejvyšším představitelem římskokatolické církve v ČR, ale se dokonce považujete za oprávněného hovořit za všechny věřící Vaší církve.

Nezajímal jsem se nikdy o Vaši osobu, leč bylo mi asi souzeno, abych se, jako disident nevydržovaný penězi ze Západu, dovídal útržky z Vašeho života. Nabyl jsem z nich jistoty, že jste ve vězení od Havla nebezpečně načichl jeho pečlivě skrývaným elitářstvím. Sám jste se pak už v onom arestu považoval za jakéhosi lepšího, ne-li až výjimečného člověka, jako on sám. Tato osobnostní deformace, stupňující se až k pohrdání „lidem“, Vás nyní přivedla až ke ztrátě soudnosti. Není to příliš překvapivé, protože po celou historii většina nejvyšších kleriků Vaší církve doslova pozbyla vlády nad svým rozumem při vidině získání majetku. Čím vyššího, tím maska jejich střídmosti padala rychleji, stejně jako v současnosti Vám.

V žádném případě nehodlám rozmnožovat řady tlachalů, ba ani odborníků, na problematiku majetku římskokatolické církve u nás i Vatikánu. Nehodlám se utápět v argumentech práva kanonického, světského, socialistického či zvykového. A již vůbec ne v nějakých ideologických tirádách.

Podle mého hlubokého přesvědčení jsem si jist, že Vaše církev je dostatečně věkovitá na to, aby se poučila z dvoutisícileté zkušenosti. Její reprezentanti i skrytí vládci, nepochybně ví daleko lépe než kdokoliv jiný, že když přijdou doby běd, je bohatství církví i jiných první, jež je pleněno hladovými, potřebnými a tedy zhusta i nenávistnými. Ti všichni logicky berou tam, kde je bohatství naprosto nepotřebné, ba dokonce totálně nadbytečné, až škodlivé. Neexistuje vůbec žádný důvod se domnívat, že takové doby v budoucnu už nenastanou. Spíše opak je pravdou. I kdyby církev ve svých dějinách pro veškerý, nadtož bědný lid udělala sebevíc, vděk nikdy nebyl dominantním motivem jednání lidí v kritických momentech celé společnosti. A to už nehovořím ani o tom, že římskokatolická církev za dva tisíce let nevykonala pro lidi z té obrovské dolní většiny sociální stupnice lidstva ani tolik, kolik pro ni udělaly Vámi za luzu prohlašované odbory, které oproti Vaší církvi po celou svou existenci v demokratických zemích, žily jen z prostředků svých členů.

Již jen z uvedeného důvodu vidím pro Vás jediné elegantní řešení současného, naprostou většinou veřejnosti odsuzovaného, přesunu majetku státu na Vaši církev. S díky nebrat. Jen tak zabráníte navíc tomu, aby se římskokatolická církev nestala součástí vládnoucí mocí a Vy osobně předsedou jedné ze zkorumpovaných stran vládní koalice.