„Stále mají tunely. Demontovali jsme asi 150 kilometrů z 500 kilometrů tunelů. Musíme tuto práci dokončit.“ Lže Benjamin NETANJAHU o „demilitarizaci“ Gazy.

„Elity spojené s umírajícím řádem se nevzdají mírumilovně“. Konstatuje José Manuel RIVERO, Mexický znalec USA.

„V době titulků ohlašujících konec transatlantické éry nechť je všem jasné, že to není ani náš cíl, ani naše přání – protože pro nás Američany sice může být domovem západní polokoule, ale vždy budeme dětmi Evropy…Evropa a Amerika k sobě patří.“ Vysvětlil Evropánkům exkubánec Marco Antonio RUBIO.

     „Trump, navzdory své grotesknosti, objasnil něco důležitého. Odhalil přetvářku, že americká hegemonie funguje na základě pravidel a institucí. Nefunguje. Funguje na základě síly a hrozby silou. „Mezinárodní řád založený na pravidlech“ byl vždy fikcí, příběhem vyprávěným proto, aby dominance vypadala legitimně. Trump se takovými příběhy nezabývá. Říká to, co impérium vždy myslelo: poslouchejte, nebo budete zničeni“. Píše na webu https://bettbeat.substack.com/p/brics-and-the-cowardice-of-the-colonized autor pod značkou Karim.

„…lidstvo čelí jasné volbě: buď jaderné zbraně zlikvidovat, nebo nás jednoho dne zničí“. Je přesvědčen Íránský ministr zahraničí Sajjid Abbás ARÁKČÍ.

„Spojené státy americké by měly naslouchat moudrým hlasům na Blízkém východě, které varují před katastrofálními důsledky možného útoku na Írán. Rozhodně by nikdy neměly naslouchat hlasům pachatelů genocidy“. Píše se na webu https://cz24.news/trump-celi-netanjahuovu-tlaku-na-valku-proti-iranu/

„Nezajímáme se o války, nechceme války…Jsme odsouzeni k tomu, abychom žili společně s Evropou…Ale pokud chtějí válku, pak bude válka vedena jinak a jinými prostředky“. Sergej Viktorovič LAVROV

     „Kdyby nebylo euromajdanu, Ukrajina už mohla být dávno v EU“, zní titulek článku ke dvanáctému výročím puče v Kyjevě od Kirila STRELNIKOVA.

Nejprve malý pojmový exkurz. Nemám rád užívání slova elity a v politice ho absolutně nesnáším. Elita je v mém chápání výkvět kladných hodnot lidí a ne negativních. Pro ty se hodí spíš lidové slovo mé babičky, tedy výlupek, nebo jadrnější označení, pakáž. Koho vlastně média pasovala v oboru politiky na elitu? Profesionální politiky, profesionální aktivisty spolků včetně neziskovek a některé populární odborníky. Nejhorší pro mě je, že se za elity považuje i velká skupina, jíž říkám „hééércové“, čti, osobnosti s dominancí exhibicionismu ve svém charakteru, kterým nestačí se předvádět na divadelních prknech a v televizi, ale musí se drát i na řečniště demonstrací. Ať si každý zhodnotí, zda se mezi uvedenými tvory rodu homo vyskytuje více „výkvětu“, či „pakáže“. Já v tom mám již dávno jasno. A v poslední době už nepochybno.

Hodlám-li pojednat o základním rozdělení společnosti v Evropě, pak mě v tomto textu nezajímají rostoucí spory mezi vládnoucími skupinami různých zemí, stran či regionů, ale o základní dělítko mezi všemi obyvateli Evropy. Já ho totiž jednoznačně vidím právě v rozdílení, kterého se dopouští veškerá média. Dělí totiž politickou část veřejného prostoru na elity a řadové, běžné. či obyčejné lidi, občany, voliče, souhrnně tedy lid. Základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami vidím v tom, že daleko početnější komunita lidu je nadána selským rozumem a příslušníci elit všech druhů jsou demagogičtí až fanatičtí vyznavači různých ideologii, nebo fantasmagorických progresivistických vizí, a nejčastěji obojí.

Konkrétně. Elity Evropy ženou celý kontinent do ozdravení populace, čti, organizují příliv migrantů. Elity lidu zakazují auta se spalovacím motorem, uhelné, plynové a jaderné elektrárny, prosazují stavbu větrných a solárních elektráren ve jménu záchrany lidstva před změnou klimatu. Elity prosazují desítky pohlaví, těhotenství mužů, změnu pohlaví už v předškolním věku a jiné podobné magořiny. Už jenom vyjmenované v mých očích dokazuje, že elity jsou trestuhodně oddělené od vůle lidu. Trestuhodně proto, že elity nevytváří absolutně žádné bohatství celého společenství, takže na zmíněné nápady odebírají prostředky vytvořené úsilím lidu. Elity jsou díky tomu navíc čistokrevní parazité.

Nejhorší ovšem je, že v posledních letech elity prokazatelně propadly službě všem válečným božstvům lidstva. Čímž se chování elit stává nejen trestuhodným, ale výlučně zločinným. Války, které generují současné elity se vedou pouze a jen z jejich vůle, v zájmu jejích sponzorů a vesměs na úkor lidu, který se stává jedinou obětí. Zločinnost elit je v tom směru mnohostranná. Největší ovšem spočívá v tom, že její příslušníci nikdy neválčí a když už, tak na těch nejvyšších velitelských postech, kde riziko smrti je takřka nulové. Zaujal mě již dávno termín „proxy válka“. Teď ho už chápu ve správném významu. Jde o válku za zájmy elit realizovanou rukama lidu na úkor jeho zájmů a vůle.

Vrchol hnusného chování elit pak spočívá v tom, že se všemi prostředky snaží zmanipulovat lid k víře, že válčení je v jeho nejvyšším zájmu, v zájmu bezpečnosti jeho a jeho dětí. Pokud nějaký PePa mudruje, že válka na Ukrajině je „naší válkou“, pak totiž mluví pravdu jen a jenom tehdy, když má na myslí svou komunitu, politickou elitu, v žádném případě nás všechny. Války byly, jsou a budou vždycky válkami o zájmy elit, a jedinou jejich obětí byl lid.

Závěrem si myslím, že rozdělení společnosti na elity a lid je jejím jediným smysluplným dělítkem, až dosud dominantně určujícím dějiny lidstva. V nich elity vesměs prokázaly, že jsou ve skutečnosti pakáž.

Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci, paní Kaja Kallas nedávno zveřejnila seznam podmínek, které musí Rusko splnit v rámci podpisu mírové smlouvy s…kým vlastně?…když s Ruskem vyjednává jenom USA a Ukrajina!

Seznam je to dlouhý a já z něj vyjmenovávám jenom to, co publikovala mnou sledovaná média, protože ten její „cancát“ jsem ani na internetu nehledal. Záměrně publikuji každou podmínku na jednom řádku, aby se tak zvýšil psychologický účinek, čti, ukázala se debilita K.K. v co nejryzejší plnosti. Takže Kallas dne 19. února rozeslala svým kolegům návrh podmínek, které by EU měla po Rusku požadovat v rámci ukončení horké fáze konfliktu na Ukrajině:

omezení početního stavu ruské armády, pokud totéž bude požadováno po Ukrajině;

demilitarizaci regionů postoupených Rusku;

ukončení informační války ze strany Moskvy;

nerozmísťování jaderných zbraní v Bělorusku;

ukončení své vojenské přítomnost v Arménii a Podněstří;

reparace Ukrajině i EU za škody způsobené vojenskými operacemi;

financování obnovování Ukrajiny;

zrušení zákona o zahraničních agentech;

zajištění svobody médií.

Rusko asi za dva dny na tento „dokument“ odpovědělo ústy tiskového mluvčího prezidenta Ruské Federace Dmitrije Sergejeviče PESKOVA slovy, cituji: „Myslím si, že působení paní Kaji Kallasové není zlatým věkem diplomacie pro evropský kontinent“. A to je podle mě Kreml příliš slušný. Trumpova administrativy by v nějakém podobném případě na „dámičku“ uvalila sankce a na celou EU dalších 25% cel pro veškeré zboží.

A co čert nechtěl, jak říkávala moje babička.

Určitě se to stalo zcela náhodou, že po zveřejnění plodů chronické nenávisti k Rusku se na netu objevila ilustrovaná zpráva. Na ní je černobílá fotografie portrétu mladičké Kaji Kalas s pozadím tvořeným hvězdou se srpem a kladivem, symbolů to SSSR, doplněná textem, z něhož publikuju stať o rodinném původu dnešní vysoké komisařky, cituji:

Před vašima očima je bývalá sovětská pionýrka Kaja Kallasová. Narodila se v roce 1977. Její otec se jmenoval Siim. Přestože byl protisovětskou osobností, byl členem Komunistické strany Sovětského svazu od roku 1972 až do rozpadu SSSR. Rodina byla bohatá, protože Siim Kallas byl skromným ředitelem estonské pobočky Spořitelny SSSR. Byl ženatý s lékařkou Kristi Kartusovou. Pocházela z rodiny estonských nacistů vyhnaných na Sibiř, protože aktivně spolupracovali s nacisty (děda Kaje Kallasové byl členem místní fašistické organizace „Omakaitse“, která vykonávala masové popravy Židů a podporovatelů sovětského režimu, jakož i strážní službu v koncentračních táborech pro sovětské vojenské zajatce

V mých ořích docela zajímavý exemplář křížence bolševismu a hitlerismu, není-liž pravda.

…leč nelze mi jinak. Opět totiž pěji chválu na sociologa a později i politika, Jana Kellera. Jeho dnešní text na webu https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Profesor-Keller-Ohrozena-demokracie-zafixovane-volebni-kyvadlo-a-pater-Halik-787314 je praktickou ukázkou slušné a při tom principiální kritiky. Při čemž je vzorovou ilustrací angažované žurnalistiky a v neposlední řadě příkladem skvělé stylistiky a logiky celého textu, ač jde o ironii až satiru. A nejvíc se mi líbí, že dokáže na malém prostoru sdělit víc než většina v sáhodlouhých traktátech.  Právě při čtení jeho textů se mě vždycky vybaví citát revolucionáře a filosofa Thomase Paina, cituji: „Kdo nedovede svou myšlenku vyjádřit na jedné straně textu, ten by raději neměl psát“ Konec citace. Naše obec profesních novinářů se má opravdu co učit.

Ne USA, ale Trump osobně je světovým hegemonem současnosti. Je to nesporně on, kdo drží celý svět v napětí, čeho se zase ten „globální gangster odváží“. Pro své zájmy využívá tři metody. Překvapení, strach a fragmentaci světa. Za nástroje mu slouží síla USArmy a privilegovanost dolaru. Za pomocný nástroj své politiky považuje sankce a cla, jako jejich specifickou formu. Diplomacii odboural a vždy začíná s maximalistickými požadavky a hrozbou nejhrubší síly, s jejichž pomocí si dělá průzkum, aby pak dosahoval reálných výsledků.

Evropě, té hned na začátku svého funkčního období prostřednictvím Vanceho sdělil, že ji bude považovat za spojence pouze tehdy, když pochopí, že USA není jejím ochráncem a sama se proto musí vyzbrojit na svou obranu. Samozřejmě americkými zbraněmi, aby Donald První zajistil zisky svému zbrojnímu průmyslu. Aby si budoucí „spojenectví“ s Evropou pojistil, osobně ji uvrhl do praktické energetické závislosti na USA. Čímž, mimo jiné, zahájil svou snahu o ovládnutí globálních toků energetických zdrojů. Letos pak Evropě, opět na Bezpečnostní konferenci v Mnichově, ústy ministra Rubia určil její úkol. Má podpořit snahy USA, čili prakticky pro politický Západ vybojovat, rekolonializaci světového jihu. Sám se totiž hodlá přednostně zabývat absolutní dominancí na západní polokouli a především dvojici Rusko-Čínské, která stojí v cestě americké hegemonii.

Na západní polokouli za primární úkol si stanovil vymýcení socialistických, ba až komunistických režimů. Za počátek zvolil, a to velice správně, Venezuelu. Jejím podrobením mu Kuba nakonec padne do náruče sama. Zároveň si tím provedl test na reálnou sílu dua Ruska s ČLR. V kauze Venezuely se nezmohlo na nic, kromě obligátních řečnických protestů. Kubě také jen těžko mohou pomoci. Rusko nemá tak silnou vojenskou flotilu, aby dokázala zajistit trvalé zásobování Kuby ropou. Navíc Putin není komunista a ani socialista, takže Rusko si nevytvořilo okovy nějakých závazků vůči nikomu na západní polokouli. ČLR je s ním sice svázána mnohem víc, ale pouze obchodně, takže utrpí Trampovou činností jenom finanční škody a proto věří, že díky soudům se jí podaří částečně se zhojit.  Do přímé válečné konfrontace zmíněné duo kvůli nikomu na západní části glóbu nepůjde.

Západní Asie, to je pro Trumpa jiný oříšek, velikosti větší jak „kokosových ořech“. Osobně jsem přesvědčen, že právě ten mu eskalováním silové hry nakonec zlomí hřbet. Tam totiž tempo hry není zatím prioritně v rukou Trumpa, ale sionistů v Izraeli a možná i víc v samotné USA. Trump ale hraje hru velice obratně. Je solidní šance, že Rada míru pro Gazu mu zajistí z celého problému vytvořit skutečný celosvětový problém, v němž se nakonec sionisté utopí. Gaza ale v mých očích je až příliš jasným testem, který definitivně prokázal nejen absolutní nemohoucnost OSN, ale také momentální reálnou neschopnost vlivné akce ze strany společenství s kódovým označením BRICS. To je zatím pouze v zárodečném stavu a z mnoha příčin nemá praktickou sílu ochránit globální jih před hegemonií politického Západu. Proto Trumpova administrativa láká Evropu do obnovení kolonialismu, snad poněkud v jiné, ale o to možná účinnější formě.

Zkušebním kamenem bude Írán. Trump ho musí ovládnout svojí pracovní metodou a nepodlehnout izraelské praxi. Pak má šanci dokonce účinně oddělit zájmy Ruska a ČLR. Což by mu dalo vysokou šanci na konečné vítězství v boji o nový světový řád.

Trumpova USA má dva nejsilnější nepřátele. Nejsou jimi ku podivu ani Rusko, ani ČLR. s těmi se Trump dokáže, ovšem až po roztržce mezi nimi, docela slušně srovnat. S Ruskem vojensky a s Čínou ekonomicky, v obou případech s vysokou šancí na uchování dominance pro „svou“ Unii. Jsou jimi sionistický Izrael a anglická Británie. Především jejich zpravodajské služby již po celá desetileté jsou „řídícími“ orgány vládnoucí třídy v USA. Je docela možné, že už i Trump pochopil, že dokud si USA dokáže udržet svou silou globální vliv, tak oba parazité na jeho aktivitě se nepřesunou na jiného, z něhož pak dokážou vytvořit světového hegemona. Moderní svět totiž již takto funguje, že globálního vládce doslova stvoří teprve zmínění dva parazité.

Konflikt na Ukrajině. V něm si vytváří Trump druhou šanci na rozchod Ruska s ČLR. Čína prakticky nikdy plně nesouhlasila s válkou na Ukrajině a podporuje ji se zatnutými zuby, při čemž dost účinně na počátku podporovala i Ukrajinu. Rusko na druhé straně si je vědomo toho, že pokud zůstane v eventuálním novém světovém řádu s Čínou po boku lídrem a USA se dostane do pozice „regionální“, čti, pouze velmoci západní polokoule, tak Čína Rusko jednou „spolkne“, snad kromě jeho evropské části, která bude pro čínskou Asii zbytečným přívažkem. Takže na Ukrajině se teď rozhoduje. Pokud ve válce se Rusku povede znicotnit Evropu, a vyhnout se lákavým obchodním závazkům s USA, je naděje na rozdělení světa na tři sféry. Jinak se trvalejší varianta nového světového řádu odloží o mnoho desítek let. Ale především válčení na planetě se po celou tu dobu neskončí. A je proto vysoká šance, že bude pro lidstvo osudným.

     Tisíce let civilizačního pokroku jsou spojeny s vědeckým, technickým a ekonomickým rozvojem, ovšem zákonitosti mezinárodní politiky se nezměnily.

Politolog Oskar KREJČÍ

     Boj o suverenitu je dlouhá a obtížná záležitost, že není dobré a potřeba se radovat z dnů malých vítězství, a že ve dnech porážek, zjevných i podmíněných, nemá smysl být naštvaný.

Píše politolog Jan CAMPBELL

     „Vaše očekávání respektu a vděčnosti za materiální pomoc, kterou Spojené státy poskytují Ukrajině, jež bojuje proti Rusku, považujeme za urážlivé…Vděčnost patří hrdinným ukrajinským vojákům, kteří prolili svou krev na obranu hodnot svobodného světa,“

Napsal Lech WAŁĘSA s dalšími 37 signatáři Trumpovi v roce 2025.

„Podle této myšlenky demokracie postupně ztrácí schopnost rozlišovat mezi spravedlností, odpovědností a pouhou snahou vyhovět všem. Systém se začíná přizpůsobovat jednotlivým skupinám, jejich požadavkům, očekáváním a nárokům, až se z politického řádu stává nástroj rozdávání slibů místo správy věcí veřejných. Chudí podle této logiky začnou požadovat majetek bohatých a demokracie jim jej slíbí. Mladí budou chtít postavení starších a systém jim ho přizná. Ženy budou chtít stejnou roli jako muži a demokracie jim ji poskytne. Cizinci budou chtít stejná práva jako původní obyvatelé a systém jim je dá. Každá skupina dostane pocit, že její požadavek je oprávněný a že právě demokracie je nástrojem, jak ho prosadit“. Tolik slova SÓKRATA, stará víc jak dva a půl tisíce let.

Největší neštěstí přichází na lidstvo skrze trojí:
-nečestné vzdělance – mj. politiky a média,
-fanatické vyznavače víry – nejen náboženské,
-a hloupé lidí, kteří uvěří jejich řeči a manipulacím

Sepsal senior novinář zahraniční problematiky Jiří VAŠKO

„Euforie z tohoto vítězství nás přivedla k nebezpečnému klamu, že se každý národ nyní stane liberální demokracií, že vazby vytvořené výhradně obchodem a komercí nahradí národní identitu, že globální řád založený na pravidlech nahradí národní zájmy a že budeme žít ve světě bez hranic, kde se každý stane občanem světa. […] Myšlenka světa bez hranic byla od počátku pošetilá.“ Zkritizoval globalisty za euforii z vítězství ve Studené válce Marco Antonio RUBIO.

Na kontinentě Evropa existují dva národy s pověstí rváčů, znalci tvrdí že bojovníků, válkychtivců a já nevím jaké ještě mínění je o nich šířeno. Své pověsti jsou věrni i jejich současní představitelé. V posledních dnech totiž jak Merz, tak Nawrocki se nechali slyšet, že jejich státy oprávněně potrénují získat svou vlastní jadernou zbraň. Je signifikantní, že svůj požadavek, podle nich dokonce nárok, sdělují světové komunitě jen několik dní po tom, kdy vypršela platnost poslední mezinárodní smlouvy o nešíření JZ. Tolik fakta.

Je podle mého soudu zbytečné jim to rozmlouvat, nebo dokonce jim v tom zbraňovat. Ať si ji vyvíjejí, ať utrácí jejich lidem těžce vydřené peníze, on jim své okrádání stejně jednou spočítá.

Ovšem Rusko se musí mít na pozoru. Oba ty státy totiž po celou historii povahují Rusko za svého nepřítele, takže jejich vládci ohlupují svůj lid pohádkou, že Rusko chce jejich zem napadnout. Ruské rozvědky musí mít přesný přehled o tempu vývoje, aby včas, „predvaritělno“ zasáhly. Jakmile bude jasné, že už hrozí riziko dokončení programu, musí Rusové všechna jeho zařízení totálně zničit. Tak totiž bude nějaký čas fungovat onen současný svět bez pravidel, jen s rozhodujícím faktorem spočívajícím v hrubé síle.

Svět se nachází prokazatelně v přechodné fází z jednoho systému v nějaký nový. A než se ten „vyvrbí“, bude v něm vládnout skutečně jen a jenom hrubá síla. A lidstvo bude mít štěstí, pokud ono období většina přežije. Neboť ta budoucí vize nepotřebuje miliardy „zbytečných“ bytostí. I ten Putin obvinil Západ, že počítá jenom se „zlatou miliardou“. A pokud vím, jsou její příslušníci, kteří vidí budoucí lidstvo na této planetě v mnohem menším množství. Karamba“

„Banderovci byli horší než Islámský stát. Kam se na ně hrabou hoši z SS!“ Děl analytik Martin KOLLER.
„Ano, používáme sankce jako zbraň…Spojené státy nepraktikují diplomacii již desítky let“. Přiznal ministr financí USA Scott Kenneth Homer BESSENT.

„Milion chvilek vlastně přiznali, že stojí v tom politickém boji na straně pětiopozice, že to není žádná nezávislá neziskovka, která tady hlídá demokracii, ale reálně vlivová organizace, která mimochodem vylákala a utratila spoustu peněz důvěřivých občanů“. Tvrdí Jindřich RAJCHL.

„Británie poskytuje Kyjevu politické vedení, podporuje ho finančně i materiálně, sdílí zpravodajské informace, zbraně, vlaky a bojuje po boku ukrajinských ozbrojených sil a dalších militarizovaných struktur…Máme plné právo považovat Londýn za de facto stranu konfliktu.“ Prohlásil velvyslanec Moskvy v Londýně Andrej Vladimirovič KELIN.

„Trump se chová jako ředitel zeměkoule a ministr zemětřesení…kašle na jakékoli náznaky mezinárodního práva a dokonce i na jakákoli pravidla“. Píše Vladimir SKAČKO.

“Pochopili jsme, že jsme soběstační, velcí a bohatí. Cizí učitele nepotřebujeme!” Sděluje Rusům ministr obrany Andrej Removič BĚLOUSOV ve svém projektu „Pevnost Rusko“.

„Civilizace, která nikdy nepotřebovala boha. To je pravděpodobně charakteristika, která dělá z Číny jedinečnou civilizaci v dějinách lidstva: je o jediná, kde náboženství téměř nikdy nemělo slovo v politických záležitostech. Vzpomeňte si na jakoukoli jinou civilizaci – Indii, Persii, starověký Egypt, evropskou civilizaci, Inky – všechny měly kněžskou třídu, která držela značnou politickou moc. Čína? Nikdy. Čína byla v praxi a po více než 3000 let vždy přísně sekulární“. Tvrdí Arnaud BERTRAND, francouzský odborník na Čínu.

„Jsem přesvědčen o tom, že není jiná cesta, než vytrvat v podpoře Ukrajiny vojensky tak, aby byla schopna udržet v maximální možné míře svá území, ale zároveň také vyvíjet ekonomický a politický tlak na Rusko, aby si uvědomilo, že jiná cesta k dosažení míru než u jednacího stolu není.“. Sdělil novinářům agent IQ107 v Mnichově.

     „Dovolte mi zopakovat, co jsem řekl včera. Před časem jsem přestal poslouchat kohokoli, kdo mluví na ruské straně, zejména Lavrova. Myslím tím, že je těžké sledovat všechno, co říkají. Vím jen, že existuje mírový proces vedený USA, do kterého se zapojilo Rusko a Ukrajina, jehož cílem je ukončit tuto válku.“ Kasá se generální tajemník NATO Mark RUTTE.

„Organizace spojených národů je demaskována jako divadlo bezmocných.“ Píše americká filmařka Nora HOPPE.

„…genocidní logika rozpoutaná v Gaze a Karibiku se zaměřuje na celé lidstvo, které požaduje svobodu“. Prohlásil prezident Kolumbie Gustavo Francisco PETRO Urrego

„Paradoxem je, že se Gróňané nikdy necítili ohroženi a poprvé, kdy se cítili skutečně ohroženi, bylo, když o jejich koupi a podobně hovořil nějaký spojenec. Je to pobuřující.“ Nechal se slyšet Jens-Frederik NIELSEN, premiér Grónska.

„Evropští lídři mluví, jako by válka na Ukrajině byla NAŠÍ válkou. Není. Rusko nenapadlo žádný členský stát EU. Toto je válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Ukrajina bojuje za sebe, ne za nás, takže jí nic nedlužíme.“ Tak hovoří ministr zahraničí Maďarska, Péter SZIJJÁRTÓ

„Světový gauner šéfuje darebáckému hegemonovi, což je asi nejvýstižnější charakteristika zločinného chování Trumpovy administrativy“. NN

USA se do konfliktu na Ukrajině zapojila s cílem oslabit Rusko natolik, aby se Unii nepletlo pod nohama při zajišťování Americké hegemonie na planetě. Tento cíl se Americe daří plnit víc jak dobře. Rusko se sice může chlubit že celkem slušně překonává sankce, ale to je tak asi zatím vše. Zajato do válčení s Ukronacisty nebylo ovšem na mezinárodní scéně nikterak úspěšné v odporu proti Americkému nátlaku na svět. Nebylo schopné ubránit vládu Asáda v Sýrii, nedokázalo zabránit únosu Madura, nemělo sil na pomoc Íránu v jeho dvoutýdenní válce. Ale především se Americe podařilo prakticky absolutně přerušit ekonomickou spolupráci Evropy s Ruskem. A naopak se USA povedlo Vyprovokovat Evropu k větší chuti do války se svým odvěkým nepřítelem na východě. Doufám, že se Rusku podaří ochránit alespoň své tankery před korzárstvím globálního gaunera.

A co dál?

Teď jde nejen o Grónsko, ale i o Haiti. Ale především o Kubu a Írán. Podaří se Rusku realizovat spojenectví s ČLR do té míry, že se povede ochránit Kubu i islámskou republiku? Pochybuji. O Kubě na devadesát procent a o Íránu na víc jak padesát. Asi tak.

Jde o takový můj první dojem a spíše instinktivní tušení. Babišova vláda zabírá prakticky celé názorové spektrum. Od prolidové SPD přes širokostředové ANO po snobsky panské motoristy. Navíc sobecké, protože „sobě“, jak ventiluje jejich celý název. Bude to těžká domluva jak ve vládě, tak v koalici. Vidím to navíc tak, že Turek je grázlík a Macinka gauner. První to má z mládí, druhý už to prokazuje, například brzy po instalaci na Ukrajině, či teď na bezpečnostní konferenci v Mnichově.