Předseda Asociace krajů ČR, jihomoravský hejtman a první místopředseda ČSSD Michal Hašek patřil mezi politiky, kteří se v první dny povodní zviditelňoval především v ČT víc, než je na můj vkus vhodné. Jenom zdánlivě měl k tomu důvod, protože z jeho funkce v žádném případě nevyplývá, že je nějakým mluvčím kteréhokoliv hejtmana v zemi, ba není dokonce ani mluvčím nějakého jejich kolektivu. Je pouze jakýmsi koordinátorem spolupráce těch hejtmanů, kteří jsou členy ČSSD. Takže jsem při nejlepší vůli nenašel důvod, proč se za protipovodňového vypětí motal v Ústeckém kraji, místo toho, aby seděl ve svém domovském Brně. Osobně v jeho chování vidím až zákeřný boj o moc v nejvyšším vedení ČSSD. Dobře si totiž byl vědom toho, že jeho „soupeř“, pardon týmový kolega, nemá žádný zástupný důvod zavazet v činnosti kompetentních funkcionářů velících souboji s velkou vodou a tak šel sbírat body popularity. Nejsem sám, kdo označuje Haškovo chování za populismus, který včera dokazuje František Štván na webu http://www.vasevec.cz/blogy/je-jihomoravsky-hejtman-hasek-povodnovym-populistou . Zmíněný autor mnoha textů na webových stránkách společnosti Vaše Věc navíc připodobňuje Haška k Zemanovi, když je oba nepřímo líčí jako populisty se sklony k diktátorskému chování, plynoucímu z jejich chabé znalosti právních norem. Podle mne má ČSSD převeliký problém. Je totiž objektem nejvyššího zájmu prezidenta Zemana. Pokud ten chce hrát dominantní úlohu v naší politice, musí mít za sebou silnou politickou stranu. Jeho „Zemanovci“ jsou vyčerpaní a pomalu mizí, musí tedy znova okupovat ČSSD. K tomu má v nejvyšším vedení dva nesporné kumpány. Odvěkého spojence ve své lenosti a poživačnosti Škromacha a především superambiciózního a pletichářsky zdatného Haška. Zemanovské pnutí, které nyní doslova sužuje vedení ČSSD, je v mých očích daleko horší pro budoucnost naší země, než divadélko, které nám předvádí tak zdánlivě rozhádané ODS a TOP09. ČSSD pořád chybí „buldozer“ Paroubek, který by jmenované „hnidy“ postavil do latě.

Poslední žebříček světových miliardářů, sestavovaný agenturou Bloomberg uvádí, že deset nejbohatších osob drží majetek ve výši 522 miliard USdolarů. Z toho první přes 72 miliardy. Pořád mi v těch žebříčcích ale chybí ti hlavní. Na prvním místě je několik let skoro neustále Bill Gates. Ovšem v seznamu postrádám jména jako Rothschild, či Rockefeller. O nich se u nás nedávno rozepsal Keller a jejich majetky vyjadřoval v bilionech dolarů. Tedy tisíckrát vyšš než Gatesův. A nešlo o omyl v překladu z „američtiny“, protože šlo o německy psané zdroje. V těchto dnech vyšla u nás kniha Kapitál od Marxe. Ovšem ne od toho dávno mrtvého, ale od jeho jmenovce, který je v Německu arcibiskupem a také kardinálem. Ten v ní mimo jiné uvádí, že, cituji: „Více než polovina celosvětového majetku je v rukou pouhých dvou procent lidstva; nejbohatší procento světového obyvatelstva samo disponuje více než 40 procenty světového majetku. Na celou chudší polovinu lidstva připadá naproti tomu pouhé jedno jediné, skrovné procento světového majetku“, konec citace. Ani on však ve svých číselných informacích nehovoří o „superboháčích“, které Keller nazývá „nesouměřitelně „ bohatými. Pokud by odborné odhady majetku R + R byly takové, jak je dostupné zdroje uvádějí, pak lze odpovědně říct, že ty dva rodinné klany vlastní daleko víc, než polovinu světového bohatství – zatím. A dle mne není vůbec náhodné, že jde o Židy.

Snažím se ve svém deníku zásadně nepublikovat všeliké předpovědi. Ale po celý víkend jsem měl velkou chuť předpovědět výsledek dnešního projednávání stížnosti některých zákonodárců u Ústavního soudu na zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Vůbec jsem nepochyboval, že třetí a nejvyšší komora našeho zákonodárného souvrství, stížnost plně zamítne. Takže jediným a přiznávám že obrovským, překvapením pro mne je sdělení médií, že vedení ČSSD je verdiktem zklamáno. Pokud totiž v té straně existoval jen jediný funkcionář, který doufal v nějaký jiný nález od tohoto ÚS, pak je to napováženou. Znamená to, že ve vedení ČSSD existují nerealističtí politici a to je vždycky nebezpečné pro lid, kterému chtějí vládnout.

Kromě fanatických příznivců vládní koalice není asi v obyvatelstvu mnoho politicky myslících lidí, kteří by našli nějaký kladný přínos Nečasovců k vývoji v zemi. Všichni levičáci ale budou asi se mnou souhlasit, když řeknu, že teprve Nečasova vláda zajistila určité prozření z dlouhodobého pravicového opojení v naší republice. Teprve nyní podle mého přesvědčení vzrostl zásadním způsobem počet občanů, kteří si uvědomují, že politický systém, který u nás po listopadu vznikl, nejde reformovat, ale potřebuje, a to nutně, zásadní změnu. Což považuji za jediný kladný výsledek Kalousko-Nečasovského gangu. Problémem zůstává, jak si jednotlivé součásti levicové veřejnosti takovou změnu představují. A daleko větším problémem pak bude, jak se roztříštěná a nejednotná levice dokáže k potřebné změně spojit. Pro ty, kdo ještě pořád matou veřejný prostor tvrzením, že rozdělení politické scény na levici a pravici je dneska pasé připomínám, že takové dělení nejenže existuje, ale je stále výraznější. Pravicoví politici vládnou jen a jenom v zájmu bohatých elit a levicoví se alespoň nějaký čas snaží vládnout pro většinu obyvatel, tedy ne pro bohaté, ani jiné elity.