Včerejší zasedání Rady bezpečnosti hlasovalo o rezoluci k problému Ukrajiny, kterou připravila USA. Podle mě stojí za pozornost několik věcí v souvislosti s tímto hlasováním. Rezoluci předložila USA a při tom neobsahovala odsouzení Ruska, nadtož jeho označení za agresora, což je stabilní mantrou pro Evropany. Za druhé ji považuji za reakci na rezoluci, kterou několik hodin před tím předložily Evropské státy spolu s Ukrajinou samotnému VS OSN, které ji těsnou většinou schválilo. V ní naopak bylo Rusko označeno za agresora a okupanta a bylo vyzváno, aby okamžitě stáhlo svá vojska z celého území Ukrajiny, včetně Krymu a Sevastopolu. Rezoluce VS OSN jsou deklarace, které nikoho k ničemu nezavazují, osobně ani moc nechápu jejich smysl, protože v mých očích často schvalují nesmysly, přesněji tužby a ne reálné možnosti. Naproti tomu ale rezoluce RB OSN se automaticky stávají prvkem mezinárodního práva, které je závazné pro všechny členy OSN. Proto je za třetí velice pozoruhodné, že dva členové RB s právem veta rezoluci nevetovaly, jenom se zdržely hlasování. Podle mě Britové i Francouzi se k problému postavili realisticky, čti, s vědomím, že proti super mocnostem nemá smysl vyskakovat. A ty super mocnosti navíc poprvé ve věci Ukrajiny hlasovaly stejně, všechny tři. ČLR, Rusko i USA. Lze říct, že cesta k míru na Ukrajině tím byla položena. Oni zdivočelí rusofobové, kteří ve VS OSN hlasovali proti Rusku se stali naprosto bezvýznamnými.

Nejvíc bych vyzdvihl fakt že Američané, Rusové i Číňané hlasovali společně a fakticky proti vůli všech, kteří ale postrádali odvahu rezoluci vetovat. To je v mých očích budoucí cesta. Šance na nejrychlejší vyřešení soudobého politického třesení Země. Dohoda těch tří nejen na jakémsi rozdělení světa na sféry vlivu, ale na vytvoření „společné armády“, která zajistí na Zeměkouli na dlouhou dobu mír. Což slovutná OSN za skoro století nedokázala. Jinou metodu totiž nevidím. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Jeden z mých kamarádů měl za životní krédo zásadu, cituji: „Pořádek je pro blbce, inteligent zvládá i chaos“. V posledních dnech na něj často vzpomínám, hlavně když čtu zprávy z dění v USA. Podle mého vidění totiž chaos ve světě zahájila už SVO na Ukrajině. O hodně se pak chaos zvýšil válkou v Izraeli a pádem Asada, ale teď, po nástupu Trumpa do „Bílé chýše“ to už je úplně nová éra. Řekl bych doba bláznivá, řítící se tempem jaké asi svět ještě nezažil, určitě ale nikdo žijící nepamatuje. Mám důvodné obavy, že klíčoví hráči, ať mi to prominou, nedisponují tak vysokou inteligencí, aby tento pádící, chaotický nepořádek, ba spíše svět bez jakéhokoliv řádu, zvládli. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Americký dvouměsíčník The National Interest zabývající se výlučně problematikou mezinárodních vztahů uveřejnil text, který ve zkratce říká. Ti, kdo chtějí podporovat Ukrajinu v dalším válčení, nemají co dělat u jednacího stolu, kde se bude vyjednávat o míru. Bodka. A to nejde o nějaký plátek. Wikipedie o něm mimo jiné píše, cituji., „The National Interest (TNI) je americký dvouměsíčník o mezinárodních vztazích redigovaný americkým novinářem Jacobem Heilbrunnem a vydávaný Centrem pro národní zájmy, think tankem pro veřejnou politiku se sídlem ve Washingtonu, DC, který založil bývalý americký prezident Richard Nixon v roce 1994 jako Nixonovo centrum pro mír a svobodu. Časopis je (s)pojen s realistickou školou mezinárodních studií“. Konec citace. Takže všichni ti válkychtivci, co se kupříkladu dneska scházejí v kvelbu „U Bonaparta Mac(a)rona“ se nesmí divit, že je nikdo nepozval na dnešní jednání reálných mocnářů do sídla krále Saudské Arábie. Už jenom proto ne, že přece nemohou být na dvou místech této planety současně, oslové. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Je sice pravdou, že po nástupu Trumpa s Muskem je stále o čem psát, ale dneska bych se přece jenom zbavil jedné myšlenky, kterou v sobě nosím již léta. Na webu https://cz24.news/jindrich-kulhavy-vnimate-ten-obrovsky-rozdil/ mi z hloubi duše promluvil Jindřich Kulhavý. Feministky jej sice budou „kamenovat“, ale já jsem celý dospělý věk přesvědčen, že je to on, na jehož straně je víc pravdy a nikoliv ony. Tvrdím totiž, že ženy do politiky nepatří, stejně jako do horolezectví. Kdysi každého, dneska zatím určitě do „himalájismu“. Tam kvůli tělesné hygieně a do politiky kvůli duševní hygieně. Přece kabinetzní podrazy a to dnešní hulvátství skutečné dámě opravdu nesluší. Text bych doplnil snad jediným odstavečkem. Obzvlášť my Češi bychom měli ctít své dějiny, i když jde v tomto případě pouze o dobu legend. Jinými slovy měli bychom se opravdu učit z dějin, abychom je nemuseli prožívat znova. A tak si myslím, že stejně jako já kdysi, tak by i dnešní žáci a žákyně základních škol měli v dějepise slyšet svého učitele citovat kněžnu Libuši: „Hanba mužům, kterým žena vládne!“ Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen

Všichni, kdo hodlají ukončit ozbrojený konflikt na Ukrajině by si měli připustit, že jde o náramně komplikovanou situaci. Jmenovaný problém má přinejmenším čtyři roviny. V prvé řadě jde o ozbrojený střet mezi Ruskem a Ukrajinou. V druhé rovině jde o válku Evropanů proti Rusku. V ještě širším rozsahu jde o globální střetnutí celého politického Západu s Ruskem a jeho sympatizanty. A v neposlední řadě jde o sociální zápas historicky tradičních vrstev (tříd) nadvlády nad zbytkem lidstva.

Pro Američany jede jednoznačně pouze o konflikt Rusů s Ukrajinci. Dosavadní světový hegemon si pořád ještě nepřipouští, že jde také o střet kultur, že už jde dokonce o jeho nadvládu nad světem a už vůbec není schopen vidět, že se svět snaží vymanit z parazitismu nejbohatších vrstev světovlády.

Evropané v konfliktu vidí další příležitost konečně zničit Rusko. Dělí se na dvě základní skupiny. První tvoří sousedé Ruska, kteří díky jeho rozpínavosti z dob imperiálních už v sobě dávno přetransformovali rusofobii v bezbřehou nenávist. Takový, ryze emocionální vztah je jim nejenom tím nejhorším rádcem, ale vytváří pro celou Evropu vysoký stupeň rizika tím, že v konečném důsledku může vypustit z láhve jaderného džina v současnosti nejsilnější jaderné super mocnosti. Druhou skupinou protiruských Evropanů tvoří odvěcí jeho nepřátelé, toužící nejen po jeho území, ale především po jeho přírodním bohatství. Nejzavilejším nepřítelem z této skupiny podle mého vidění není ani Německo, ani Francie, jak si pořád myslí Rusové. Je jím Británie.Ta nikdy Rusku nedokáže zapomenout, že se na jeho území od Kamčatky po Ural, nadtož v jeho Evropské části (nejlépe na Krymu), nedokázala uchytit ani v dobách, kdy byla nejrozlehlejší a nejsilnější světovou velmocí v dějinách lidstva.

Tak, jak si Američané nepřipouští, že jde o útok na jejich globální hegemonii, tak si politický Západ nechce přiznat, že v Ukrajinském problému jde rovněž o konečné zúčtování s jeho dosavadní půltisíciletou dominancí na planetě. Nezápadnímu světu se vzpourou Ruska otevřely perspektivy reálnějšího osvobození z kolonialismu a následného neokolonialismu. Dneska prakticky nikdo nevidí čtvrtou rovinu konfliktu, jíž je zárodek osvobození se lidstva od parazitismu nejmocnějších. Což je zaviněno absolutním poraženectvím jediné opravdové levice, tedy marxistické. Revizionistické spolky všeho druhu dnes plně ovládly zbytkový politický „prostoreček“, který jim bohorovně ponechali dominantní liberálové. Tísní se jich v něm tolik, že se navzájem uklovají jako brojleři chovaní v desetitisícových chovech.

Z uvedené složitost vyplývá, že vyjednávači konce bojů mají před sebou nadlidský úkol. V prvé řadě si musí ujasnit, kterou rovinu střetu chtějí řešit a najít způsob jak s co nejmenším rizikem zmrazit ty roviny vyšší. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musíbýt zničen.

V současné době již několik posledních desetiletí vnímám, že se vykrystalizovaly dvě skupiny provokatérů mezinárodních střetů. Jsou to nýmandi a manipulátoři. Charakteristikou těch prvních jsou převážně až drze útočná slovní napadání z úst politiků a jiných veřejně činných příslušníků bezvýznamných pidistátů. Dokážou vytvářet dusnou mezinárodní atmosféru především při jednání institucí s mnoha členskými státy. Nejmarkantněji se tak nyní děje v politických orgánech NATO. Typickým příkladem takových nýmandů jsou Pobaltské země, ale také někdy ze severu a východu Evropy. Jejich nebezpečnost spočívá v emocionální motivaci, takže se rozumem nedá odhadnout hranice, kdy mohou přejít od výhružek k nepředloženým činům. Druhou skupinu tvoří v mém způsobu myšlení dva státy. Británie a Izrael. Oba jsou nebezpečné především tím, že provokují dosud nejsilnější vojenskou mocnost světa. Británie nedokázala dosud překousnout, že ji Unie nejen přepravila o kolonie, ale reálně ji zbavila pozice super mocnosti. Vzhledem k tomu, že má dosud prakticky v mnoha částech světa vliv, tak se snaží vytvářet pro Unii pasti, které ji zatahují do konfliktů. V „rozesírání světa“, jak říká herec Vskočil, se vypracovala do virtuozity a především její zpravodajské služby jsou v tomto směru geniální. Izrael má jinou taktiku. Díky silné Židovské loby v samotných nejvyšších kruzích USA se fakticky stává loutkovodičem naprosté většiny nejvyšších politiků Unie, především prezidentů. Dokonce je tak vlivná, že podle mě je rozhodující silou při výběru kandidátů na prezidenta. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Již dlouho přemýšlím o textu, který by analyzoval „sprostotu“ chování pidistátů NATO. Než jsem se odhodlal k jakési syntéze názorů na toto téma, našel jsem text, který mě předešel a celkem uspokojil můj pohled na problém. Je uveden mimo jiné na webu https://www.pokec24.cz/nezarazene/kolektivni-obrana-nato-a-jeji-ucinek-na-chovani-vlad-provokaterskych-statu/ . Upoutal mě už tím, že dokázal lépe formulovat mé přesvědčení, že státníci zemí NATO na začátku ozbrojeného konfliktu na Ukrajině měli jedinou povinnost; veškerou svou angažovanost v konfliktu měli vést k tomu, aby bojová činnost okamžitě utichla. Zavazoval je k tomu totiž hned první článek Alianční smlouvy. V textu Maďarského autora mě naopak chybí jasnější výklad článku 5 zmíněné smlouvy. Ten přece netvrdí, že členové NATO jsou povinováni jít do boje, když je napaden jeden jeho člen. Od začátku to totiž byla pojistka prosazovaná USA proti provokačnímu chování bezvýznamných členů NATO. Souhlasím s autorem a zdůraznil bych, aby státy které nejsou schopné nést samy důsledky svých činů a přece zaútočí na silnějšího, nesli označení „provokatérské státy“. A pak by měla být v Alianční smlouvě pasáž, která by jakékoliv provokační činnosti trestala až po vyloučení ze spolku. Neodpovídá přece zdravému rozumu, aby kupříkladu kvůli emocím nějaké vládnoucí skupiny z Litvy, kupříkladu, byly všechny státy NATO ohroženy jen proto, že si troufla provokovat jadernou mocnost. Takové nezodpovědné sprosťáctví nelze v Alianci trpět. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Teoreticky mohl. Kdyby vydal rozkaz, že Ukrajině okamžitě nesmí být poskytována pomoc ve formě využívání prostředků družicové komunikace, systémů řízení z pozorovacích letadel a podobných technologií, které Ukrajina nevlastní a Rusko ano. Už to by stačilo, ale pokud by navíc zakázal užívání všech zbrojních systémů možných zasahovat na území Ruska, včetně toho už obsazeného, tak by skutečně situace pro Ukronacisty byla natolik beznadějná, že by i samotní vojáci odmítli bojovat a Zelenskyho tlupa by musela kapitulovat. A to vše by se mohlo teoreticky uskutečnit za 24 hodin, jak chvástavě tvrdil, Trump. Nebo on opravdu se nechvástal a s tím, vším počítal? Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Šéf vládního oddělení pro efektivitu Elon Musk navrhl, myslím že minulý týden, reorganizaci aliance, která se stala „anachronismem“. Není to poprvé, co Musk kritizuje NATO. Již v březnu loňského roku podpořil myšlenku investora Davida Sachse o nutnosti alianci zrušit. Již tehdy se podnikatel pozastavil nad tím, proč aliance nadále existuje, když její hlavní protivník – Organizace Varšavské smlouvy – byla rozpuštěna. Musk tak nyní reagoval na prohlášení senátora z Utahu Mikea Leeho, který alianci označil za „anachronismus“ studené války. V současnosti tedy Musk zdaleka není sám, kdo tvrdí, že NATO potřebuje „kompletní reorganizaci“.

V prvé řadě se jeho názor ztotožňuje s dlouhodobým postojem Trumpa. Ten dokonce opakovaně deklaroval připravenost iniciovat vystoupení USA z NATO. Jeho hlavní výtkou vůči alianci je nevyváženost výdajů na bezpečnost mezi členy organizace. V současné době činí celkové výdaje zemí NATO na obranu 1,4 bilionu dolarů. Přitom 968 miliard připadá na Spojené státy a všichni ostatní členové dávají pouze 507 miliard. Na tomto pozadí Trump ještě v lednu prohlásil, že je třeba zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP u všech členů.

A nyní se podívejme, proč vlastně vznikl ozbrojený konflikt na Ukrajině. Rusku vadilo rozšiřování NATO až k jeho hranicím. Ne sice pro samotné členství jednotlivých zemí v alianci, ale proto, že na jejich území se začaly budovat základy USArmy s nejmodernějšími zbraňovými systémy. Rusko se několik let snažilo tento problém řešit. 15. prosince 2021 Moskva předložila Spojeným státům a NATO konkrétní návrhy na vypracování právních záruk zaměřených na zajištění vzájemné bezpečnosti. Dokumenty obsahovaly následující požadavky: vyloučení dalšího rozšiřování Aliance východním směrem, a také návrat územního rozmístění výzbroje obou stran ke stavu z 27. května 1997. Jednání o těchto otázkách byla Západem sabotována a proto vyvrcholila zahájením SVO ze strany Ruska. Odstranit NATO, tu žábu na prameni bezpečnosti v Evropě, toť nejdůležitější politická výzva současnosti.

Závěr ozbrojeného konfliktu na Ukrajině se pak nabízí sám. Trumpova administrativa se ho může nejrychleji zbavit tak, že vystoupí z NATO. A vy Evropánci se už konečně po sedmdesáti letech začněte o svou bezpečnost starat sami. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

V průběhu včerejška se celá planeta dověděla, že Trump s Putinem si telefonovali. Celou jedna a půl hodiny, což představuje čistého času asi tak půl hodiny, takže je hned jasné, kolik problémů asi „vyřešili“. Mě v prvé řadě upoutalo, že jsme se nedověděli, kdo tomu druhému zavolal, zda oba čirou náhodou nezvedli v jednu vteřinu to kouzelné sluchadlo s mluvítkem. Staříci se dohodli, že se tedy konečně začnou domlouvat. Že vytvoří týmy, které budou jednat, že budou udržovat komunikaci mezi sebou pomocí svých asistentů, že prohloubí svůj vzájemný vztah, takže se sejdou, či dokonce navštíví, a že mají zájem na prohloubení kontaktů mezi svými mocnostmi, a že oba chtějí mír, a…já z toho všeho nabyl dojmu, že všichni ostatní vladaři mají držet „zobáky“, když hovoří skuteční mocnáři. Jsem opravdu zvědav, zda při řešení smrtelné křeče Ukrajiny se alespoň s nějakými otázkami obrátí na ty rádoby panovníky až diktátory jako je Zelenskyj, von der „Trusová“, Scholz, Mac(a)ron a další tajtrlíci EU. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.