Žádné lidské pravidlo ze samé své podstaty nemůže platit bez výjimky. Tak i zmíněné přísloví neplatí absolutně. Přece by bylo poněkud kách, vyslovovat se po smrti Hitlera o něm dobře. Což zdaleka neplatí jenom o něm. Kupříkladu nedávno zemřelý šlechtic, prý dokonce český princ a pozdější kníže si nezasluhuje dobrou vzpomínku. Proto jsem o něm ani nechtěl psát, Ale našel jsem dneska na síti zajímavý text Tomáše Tyla pod titulkem „Rozesmál mne Google a jeho cenzura“, který si sem přece jen vyvěšuji. Cituji: „Jistě, už v Ústavě se píše, že Cenzura je nepřípustná. Ale to, co dělá Google, Facebook atd., je přece jen ochrana lidiček před zlými informacemi. Hledal jsem obrázek ze studia rakouské ORF, kde spolu diskutují George Soros a Karel Schwarzenberg. Je to série fotek někdy z přelomu 70. a 80. let. A puf – to, co Google ještě před pár lety klidně našel, už dnes není. Ono to totiž dokazuje, že ti dva se znali mnoho let před rokem 1989, že Schwarzenberg se nestal Havlovým kancléřem náhodou a ta absence fotek mj. dokazuje, že oni to vědí a mažou z obavy, že by lidem došlo, že tady fakt nešlo o Pravdu a Lásku, ale o majetky a nový feudalismus – se starými pány.“ Konec citace.

Když už jsem se ale rozhodl napsat něco o jmenovaném feudálovi, napíši svou vlastní reflexi z osobního setkání. Prvního a jsem rád že jediného. Když jsem ho poprvé zaznamenal, tak jsem si jej ohodnotil jako šlechtického degeneráta s tváří dementa. Když jsme pak seděli proti sobě, poznal jsem, že je to pro něj prakticky výborná maska, zarývající tvář absolutního pohrdání se všemi sobě nerovnými. Uvědomil jsem si dvě věci. Málokdy spolu jako rovný s rovným musejí jednat lidé pocházející ze dvou absolutně nejvzdálenějších sociálních vrstev. Nevím, jak to jinak slušně vyjádřit. A za druhé jsem si uvědomil, že s příslušníky této špičky feudálů bych nikdy nebyl schopen koexistovat. Pochopil jsem jakousi hlubinnou podstatu třídní nenávisti. Dá se říct. To nebyl pouhý příslušník panské vrstvy. To byl člen nejvyššího patra světové vrchnosti. V tomto vztahu bude na věky platit nezměnitelné, buď oni, nebo my. Jinými slovy v tom je mimo jiné skryta celá podstata příběhu i současného světa. Narodili jsme se jen necelé tři týdny od sebe. Ovšem celý život jsme se pohybovali v kruzích vzdálených od sebe „světelná léta“