Každá cenzura je nesporným důkazem toho, že moc, která ji zavádí ztratila sebedůvěru. Mocní tím dokládají, že si jsou vědomi toho, že jejich argumentace nedostatečně až nevěrohodně odráží reálnou skutečnost. V mých očích byla a je cenzura navíc nezvratným přiznáním stavu vyjádřeného formulací; vím, že jsem slabší, a především, že šířím lživé manipulace a produkuji vymyšlené události.
Většina lidí, kteří delší dobu sledují šíření informací v mezinárodním politickém prostoru ví, že propaganda Rusů je ve srovnání s virtuozitou PR agentur Západu a jeho gigantických médií chudičkou Popelkou. Především proto, že je v obrovské většině pouze obrannou. Plodí z toho racionálního důvodu až pedanticky vyargumentované, a proto čtenářsky nezajímavé texty s náplní vyvracející produkci protivníka. Většinový čtenář je pak doslova fascinován produkcí vycvičenou na stoleté praxi bulváru, takže je lehce zmanipulován ve prospěch Západní propagandy, která se navíc jako propaganda ani netváří.
Pokud se naše vláda obává, že i tak málo působivá propaganda může být u veřejnosti nakonec úspěšná, pak je její cenzorská diktatura skutečným potvrzením toho, že její informace nejsou odpovídající realitě, její manipulace jsou až primitivně očividné, a údajné událostí vylhané. Osobně hodnotím současnou propagandu české provenience za natolik stupidní, že dokonce odporuje Goebbelsovskému pojetí propagandy, jež tvrdí že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. V podání současných politiků a jim sloužících lokajů všeho druhu se pravdou nestává, pouze veřejnosti pomalu otvírá oči, a stále více jej upozorňuje že tu není cosi v pořádku, takže začíná intenzivně hledat jiné zdroje informací. Zvláště pak starší občané, kteří jsou už vycvičeni minulým režimem. Cenzorská diktatura tak přináší, jako skoro každé lidské záměry opačný výsledek, než za jakým byla nastolena.