Koncem tohoto týdne podepsal zavedení cla na zboží z Kanady, Mexika a ČLR. Pro první dva jmenované ve výši čtvrtiny ceny a pro Čínu jen deset procent. Kanada se zachovala recipročně, ČLR podala stížnost k WTO a Mexiko zatím mlčí. Tím to ovšem zdaleka nekončí. Trump hrozí rovněž EU, že na její zboží uvalí vysoké clo. Nic proti tomu, vždyť to jenom zvyšuje ceny spotřebního zboží pro obyvatelstvo USA. Jenže ono to ve výsledku bude fungovat jako uvalování sankcí. Sníží se konkurence pro produkci výrobců USA a ti budou moci více investovat.

Poněkud nechápu další důvody tohoto Trumpova chování, ale určitě tím nedonutí Evropu ke zvýšení výdajů na zbrojení. A to by Evropa, především ta původně Západní, v každém případě měla, ba dokonce mnohem ve vyšší částce, aby se konečně sama byla schopna bránit. Od doby založení NATO se totiž vychytrale nechala krýt deštníkem vojenských nákladů USA. Což Trump chce, jako v hloubi mysli podnikatel změnit, a oprávněně. Ovšem tento prvek obchodní války by se v žádném případě neměl vztahovat na bývalé země výhodní Evropy, které neprofitovaly z nákladů Ameriky. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Trump začíná své akce doslova šaškovským prohlášením. Za největší nesmysl toho typu jsem považoval tvrzení, že ukončí válku na Ukrajině za 24 hodin. Ona totiž ve skutečnosti jde ukončit za minutu. Stačí k tomu minutu trvající společné vyhlášení bojujících stran hodiny „H“, kdy budou boje zastaveny. Trump pak pokračuje obecným zdůvodňováním svého záměru. V mých očích nejbanálnějším argumentem ve věci Ukrajinského konfliktu bylo tvrzení, že přinesla jen velké oběti. Jakmile ale promluvil o konkrétních počtech, prokázal, že je sám obětí, že je zotročen informačním monopolem, který o konfliktu na Ukrajině pro politický Západ drží zpravodajská služba Ukrajiny řízená, nebo dokonce pod velením zpravodajců Británie. Pak následují konkrétnější argumenty, obvykle prozrazující, že Trump nadřazuje „obchodnictví“ nad vše ostatní. Důkazem tohoto typu myšlení je jeho prohlášení, cituji: „Dotujeme válku na Ukrajině o 200 miliard dolarů víc než země EU. Je to směšné, protože se jich to týká mnohem víc. My máme mezi tím oceán. A my jsme na Ukrajinu vynaložili o 200 miliard dolarů více než NATO. A musí se to vyrovnat.“ Konec citace. A po sérii takovýchto výroků pak následuje rozkaz. Třeba typu dávám sto dní na to, aby byl konflikt na Ukrajině vyřešen. Tečka. A nyní si všichni z toho vyvoďte co chcete. Penzionovaný zpravodajec Štefec z toho ironicky vyvodil, že Rusové dostali lhůtu sto dní k tomu, aby změnili politický režim ve své zemi. Já jsem si z toho vydedukoval, že Trump si v konfliktu na Ukrajině neví rady, proto dal oběma stranám šanci nějak se dohodnout. Ovšem pod pohrůžkou, pokud tak neudělají, tak vytáhne pendrek. Bohužel prakticky žádný nemá. Jestliže nechce dát rozkaz USArmy aby začala bojovat proti Rusku, tak k tomu kupříkladu musí donutit Evropu, snad alespoň největší rusofobní zběsilce. Zmíněné obchodnické triky už totiž byly dávno vyčerpány a i tak vesměs postihovaly především Evropu, ale i samotnou USA. Nenaplnily záměr rychlého zhroucení Ruska a setrvávající víra v dlouhodobý jejich rozvratný účinek je stejně tak planá. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.