To je nejpřesnější charakteristika toho blondýna s modrou kravatou, který se dnešní noci stal nejzrůdnějším prezidentem USA, který daleko překonal i Trumana. Takže bez emocí. Jestliže je chvástání toho globálního idiota jen částečně pravdivé, pak musí být Írán zamořen jaderným spadem a v zemi bude několik Černobylů. Nikoliv Nobelova cena míru, ale všesvětové prokletí na věky věků, to bude jeho zápis do dějin lidstva. On sám si nezaslouží další život a je opravdová škoda, že se ty atentáty nepovedly. Svět ovšem tímto podlým trikem dostal od sionistů jednoznačnou zprávu, že Izrael bude Velký, větší, až největší na celém světě. Pokud se proto lidstvo konečně neprobudí, nevzpamatuje, nevzchopí a nespojí, tak bude zotročeno úplně, jako ten paňáco, jehož jméno by mělo být vymazáno z historie.

Jsem opravdu zvědavý, co na to samotní Američané, kteří zvolili toho podvodného trumberu do čela svého státu. Ještě zvědavější jsem na všechna ta krákání „proroků“, kteří neustále mleli své předpovědi o tom, jak napadení Íránu bude pro USA krokem trudným, bolestivým, až sebezáhubným. Mnohem víc jsem zvědavý na všechny ty kecálisty v OSN a podobných zbytečnostech. A nejvíc jsem zvědavý na skutečné činy těch, kdo by činit měli, tedy Putin, Si, Módí a další „náčelníci“ světových mocností. Hošánkové, teď jste konečně konfrontováni s těmi nejpodlejšími a při tom víc jak silnými, takže „Hic Rhodus, hic salta!“.

Osobně ale předpokládám, že vytrubování náčelníka z „Bílé Chýše“ je, jako obvykle především chvastounstvím a mediálním humbukem. Íránci nejsou tak tupí, jako ta sion-americká svoloč, a podle mě měli dost času se na útok připravit. Přesněji skrýt a přemístit co je zapotřebí. Doufám proto, že až sedne rozvířený prach z toho bombardování, že to bude opět jako v případě zákeřného útoku izraelitů, čti, jen malé a povrchní škody. Takže pokud Írán dosud jadernou bombu neměl, tak teď ji bude mít velice rychle. A nejenom on.

Ovšem i kdyby Írán neutrpěl prakticky žádné škody, tak to nic nemění na úvodním odstavci tohoto textu. Zločinem není totiž nikdy výsledek, ale už samotný záměr. V některých morálních kodexech dokonce i samotná myšlenka na zločin je trestuhodná, ba trestu potřebná. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.