Nemám rád, když politici fušují odborníkům do řemesla, především pak historikům. Výjimky však i podle mě potvrzují pravidlo. Jako příklad jsem vždycky uváděl T. G. Masaryka. Dalším takovým je pro mě v současnosti Putin. Jeho vstupy do výkladu dějin jsou založeny na znalosti materie, a jeho interpretace slouží všeobecným zájmům jeho vlasti, tedy „Rasíi“. Toto mé přesvědčení dokumentuje, mimo jiné i jeho zamyšlení z minulého týdne, z něhož cituji: „Británie, Francie a další bývalá impéria stále obviňují Rusko z rozpadu své koloniální moci…tento historický negativní postoj vůči své zemi stále cítím…Rozpory mezi Ruskem a Západem pramení z geopolitiky, ačkoli se kdysi věřilo, že komunistická ideologie Sovětského svazu brání normálním vztahům…Mnozí věří a já jsem si to také myslel…že rozpory byly založeny zejména na [sovětské komunistické] ideologii…ignorování strategických zájmů Ruské federace přežilo zánik Sovětského svazu…A mně se ukázalo, že ideologie sice může hrát určitou roli, ale že tyto rozpory nakonec vyplývají z geopolitických zájmů…Kouzlem nechtěného však je, že po druhé světové válce i Spojené státy do jisté míry spolupracovaly se Sovětským svazem na zničení těchto impérií. Pracovaly na tom, aby pomohly koloniím znovu získat nezávislost a suverenitu,„. Tolik z odpovědi Vladomira Vladimiroviče PUTINA reportéru VGTRK Pavlu Zarubinemu, s čímž naprosto souhlasím. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

„…v podstatě slovenština je čeština ponořená do studánky; vždyť my máme jeden jazyk, napsal na závěr jednoho svého textu politolog Oskar KREJČÍ. Je vysokoškolským učitelem na dvou VŠ, jedné v ČR a druhé na Slovensku. Pochybuji, že ho za tu větičku ortodoxní slovenští bojovníci za rozbití ČS státu pochválí. Ovšem jde už přece jenom o staršího pána. Před týdnem v neděli 13. 7. se dožil dvou sedmiček, navíc velmi uznávaného znalce nejnovějších dějin, takže doufám, že jeho náhled bude alespoň respektován, i když ne uznáván.

     „Prezident Trump je mírotvorce. Ale pokud chcete válku, vyzbrojíme Ukrajinu a Evropa to za ni zaplatí… Přesunuli jsme břemeno nákladů na evropskou obranu z amerických daňových poplatníků na evropské, jak by to mělo být. Nyní tradiční obranu Evropy zajistí evropští lidé,“ říká Matthew WHITAKER, zástupce USA v NATO, s čímž kromě první věty plně souhlasím. Vždyť Evropa bez vlastních surovin a energetických zdrojů po celou dobu studené války pro svou bezpečnost nedělala prakticky nic a doslova parazitovala na USA.

     „Zelenskyj dělá vše pro to, aby nás zatáhl hlouběji do tohoto masakru. Vyzbrojujeme lidi, které nemůžeme ovládat. Toto není válka proti terorismu – to je stará, krvavá válka v Evropě a my jsme do ní zatahováni“, napsal Steve BANNON, bývalý poradce Trumpa. A ten pán opravdu ví, o čem hovoří. Jenom by se měl odvážit totéž tvrdit o druhém současném vtělení samotného ďábla, Netanjahuovi.

Samostatnou kapitolkou minulého týdne jsou myšlenkové zvrácenosti dvou Amerických generálů v nejvyšších funkcích NATO, novináři světa vesměs prohlašovaných za šílence.

„Armáda a spojenci mohou okamžitě zničit ruský Kaliningrad. Plán je připraven.“ Prohlásil generál DONAHUE, americký velitel NATO, 17. července 2025.

Alexus Grynkewich jako nový vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě oznámili evropským lídrům: „NATO se musí připravit na možný simultánní a souběžný útok Číny proti Taiwanu a Ruska proti evropským zemím NATO, a to již v roce 2027!“

Oba tyto výroky nepovažuji za šílenosti. Nevidím v nich jenom šíření strachu jako obvyklou zásadní metodu k ovládání obyvatelstva. Podle mě jde o promyšlený záměr USArmy spočívající v realizaci jaderné války nízké intenzity na euroasijském kontinentu. Jde o již dvakrát osvědčené uchránění svého kontinentu od vojenských katastrof.

A na závěr jeden anonymní citát: „Hlupák, který vědomosti získal a plete si je s výsledkem svého rozumu se mylně považuje za chytrého“. Přiznám se, že ani nevím, jak mě při jeho čtení mimovolně napadlo jméno Jan Lipavský. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Než se dostanu k současnosti, zavzpomínám na Georg Wilhelm Friedrich Hegela. Ten jako hluboce věřící křesťan chápal logos, tedy „Boží slovo“, jako řád vesmíru, ve smyslu onoho biblického „na počátku všeho bylo slovo a to slovo bylo od Boha“. Ten se vyjádřil o logu takto, cituji: „Logos má schopnost se skrze dějiny postupně rozvíjet — a neustále směřovat k dobru, navzdory zlu a lidské zkaženosti. kdykoli se logos v dějinách zjeví — byť i v přítomném čase — pokoří všechny: odhaluje meze našeho poznání, naši neschopnost chápat hluboké metafyzické pravdy a pošetilost těch, kdo se domnívají, že bez logu obstojí v tomto kosmickém zápasu. Logos je zásadní, protože samotný intelekt a řečnické schopnosti nestačí k tomu, aby lidé odvrhli satanskou ideologii a přijali pravdu. Je zapotřebí síly, která přesahuje lidské chápání — transcendentní moci, která dokáže změnit nejen dějinný běh, ale i samotná lidská srdce“. Konec citace

Takže nyní k oné současnosti. Významný novinář USA Tucker Carlson uskutečnil nedávno rozhovor s prezidentem Íránu Masúdem Pezeškjanem. V něm se ho mimo jiné zeptal: „Myslíte si, že se vás izraelská vláda pokusila zavraždit?“ Pezeškjan odpověděl: „Ano, pokusili se. Jednali tak, ale neuspěli. Jako opravdový věřící věřím, že je to v rukou Všemohoucího Boha, kdy člověk zemře. Pokud si to Bůh přeje, můžete zemřít i při běžné procházce po ulici.“ Řečeno jinak Benjamin Netanjahu ani izraelský režim neřídí dějiny a neurčují budoucnost. Logos, jak říká E. Michael Jones, je tím, kdo utváří běh událostí. A i když Logos někdy jedná způsobem, který lidskému rozumu odporuje, nikdy mu neodporuje — neboť rozum je sám projevem Logu. Tento prezidentův klidný, ale pevný postoj, zakotvený v metafyzické pravdě, implicitně odhaluje morální a duchovní bankrot izraelského režimu — režimu, který dál šíří krveprolití a utrpení na Blízkém východě…Írán po staletí stojí na straně Logu, a skutečnost, že i jeho současný prezident Masúd Pezeškjan se odmítá uchylovat k násilí vůči USA či Izraeli — ač obě země provedly proti Íránu teroristické činy za účelem jeho destabilizace — svědčí o tom, jak hluboko Sionistické impérium padá. Pokud váš nepřítel používá terorismus jako zbraň, zatímco vy tyto metody odmítáte, pak nad ním máte převahu. Jeho ďábelské činy vás nestáhnou na jeho úroveň — úroveň, kde sídlí Satan a jeho přisluhovači. Píše náboženský myslitel Jonas E. ALEXIS. Leč já si myslím stále své, protože někdo přece jenom musí vykonat Boží vůli. Proto i nadále tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

     Napřed mediální zpráva. Pod titulkem Česká republika oficiálně zakázala komunismus, následoval text. Cituji: „Český prezident Petr Pavel, alias komunistický agent Pávek, podepsal zákon, který formálně kriminalizuje propagaci komunistické ideologie, přičemž ji v extrémnosti staví na úroveň nacismu. Nový zákon také kriminalizuje vytváření nebo podporu hnutí založených na komunistické ideologii. Trest za porušení nového zákona může být až 5 let vězení. Nový zákon také zakazuje veřejnou propagandu, symboly a výzvy spojené s komunistickými režimy.“ Konec citace. Nejidiotičtější komentář k tomuto zákonu napsal nějaký poskok P.P.P.P. ve smyslu, že tím tento „kam vítr tam plášť“ prý odčinil svou komunistickou minulost. Blbství této zákonné iniciativy je historicky prověřené. Za prvé. Co je zakázáno, to láká. Za druhé. Žádnou ideologii nejde zakázat. Za třetí. Vládnoucí vrstva tím dokazuje, že vytvořila situaci, kdy ideje Marxe, Lenina a celého období SSSR budou stále více populární. Za čtvrté KLDR a Kuba jsou prokazatelně komunistické, jak se bude ze zákona hodnotit šíření informací o těchto zemích. Za páté. Super mocnost ČLR se prohlašuje za komunistickou. Jak se vládci naší zbytnělé vesnice budou nyní k ní chovat? Zakáží s ní obchodování, nebo dokonce na ni zaútočí?  Za šesté tím „Fialenko a SPOLU“ deklarují, že komunistické ideje jsou jejich politice vražedně nepřátelské. A na závěr jen připomínka. Takto zahájil Hitler svůj nezvratný osud, který stál Němce údajně skoro sedm milionů mrtvých. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Před sedmdesáti třemi lety začaly atletické soutěže na letních olympijských hrách v Helsinkách. Na nich získal Emil Zátopek tři zlaté medaile. Běžel 5 000 metrů za 14:06,6 minut, 10 000 metrů za 29:17,0 a maraton za 2:23:03 hodin. Dosud nikdo takový „trojboj“ nezopakoval. Do rodinné vitríny jeho žena přidala zlatou medaili za vítězství v hodu oštěpem. Doletěl jí na metu 50,47 metrů. „Sláva jim a věčnaja pámjať“.

Merz předvedl učebnicovou ukázku ohýbání reality, čti, dokazuje že politik vládnoucí vrstvy si může dovolit zdůvodňovat jakýkoliv zločin. Včera údajně v rozhovoru pro noviny řekl, cituji: „Myslím, že to musím ještě jednou objasnit. Zde zjevně existuje zásadní rozpor v hodnocení situace ve dvou regionech. Rusko vede agresivní válku, která porušuje mezinárodní právo, zatímco Izrael je desetiletí vystavován hrozbám. Alespoň od 7. října 2023 víme, že tato hrozba se může stát strašlivou realitou. Proto je pro mne nepřijatelné stavit tyto dvě situace na stejnou úroveň.“ Konec citace. Má pravdu, ovšem poněkud jinak, než produkuje jeho fanatismem zkalená mysl. Tyto dvě události v prvé řadě nelze vůbec srovnávat.  Izrael totiž okupuje území Palestiny už tři čtvrtě století a není proto ohrožován, nýbrž on neustále ohrožuje dokonce holou existenci zbytku původních obyvatel, Palestinců. Zatím co Ukrajina po rozpadu SSSR od počátku prokazatelně své ruské spoluobčany šikanuje, utlačuje a v posledním desetiletí jim dokonce zabraňuje být Rusy. Izrael za celé to mnohogenerační období páchá koloniální terorismus, který nyní změnil v holé zabíjení doslova z rozkoše svých zvrhlých vojáků. Rusko ale přišlo na Ukrajinu osvobodit své soukmenovce. A nejhorší je, že Izrael prokazatelně v posledních dvou letech už neprovádí pouze nezbytné kroky k udržení své koloniální nadvlády, leč realizuje genocidu Palestinců. V tom druhém „regionu“, pane rádoby „fírere“ Rusko velice poctivě se snaží vést pouze válčení s armádou a dopouštět se minima zabíjení civilistů, ty nepovedená reinkarnace „Dolfíka“. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Nepovažuji Jeffrey Sachse za bůhvíjakého myslitele a navíc jeho činnost v Rusku za vlády Jelcina je v mých ořích na hraně zločinu. Ovšem on ji ospravedlňuje tím, že měl úplně jiný záměr, který právě Jelcin svým rozhodnutím v poslední fázi zvrátil. Nehodlám to posuzovat, ať si to Rusové rozhodnou sami. Pokud chci být spravedlivý, musím ale připustit, že i Sachs má právo na vývoj svého přesvědčení a proto sleduji jeho veřejné aktivity, které jsou v posledních letech mě velmi blízké. V minulém týdnu jsem tak v jednom jeho rozhovoru objevil následné tvrzení, cituji: „Zdroj všech konfliktů na světě je Velká Británie. Platí to pro pásmo Gazy, Čínu, Pákistán, Indii i celý Blízký východ…Velká Británie vytvořila všechen ten chaos. Po 200 let byla nejsilnějším impériem na světě a zanechala za sebou jen konflikty a rozvrácené regiony…Zkáza, která se dnes odehrává v Gaze, je částečně důsledkem toho, že mezi lety 1915 a 1917 Velká Británie slíbila toto území třem různým skupinám.
-Nejprve prostřednictvím McMahonovy dohody Arabům – řekli jim: ‚Bojujte s námi proti Turkům a tato země bude vaše!‘
-Potom uzavřeli Sykes-Picotovu dohodu, podle níž ji přenechali Francouzům.
-A nakonec, Balfourovou deklarací z roku 1917, ji označili za domov Židů.
Darovali zemi, která jim ani nepatřila – a udělali to hned třikrát. Jaká drzost! Tím to všechno začalo.“ Konec citace.

Má pravdu, leč neúplnou. Ono poslední darování si na Britech vymohli samotní sionisté nevybíravým terorem. Byla to v mých očích výjimečná, i když ne ojedinělá éra dějin té části Židů, kteří si biblické texty od počátku vykládají jako příslib světovlády. Této vrstvě Židů já pracovně říkám talmudisté. Byli vždycky nepočetní, takže své světovládné choutky museli spojovat s někým opravdu silným. V polovině devatenáctého a začátkem následného století byla Británie na vrcholu globální moci. Proto se právě na ni jako paraziti přisáli a sami svou novou aktivitu pojmenovali sionismus. Do té doby „talmudisté“ začali se označovat za „sionisty“. Po celou dobu existovali jako parazité, ale v citované éře se opět zvedli k radikálním činům. Sice dál parazitovali na nejmocnějším, ale právě na něm si chtěli svým až teroristickým vzepětím vynutit území z něhož by mohli začít připravovat své ovládnutí světa. Takové území získali kolonizací Palestiny, v níž před dvěma tisíciletími údajně žili jejich předkové. Ovšem mezi tím Británie přišla o svou moc a tak sionisté coby doslova vydestilovaní parazité si jako nového hostitele vybrali USA, což platí až do současnosti. Osobně hodnotím sionistické vítězství za významný prvek zhroucení Britského impéria, čti, reálného základu světovlády Anglosasů. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Znalci se shodují, že svět se zformuje do bloků kolem silných super mocností. Podle některých dokonce jenom do dvou. Na jedné straně bude dnešní osa odporu vůči Americké světovládě, politickým Západem nazývaná „Osa zla“, a druhou stranou bude současná západní tak zvaná „Osa dobra“. Vesměs vnímají osu dobra ve složení Washington, Brusel (EU) a Tel Aviv. V níž ten poslední je nejvlivnější coby ideologický hybatel. Osu zla pak ve složení ČLR, Írán a Rusko, bráno podle abecedy. Nevidím budoucí svět takto. Pokud vůbec přežije v současné kondici možnou apokalypsu, pak jej přechodně vidím jako celé klubko států vlastního zájmu, které si kolem sebe budou vytvářet ochranné zóny ze svých satelitů. Jsem o tom přesvědčen především proto, že jmenované „triumviráty“ vykazují v průběhu současných bojů za světový řád určité známky eroze, která má trend se prohlubovat. Na ose USA – EU je to patrné po nástupu Trumpa velice silně. Ovšem i osa druhá na tom není o moc líp. Rozpory ČLR a Ruska jsou reálně o to větší, o co silnější jsou řeči politiků o nevídané těsnosti vztahů. Nezmiňuji žádné konkrétní důkazy, protože bych tím celý tento text neúměrně prodloužil.

A bude moc dobré, když nově vytvářené bloky kolem regionálních mocností „dostanou rozum“. Co tím myslím? Předpokládám totiž, že současný boj o novou podobu světa bude natolik pro celou planetu vyčerpávající, že prakticky všichni dospějí k názoru, že je nutné s konečnou platností se zbavit dosavadní formy styků mezi státy, národy, ba dokonce entitami uvnitř jich samotných. Že je nezbytné přejít od neustálého soutěžení, konkurence a soupeření k jiné alternativě, protože ta dneska dominantní vede logicky vždycky ke konfliktům, až válkám. Pokud opravdu lidé, především pak jejich vládnoucí vrstvy dospějí k takovému získání rozumu, vytvoří se šance naplnit vize současných vládců ČLR na celosvětovou spolupráci. Postupným a hlavně, což tisícinásobně zdůrazňuji, pomalým a nenásilným způsobem vytvářené nové formy vztahů se snad konečně zbuduje základna pro opravdovou planetizaci lidstva. Jakýsi to vyšší stupeň dnešních představ o jeho globalizaci. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Byl jsem nedávno upozorněn na text politologa se zavádějícím příjmením, Vladimír Prorok. Očekával jsem obvyklou záplavu ideologických předsudků vydávaných za vědu, ale byl jsem mile překvapen. Především pojetím svého oboru, které shrnuje takto, cituji: „Narativy nemají nic společného s vědou, a věda začíná tam, kde se pojmy definují…sklouzávání k narativům, nazval bych postmoderní politickou poezií o mravencích, špatném Rusku a dobrém Západu…Ruská duše je zkrátka specifická a jedinečná, mimo jiné stejně jako duše indická, čínská, muslimská…Čím dříve to Západ pochopí, tím pravděpodobnější je, že se vyhneme jaderné válce. Nutnou podmínkou zde je, že se vyhneme narativům a začneme věcně a kriticky analyzovat realitu…Žijme v přelomové době. Podle některých je to analogie zániku Římské říše nebo konce feudalismu. Tam také mnozí situaci vnímali jako konec světa. Je potřebné začít hledat alternativy, diskutovat o možnostech. Tomu ale brání politika neomylných narativů a neomylných politiků eskalujících konflikty místo jejich řešení. Čím dříve pochopíme, že ‚král je nahý‘, tím lépe pro nás všechny“. Konec citace

K tomu bych navíc dodal poznámku k metodě zmíněného zkoumání reality. Trvám totiž na tom, aby každá událost byla analyzována pouze z ní samotné a nehledaly se nejprve v dějinách podobné, což následně vždycky vede k ukvapeným závěrům. Čti, každý politolog by si měl osvojit filozofii konkrétního. Čímž by se lišil od prostých historiků, interpretátorů to minulých dějů. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Přiznávám, že zmíněná zásada byla jedním ze základních principů celého mého života. Takže opravdu nevím, zda jsem optimista, či pesimista, ale jedno vím určitě, jsem skeptik. A pozoruji, že nějak podobně se chová současné vedení Ruska. Také doufá, že bude líp, ale dost promyšleně se chystá na nejhorší. V posledních dnech dokonce někteří jeho představitelé otevřeně hovoří o připravenosti na dlouhou válku, ba navíc s jaderným finále. Včera jsem našel text, v němž vojenský analytik píše o reálných možnostech Ruské armády a mě přesvědčil když tvrdil, že se do ní ve velkém počtu hlásí Rusové žijící v bývalých republikách SSSR. Nedivím se jim, získají tím ihned občanství v Rusku. A šanci na statut veterána, pokud přežijí dobu smluvního kontraktu. Díky tomu je prý Rusko schopné v krátké době postavit armádu tří milionů vojáků. A jelikož zbrojovky zbraně doslova chrlí, tak šance na dlouhou válku tady je. Zůstává otázkou celková výdrž ruských lidí.

Proč jsou Rusové tak odhodláni k dlouhé válce? Odpovědí na otázku je mimo jiné úryvek z delšího textu jednoho z nejčtenějších politologů dnešního Ruska. Napřeď jej ocituji: „Aby se Amerika stala velikou, musela by se od základů změnit. Její současný politický systém, stejně jako celé západní civilizace, se vyčerpal, vyžil se. Ale na takové změny, které by byly potřeba, nemá západní civilizace, a Amerika samozřejmě rovněž, dostatek skutečně – bez sarkasmu – inteligentních a chytrých lidí. Tato civilizace si dobrovolně ničí všechny své sloupy, které platí v každé době, v každé společnosti, v každé části světa – v době, kdy je třeba kvalitní vzdělávání si snižuje jeho kvalitu, v době, kdy je třeba jíst, oblékat se, pracovat i bavit se po práci, západní civilizace postupuje přesně naopak, než by měla. Proto sice bude kopat jako umírající kůň, ale nakonec stejně jako ten kůň zdechne. Západní civilizace totiž nemá důvod proč vlastně žít … kromě „plného břicha“, „digitální zábavy“, kromě touhy všechno ovládat i pro hromady drahého harampádí naházených bez ladu a skladu do komory, když vyjde nová „hračka“ známých značek … západní civilizace hlavně nemá vizi budoucnosti, která by lidi „táhla“ sama vpřed … má jen potřebu hrabivé zvrácenosti. Píše Rostislav IŠČENKO

Z textu plyne dlouhodobý leitmotiv velké části Ruské veřejnosti. Ta většina Rusů se dívá s rostoucím odporem na zvrácenosti životního stylu Západu. Duch carovy touhy mít z Moskvy třetí Jeruzalém, zesílený „spasitelským“ obsahem komunistické ideologie jsou současnou Pravoslavnou církví transformovány do nového ideálu Ruského člověka, který záměrně propaguje i politické vedení.

Pokud budou Rusové pouze bránit svou představu lidské civilizace a nepropadnou touze ji považovat za to nejlepší, ba dokonce povinnosti šířit ji, tak vyhrají, čili zachrání se coby součást pestrobarevného lidství na planetě. Což se pyšnému, ba až zpupnému Západu nemůže podařit. Ten musí vyrůst ze svých pubertálních vylomenin, aby dospěl k opravdovému věku dospělosti, a stal se tak platnou součástí globálního lidství. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.