Včera jsem na síti objevil názor, cituji: „Nejsou dnešní lékaři nic jiného než drogoví dealeři, kteří napumpují lidi recepty pro farmaceutický průmysl?“ Konec citace. Je to vyjádřeno poněkud divnou češtinou, ale jinak to sedí, tvrdím já. Ostatně ať si každý na tu otázku odpoví sám.
Dnes by už měl 101 let. Nesporně pořád legenda světového sportu a pro většinu atletů nejslavnější z nich. Nebyl sportovním talentem. Svých grandiózních výkonů ve své době dosáhl doslova otrockou dřinou. Něco o tom vím z vlastního působení v mládežnické atletice té doby. Zátopek ovšem nebyl jen člověkem nezlomné vůle, ale i nositelem jiných ctností. To pro mě ilustruje, mimo jiné, jeho odlet na „svou olympiádu“ do Helsinek. V nominaci s ním byl i mílař Stanislav Jungwirth. Toho ovšem vedení moc nemuselo, a tak se mu nějak snažilo odlet znemožnit. Když Zátopek svého kamaráda Standu na letišti neviděl, tak se zeptal, kde je. Nějaký bafuňář mu řekl že odletí později. Zátopek se zaradoval a řekl, tak to je dobře, aspoň můžu doma ještě potrénovat, a poletíme potom spolu. A odešel z letiště. Funkcionářům nezbylo nic jiného než nakonec Jungwirtha na OH poslat. Kdyby se tehdy ve stranovládě objevil, týpek rodu Rakušanova, Pospíšilova, či Lipavského, nebo dokonce blb typu Dominika Haška, Zátopka by nikdo, nikde neznal, kromě několika českých sportovních historiků za jeho olympijské medaile získané v Londýně v roce 1948. Už zakladatel Sokola Miroslav Tyrš prosazoval životní moto; „V zdravém těle zdravý duch“. A pro mě od doby Zátoka platí že sportovec může být úspěšným, až veleúspěšným. Ovšem velikým, opravdu velikým může být jen a jenom tehdy, když je především velikým člověkem, což pak Zátopek nezvratně dokázal po roce 1968, kdy byl diskriminován po celou dobu normalizace.
NATO už dodalo na Ukrajinu „všechno“, co mohlo. Kazetové granáty, dělostřelecké náboje s ochuzeným uranem, rakety doletu až 600 kilometrů, drony ještě s delším akční rádiusem, stíhačky a těžké, nejmodernější tanky. Takže chybí už jenom taktické jaderné náboje.
A ještě něco.
Alespoň tři sta tisíc vojáků především v „východního křídla“ NATO pod velením Anglosasů, především z Británie, kdysi Velké, kteří by vtrhli na území Ukrajiny zachránit Ukronacistickou vládu v Kyjevě. A může konečně ta šolicháda na Ukrajině skončit a zažít skutečná válka mezi budoucími dvěma světy. A opět, jako vždycky s hlavní bitvou na bojišti ve středu Evropy.
ještě o něco málo později za Rusko Jelcin. Kdo si to „nepamatuje“, tak je to jeho věc. Nevidím proto nejmenší důvod, proč by se měl omlouvat za Rusko ještě Putin. Ten nám ale minulý týden sdělil podstatně víc. Řekl, že intervence v Československu v roce 1968 byla chyba, která se už nebude opakovat. A jak je všeobecně známo, Putin svá slova dodržuje i v mnohem těžších případech. Takže čeští válkychtiví jestřábi, jakož i všichni protiruští rasisté a jiní rusofobové by měli začít zvažovat svá tvrzení, že nás Rusko napadne, když zvítězí nad Ukrajinou. V žádném případě nás neohrožuje. To jenom naši pomatenci v mocenské struktuře mohou ohrozit Rusko na pokyn kupříkladu papalášů z NATO, což by znamenalo odvetu, o čemž nemusíme pochybovat. Rusko se o jakýsi pidistátu navíc dávno už nesamostatný a kolonizovaný nadnárodní vojenskou korporací s logem NATO je pod jeho rozlišovací potřeby. Na něj stačí kupříkladu jediná balistická střela Sarmat.
Prezident Maduro už je na své páté návštěvě ČLR. Včera na tiskovce se mu snažil čínský novinář z Hong Kongu položit otázku v angličtině. Maduro jej přerušil a řekl doslova cituji: „Mluvte čínsky. Nemáme anglického překladatele. Toto je nový svět“. Konec citace. Nevím to, ale předpokládám, že sám Maduro určitě umí anglicky. Tato epizoda celkem výborně doplňuje můj předešlý text. Takže tak asi.
Myslím si, že současná etapa globální války asi skončí rozdělením světa na dvě části. Na jedné straně kolektivní Západ, tedy USA a jeho sympatizanti a na druhé straně zbytek planety. Válka na Ukrajině se vede s největší pravděpodobností za účelem určení hranice mezi těma dvěma „světy“ na euroasijském super kontinentu. Nebude to ale žádná druhá studená válka. Oba póly všelidské civilizace budou nepřetržitě ve stavu hybridního konfliktu, od finančního přes informační po lokální ozbrojené střety. Takže válka, která začala vznikem SSSR, bude trvat tak dlouho, dokud se jedna strana nevzdá. To v lepším případě. V tom horším budou použity zbraně hromadného ničení a nemusí to být zrovna jaderné. Spíše půjde o biologii, konkrétně přes potraviny. Skutečné pandemie neznámých nemocí bych rovněž nevylučoval. Jednu cestu na zkrácení doby trvání první globální války může zajistit Evropa. Její pohlaváři by si konečně mohli uvědomit, kam patří. Že jejich vlastí není západní polokoule, ale opravdu ten náš, starý kontinent. Evropa je v současnosti reálnou polokolonií Deep State USA. A ten ji odhodí, jakmile ji už nebude potřebovat. Pokud si USA udrží Indii a Indonésii, a neodtrhne se od ní Japonsko a Austrálie, tak Evropu skutečně nepotřebuje. Ovšem nesmí jí dovolit, aby se emancipovala natolik, aby přešla do druhého tábora. Bude proto rozhodující, jak se vyvine problém migrace, přesněji, za koho budou migranti „kopat“. Předpokládám, že coby muslimové to nebude za Americký životní styl, obzvlášť při těch jeho současných výstřednostech.
Kdo? No přece Dmitrij Anatoljevič Medveděv. V mých očích nejméně čitelný politiky v Rusku. Mluví se o něm jako o loutce Putinově. Ovšem jako prezident jí jednoznačně nebyl. Podle mě „zapinkal“ Libyi, když schválil zásah Záapdu. Po celou dobu byl jakýmsi liberálním stínovým korektorem Putina. Západ dokonce na něj spoléhal, coby na vůdce páté kolony v Rusku. Ovšem od začátku SVO se natolik stal vlasteneckým jestřábem, že mu prostě jeho přehánění nevěřím. Některá jeho veřejná vystoupení glosátorského charakteru dokonce připomínají opilce, který se na ten výpad pořádně posílil. Nesleduji ruské zdroje, takže nevím, jak si stojí v průzkumech veřejného mínění v Rusku. Ale vím o některých Rusech, mnohem znalejších věci, kteří mu rovněž nevěří. Takže kdy hrál divadlo, před SVO, nebo nyní?!!
V některých státech USA už jsou pořádány sportovní soutěže, v nichž biologičtí muži cítící se být ženami startují, a samozřejmě vítězí v soutěžích žen. Existuje již i Miss, jež je biologickým mužem. Evropská komise v těchto dnech na dotaz několika poslanců jasně prohlásila, že tento trend podporuje. EK mluví o, cituji: „…chybných představách a předsudcích ohledně rolí, které daná společnost považuje za vhodné pro ženy.“ Konec citace. V mých očích jde o jednoznačný důkaz o zbláznění Západního světa a další důvod k tvrzení, že odchod ze sféry vlivu západních politiků, aktivistů a médií hlavního proudu je absolutní potřebou pro zachování duševního zdraví.
Statistický úřad EU zjistil, že více než 650.000 ukrajinských mužů ve věku 18 až 64 let je registrováno jako uprchlíci ve 27 státech EU a také v Norsku, Švýcarsku a Lichtenštejnsku. Přečetl jsem si to v dnešních zprávách. Při tom z předešlých sdělení vím, že například v Německu vůbec nemají přehled, kolik u nich je Ukrajinských uprchlíků. Tvrzení statistiků EU je publikováno v souvislosti s požadavkem Ukrajiny, aby státy Ukro uprchlíky ve vojenském věku vyhošťovali a poslali zpět, aby pod velením Ukronacistů mohli umírat. Jako první samozřejmým této idiotské výzvě vyhovělo Polsko. Tvrdím od počátku, že muži, kteří z Ukrajiny utekli před válkou, jsou z větší čísti ti, co odmítají nepřátelství Ukrajinců k Rusku. Alespoň většinou. Nevím, co si Zelenskyho mafie slibuje od takové násilné mobilizace. Je přece jasné, že až se tito kluci a chlapi dostanou do přední linie, tak první co udělají bude, že se vzdají, aby si zachránili krky. A to nehovořím o tom, že mohou začínat přecházet do stavu ilegálních utečenců, jako jejich islámští kolegové, kteří zaplňují Evropu. Nehledě na to, že celý akt odporuje mezinárodnímu právu. Jenže taková maličkost zpychlé vládce v Evropě v současnosti vůbec nezajímá. Od začátku konfliktu tvrdím, že tato války nezačala jako ozbrojený konflikt Rusů s Ukrajinci, leč jako útok Ruské patriotské, vlastenecké až nacionální vládnoucí skupiny s Ukrajinskými nacionalisty a vládnoucími antiruskými rasisty, potomky nacistů z druhé světové války. Nejenže to vůbec není naše válka, ale ona to není ani válka většiny Rusů s většinou Ukrajinců.
DODATEK: Koho zajímají přesné právní aspekty repatriace, může si je přečíst na webu https://www.novarepublika.cz/2023/09/chytat-lidi-u-vody-a-lifrovat-je-k-bachmutu-ivan-hoffman-o-hrdinech-a-dezerterech .
Etapa globálního třídního boje pojmenovaná politiky a žurnalisty „studenou válkou“, byla idylickou érou, alespoň pro nás, kteří jsme ji prožili oproti tomu, co se dělo po ní, a především čeho jsme donucenými účastníky v tomto tisíciletí. Jsem přesvědčen, že většina politiků si ve svém nitru, ač to nikdy nepřiznají, přece jenom ale přeje hledat „cestovní mapu“ k nastolení alespoň jakési nové studené války. Jenže tento směr vývoje je podle mého posouzení pro lidstvo uzavřen. Technologický pokrok ve vývoji zbraní, který se dostal do stádia robotických zbraňových systémů, které jsou dostupné většině rozhodných zemí znemožňuje hledání, nadtož ukotvení jakési nové rovnováhy mezi aktéry mezilidského nepřátelství, včetně onoho dominantního globálního třídního boje. Mám neblahé tušení, že globální lidské společenství si bude muset prožít cosi obdobného, co Evropa vytrpěla za osmdesátileté, a hlavně za třicetileté války, aby vystřízlivělo ze všech svých světovládných ambicí. Bohužel, ani v tomto směru nevidím mnoho naděje, protože nyní má lidstvo opravdu prostředky na naprosté vyhubení sama sebe.
Intuice mi říká, že lidstvu nebude stačit nějaká obdoba Klemense Wenzela Nepomuka Lothara Metternicha, kterému se podařilo mezi panovníky zorganizovat, vyjednat a realizovat Münsterskou a Osnabrückskou smlouvu, které zakončily apokalypsu předlouhého šestnáctého století. V tomto směru opravdu cestu nevidím pro naprostou absenci velkých osobností současné politiky. Především pak na Západě, čti, na straně dosavadní globální moci.
Ideální cestou k vyřešení současného rizika zániku lidstva by bylo „probuzení“ globálního lidu. Jeho osvobození se z osidel poblouzňování masmédii a politiky. Asi jenom obrovská mírová hnutí po celé planetě, spojená především s odmítáním poslušnosti vládcům čili k naprostému odmítnutí válčit, může možná vytvořit klima, ve kterém politici začnou jednat o pospolném soužití na planetě a nebudou neustále kout plány na podmanění si Země až okolního vesmíru.