Pro mé celoživotní přesvědčení jde o jednoznačný důkaz, že liberální evangelium o svobodném trhu je fikce. Že zájem mocných každého státu je silnější než „zákony“ trhu, a dokonce „náboženské vyznání“, čili strategická ideologie vládců je ještě nad momentálními zájmy, byť by vznikla pro lid obecný velice tíživá situace. .

Za druhé. V žádném případě se nemíním podílet na spekulacích o tom, komu sankce škodí více a komu méně. To se podle mě ukáže teprve ve finále. Jde totiž o proces natolik ovlivněný faktickými zdroji států, kreativitou jejich vůdců, vynalézavostí jejich odborníků a mnoha dalšími faktory, včetně trpělivosti veřejnosti, že dokonce i jakékoliv krátkodobé prognózování je ošidné. Pro mě osobně je největším poučením poznatek, že ne každá sankce je apriori národohospodářsky škodlivá.

Za třetí si nemohu odpustit okomentovat sankční taktiku EU. Doslova mě rozesmála sankce odpojení se od Ruské ropy, ale především plynu…ovšem s odkladem x roků. Jako by mě kdysi táta řekl: „Za to rozbité okno dostaneš řemenem, ale až si koupím šle, protože teď by mě spadly gatě“.