Nemám rád patetické soudy a zásadně odmítám teze o jediném možném řešení nějakého problému. Ale tentokrát jsem nezvratně přesvědčen, že jedinou šancí Evropy na záchranu před globální válkou je vybudování své vlastní armády. Ovšem armády opravdu přísně jenom obranné. To znamená, že ostatní účastnici bydlící na této planetě si budou jisti, že armádou Evropy nejsou ohroženi. Jedinou cestou k tomu je především okamžitý odchod zemí EU z NATO. Dokonce říkám, okamžitě, pokud možno ještě dříve. Včera prakticky bylo pozdě. Jenom tak si totiž Evropa zajistí, že nebude vehnána jako stádo obětních beránků do konfliktu s Ruskem. Je všeobecně známo, že USA se nikdy nepustí do války se sobě rovným soupeřem. Stejně tak je nezvratně prokázáno, že mocnáři USA považují Rusko za odvěkého nepřítele a každý z prezidentů v tomto tisíciletí dokonce prohlásil, že Rusko je jediným ohrožením „amerických zájmů“. Čímž se myslí nadvláda nad celou planetou. Nelze ani zapomenout na to, že USA závidí Rusku tak velké území a především s tím souvisící jeho surovinové zdroje. To je dost důvodů, aby se USA snažila Rusko rozbít, či jinak zneschopnit. Ovšem pouze cizíma rukama. Při technologické síle Ruské armády si američtí mocnáři netroufnou riskovat škody na svém vlastním území. Udělají proto všechno co je jenom představitelné, aby opět dostali do konfliktu s Ruskem Evropu. Hlupáků na tomto kontinentu k tomu ochotných je vždycky dost. Obvyklou roli Německa kupříkladu dneska docela slušně naplňuje komplot Polska a Ukrajiny. Proto tyto státy a samozřejmě všechny pobaltské, by se zásadně do budoucí evropské armády neměly dostat ani náhodou. Pobaltí, Polsko a Ukrajina jsou natolik ohloupené tradičním nepřátelstvím k Rusku, že by jako spojenec, či dokonce součást evropského vojska, představovaly pro Evropu existencionální riziko spočívající ve vysoké pravděpodobnosti konfliktu s Ruskem. Já si dokonce myslím, že pokud by se armády Ukrajiny a Polska staly součástí evropské armády, tak by ve své pomatené zpupnosti dokonce určitě napadly Rusko, spoéhajíce se na to, že Evropa jim musí pomoci.

Premiérovi Izraele se zazdálo, že nyní je vhodná doba pro zahájení nového konfliktu ve svém okolí. V Sýrii už pomalu není do čeho píchnout. Irák je bezmocně rozvařený a do Afghánistánu je z Jahveho země přece jenom daleko. Takže kdo jiný, než starý dobrý Írán. Stejně si na něj Izraelská Mossad sbírá kompro po celou dobu existence islámské republiky, čti, od návratu Chomejního po pádu šáha Pahlavího v roce 1979. Netanjahu v pondělí večer v televizi měl dosti dlouhý projev, v němž prezentoval doklady o porušování tak zvané jaderné dohody ze 14.7.2015 ze strany Íránu. Není to nic divného, vždyť Izrael byl proti dohodě od samého počátku, takže si od té doby nasbíral „půl tuny důkazů“, že Írán dohodu porušuje. Netanjahu použil pro chování Íránu slovo “lže“. Větší drzost z jeho strany si už nelze ani představit. Pidistát, který by Železný kdysi přehodil oštěpem, který sám utajeně vlastní jaderné zbraně, nikdy nepřistoupil k žádné mezinárodní dohodě o regulaci jaderných zbraních ba ani chemických, má tu drzost jiné obviňovat ze lži. Ovšem u Židů to není žádným překvapením. Ti lžou celému světu už nejméně tři tisíce let. Netanjahuovo divadlo pro prostý lid světa a především své země bylo schváleno den před tím ministrem zahraničí USA, který den před tím navštívil Tel Aviv. Ukazuje se tak, proč byl Tillersn vyměněn za zdivočelého Mika Pompeona. Izrael je v mých očích vředem na Blízkém Východě, který musí být s konečnou platností vyléčen, jinak jednou zaviní světovou válku. Vždyť přece ortodoxním Židům ani o nic jiného nejde, jsou totiž přesvědčeni, že díky ní se konečně dočkají příchodu svého krále a světovlády. Jsou přece Bohem vyvolený národ, kterému se podařilo udělat si otroka z vojensky nejmocnějšího státu světa, jenž jim má posloužit ke splnění existenčního smyslu jejich národa. V mých očích nejvyšší tom typ představitelného rasismu. Doba je ke konečnému cíli nazrálá. V čele USA je nepředvídatelný chaotik, s převelikou touhou zapsat se do dějin. Pokud ale myslí tom své krédo America first vážně, tak se musí v prvé řadě vyhrabat z otročení Židovskému státu. Už avizoval revizi zmíněné jaderné dohody s Íránem. Čímž si nasypal utrejchu do blížícího se setkání s prezidentem KLDR. Ten se mu doslova vysměje, pokud mu za USA Trump nabídne nějakou dohodu. Zbytečně by se ho totiž ptal, jak dlouho asi ta dohoda bude platit.

S postupující robotizací by za nějakou dobu byl svátek práce spíše svátkem robotů a ne lidí. Pro lidi ale byla práce především symbolem míru. Tak si myslím, že by celosvětově měl být První máj vyhlášen za den míru. Docela by mne zajímalo, jak by byl v různých zemích oslavován.

V žurnalistice hlavního proudu, ale i v těch různých alternativních se ujal názor, že probíhá nová studená válka. Nevím, zda jde o záměrný omyl, nebo pouze o neschopnost analyzovat současný stav. O studenou válku nejde v žádném případě. Ta totiž měla příliš jasný a jednoznačný obsah. Šlo ve skutečnosti o všesvětový boj proti šíření komunismus ze Sovětského svazu. Vznikem SSSR se totiž na glóbu poprvé objevila reálná alternativa ke všem do té doby v dějinách lidstva uplatňovaným druhům mocenské nadvlády. Po celou historii byly všechny komunity, etnika, regiony a konečně státy ovládány menšinou. Buďto údajně z milosti bohů, či Boží, nebo jiných, převážně dědičných důvodů a v neposlední řadě i díky jejího bohatství. Sovětismus přinesl velice reálnou možnost zbavit svět všech těch dosavadních, zrůdných mocenských skupin, nárokujících si právo nejen skoro na veškerý majetek společenství, ale především na nadvládu nad celou komunitou. Dosavadní světapáni proto museli udělat všechno, aby si svou moc udrželi, takže rozpoutali tak zvanou studenou válku, čti zničení komunismus. SSSR byl ale už příliš silný nepřítel a se vznikem zbraní ohrožujících veškeré živé na planetě nějaký ostrý, definitivní střet s ním hrozil zničením života na planetě. Proto měla studená válka za druhé jasná pravidla. Jinými slovy, v dobách její existence platily, doslova přímo ortodoxně, zásady mezinárodního práva. A to nejen smlouvy mezi oběma velmocemi, ale i všesvětové dohody, deklarace a jiné mezinárodní dokumenty. Tyto dva důvody jsou dostatečným důkazem toho, že nejde v současnosti o novou studenou válku. ZATÍM. Budoucnost ČLR může tento stav zvrátit. V současnosti existuje na planetě, až na marginální výjimky, jeden společensko-politický systém. Takže o nějakém zadržování až likvidaci komunismus nemůže být řeč. To, oč dneska opravdu jde, se dá nazvat válčením o nové rozdělení světa do sfér vlivů nejmocnějších globálních sil. Je to situace dosti podobná atmosféře Evropy a jí tehdy ovládaného světa, před první velkou válkou na počátku minulého století. Proto si troufám tvrdit, že jsme před první, skutečně světovou, tedy globální válkou lidstva. Zásadním projevem této situace je ignorování pravidel mezinárodního práva, které bylo kodifikováno pod vlivem zmíněné studené války. Dneska opět jednoznačně platí pouze právo silnějšího. Proto se početné národy doslova vrhly na masivní vyzbrojování, což je zatím v naší podlé civilizaci jediná rozhodující síla. Jde jednoznačně o krok zpět v dějinách všelidské civilizace, doslova návrat do dob, kdy v jednání lidí dominoval jejich zvířecí prvek, čili prapůvod. Lidstvo se v mých očích tedy ještě neosvobodilo od své zvířecí podstaty, takže fakticky by se nemělo ani mluvit o jakési lidské civilizaci. Za celé své dějiny jsme se totiž vůbec nic „nezcivilizovali“. Snad se nám jenom podařili prosadit, že na této planetě se lidští tvorové přestali požírat, nic víc.

Začalo to již včera. Prezidenti Korejské republiky a Korejské lidově demokratické republiky se pro novináře setkali na hranici mezi oběma zeměmi ve vesnici Pchanmundžom, jediném to místě mezi oběma zeměmi, kde nejsou ostnaté dráty a minová pole. Setkání mělo silně emotivně působící scénář a hlubokou symboliku. 65 let od konce hnusné války, ve skutečnosti první horké války v éře pokrytecké, tak zvané Studené války, se začíná psát nová kapitola pro jednu z nejstarších kultur Asie, Koreu. Dneska začínoají ostrá jednání mezi delegacemi obou států a jedné země. Osobně za největší klad považuji skutečnost, že budou jednat pouze Korejci mezi sebou. I když nepochybuji, že v delegaci jedněch budou agenti USA a u druhé zase informátoři pro ČLR. Tvrdím již celá desetiletí, že Korejci by se již dávno mezi sebou dohodli, kdyby ti lumpové z USA se do problému nevměšovali. Musím to tak říct. Samozřejmě, že do vztahů mezi Koreami zasahuje také ČLR, ale ta má přece jenom k tomu jakýs takýs důvod. Vždyť s Koreou sousedí. Ale od Amíků je to pouhopouhá drzost rádoby světového četníka a kdysi především samozvaného antikomunistického světobijce. Předpokládám, že pokud v Korejské republice Amíci nerozpoutají nějakou obdobu barevné revoluce, která by svrhla současného prezidenta Mun Če-ina, tak se proces sbližování nezastaví. On to totiž byl, kdo jako první politik své země zavrhl zasahování USA do vztahů s KLDR. Takže jen tak dál. Po sjednocení Německa to může být nakonec i jednotná Korea. I když je pravděpodobné, že to asi bude trvat dlouho.

Neustále se v médiích hovoří a píše o ohrožení demokracie. Tu populismem, tu extremismem, či dokonce sociálními sítěmi. Pravdou však je, že v zemích Západní kultury není ohrožena demokracie, ale nadvláda elit. A ta proto jejich mediální přisluhovači tak bědují. K této tezi není potřebí argumentů. To cítí každý politicky přemýšlivý občan.

Nejmenovaná skupina bezpečnostních zpravodajců v Rusku má už delší dobu jasno o tak zvaném teroristickém útoku z 21. září 2001. Jsou přesvědčeni, že všechno zorganizovala CIA. V sídle Pentagonu zřídila výukové středisko pro piloty dopravních letadel. To ovšem nebylo ve skutečnosti trenažérem pro piloty, ale specielním zařízením, které dokázalo na dálku ovládat lety civilních letadel vlastněných společnostmi z USA. V osudný den skupina adeptů pilotáže nacvičovala lety na zmiňovaném trenažeru. Měli za úkol, navést svoje letadlo na vybraný cíl. Tím byly známé věže v NY. Když výcvik zdárně ukončili, bylo celé středisko zničeno, aby nebylo svědků. Tuto spekulaci podporuje skutečnost, že na Pentagon, podle vyšetřování, nemohlo tehdy spadnout velké civilní letadlo.

Na zasedání ministrů zahraničí zemí G7, rádoby to pánů světa, se tato samozvaná mafie největších gangsterů planety definitivně rozhodla pro válku s Ruskem. Nějaký čas sice Rusko bylo zváno na „slety čarodějnic“, zvané summity G7, ba dokonce několik let bylo oficiálně členem oné skomírající sebranky „bílého muže“, ale od roku 2014 mu bylo členství zastaveno. Záminkou bylo připojení Krymu k Rusku. Na zmíněném poklábosení ministrů zahraničí G7 se politici dohodli, že vytvoří pracovní skupinu, která bude sledovat škodlivé aktivity Ruska. Hned na druhý den to, podle agentury Reuters, prohlásil šéf britské diplomacie Boris Johnson s tím, že G7 se na tom shodla v neděli 22.4.2018 na úvod svého třídenního ministerského jednání v Torontu. Prokazatelně duševně pochabý ministr zahraničí Velké Británie tedy sděluje světu, že se země skomírajícího Abendlandu povyšují na uzavřenou skupinu, která se nadřazuje i nad OSN a vytváří tak sílu, která bude soudit konání jiných zemí, jestli náhodou neškodí globálním samozvancům shluknutým v G7. USA, Velká Británie, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko s pýchou zločinců minulého půltisíciletí vyhlašují tak válku nejen Rusku, ale fakticky celému zbytku světa.

Před jejím včerejším sjezdem někdo napsal, že je to prakticky strana mírného pokroku v mezích zákona. Převeliký omyl. Ta strana po celou svou historii slouží pouze k tomu, že pro její nejvyšší představitele zajišťuje vysoce nadstandardní příjmy. Po celou svou parlamentní historii je pouze a jenom v opozici, takže má minimální možnost alespoň nějak ovlivnit politiku v zemi. Vesměs nebyla ani potřebná pro sestavení vlády, protože s ní se ve Sněmovně a i Senátu prostě o vážných věcech nemluví. Pokud v zemi vládly pravicové strany, tak byl jakýkoliv návrh z dílny KSČM ve Sněmovně bez výjimky z principiálního důvodu zamítnut. Šlo přece o pohrobka zločinecké ideologie, kterého slabošský, přesněji chorobně ambiciózní Havel nenechal zakázat, protože mu pohlaváři její předchůdkyně umožnili jezdit po Hradě na koloběžce. V současnosti je poprvé „důležitou“, jelikož může umožnit získání důvěry pro vládu koalice ANO plus ČSSD. V mých očích je komunismus neoddělitelně spjat s marxismem, nejlépe jen s učením samotného Karla Marxe. Podle dosavadního chování zmíněná strana, obzvláště pod vedením Filipa, nemá s marxismem nic společného. Jde sice prokazatelně o levicovou stranu, verbálně hlásající zájmy lidí práce a bojující proti válce, leč to je tak asi všechno. Tedy v praxi běžná sociálně demokratická strana. Filip nevyhrál v prvním kole a i v druhém to bylo těsné. Marxleninovec Skála měl jenom o sedm procent méně hlasů, než nový předseda. Filip je vydáván za pragmatika. Pokud ten pragmatismus spočívá v zajištění koryt pro maličkou skupinku vyvolených, pak ano, ale jinak je to stejný kabinetní politik, jako třeba Fiala z ODS. Ani jeden z nich nemá čáku stát se státníkem. Což jsem přímo Filipovi napsal již asi před měsícem. Pokud opravdu umožní vládu zmíněné koalice, mohl tak učinit již skoro před dvěma měsíci a byla už ve veřejnosti klidnější atmosféra. Podle mne by se KSČM měla přejmenovat, ať ve světě nedělá ostudu oné ideologii.

Zatím jsem na netu nenašel zhodnocení podílu Francie na posledním útoku v Sýrii. Ale podle toho, co se napsalo o útoku USA a Britů, musím poněkud modifikovat svůj dlouhodobý názor. Byl jsem zatím přesvědčen, že velitelé vojsk Ruska a USA na území Sýrie jsou v dokonalém spojení, zajišťujícím koordinaci činnosti tak, aby se náhodou jejich vojáci vzájemně nenapadli. Už loňský Trumpův tomahavkový „štěk“ tento můj názor trochu zviklal. Začal jsem přemýšlet nad tím, že dohodnuti mezi sebou musí být lidé nad těmi veliteli, kteří přímo operují v Sýrii. Letošní útok mne o tom přesvědčil nezvratně. Ne ani tak malou úspěšností amerických raket, ale především tím, že Britské ponorce bylo doslova znemožněno, aby vůbec vystřelila. Trump a celá ta jeho válečnická kamarila a především odpovědní velitelé v Pentagonu, musí být skutečně setskramentsky vyděšení z představy ze střetnutí s Ruskem. Pokud tomu tak není, pak to musí být přímo Trump, kdo je osobně odpovědný za to, že Ruská strana je vždycky na přímé útoky USA dokonale připravena.