S Vladimirem Vladimirovičem. Nic podstatného jsem nenašel. Až včera večer jsem narazil na úvahu jednoho Ruského zdroje, který obvykle mívá z dění v Kremlu alespoň jakési relevantní informace. Připomíná, že ČLR v den vstupu Ruských vojsk na Ukrajinu předložila světové veřejnosti, ale především bojujícím stranám návrh příměří obsahující dvanáct bodů. Když jsem si ho před měsícem pročetl, tak jsem usoudil, že hned první tři body nejsou pro Rusko výhodné, spíše vyloženě naopak, takže ho asi Rusko odmítne. Ovšem další body už jsou pro Rusko bez výhrad akceptovatelné. Rusko se k návrhu nevyjádřilo, pouze opět potvrdilo, že je připraveno o zastavení bojů jednat. Zelenskyj kupodivu asi po týdnu oznámil, že by materiál mohl být základem vyjednávání a že má zájem o návrhu s prezidentem ČLR jednat. Za pár ovšem dní dostal od svého šéfa z Bílého domu záhlavek a jednání o dvanáctibodovém příměří odmítl. Při návštěvě pana Si Putin podepsal Čínský mírový návrh jako společný dokument obou zemí na řešení konfliktu.

Ruský zdroj, o kterém píši, k tomu Putinově rozhodnutí napsal následující úvahu. Podle jeho informací Čínský návrh je ze strany ČLR ultimátem pro Západ. Pokud se o něm nebude jednat, dostává Rusko od Číny volnou kartu, a pokud by NATO přímo vstoupilo do války, pak ČLR udělá totéž. Takže se máme v Evropě na co těšit. Válčit se bude dál, daleko od USA, ale i daleko od ČLR, což dvěma soupeřům o vedoucí roli světa celkem vyhovuje.

     Dneska je to 24 let co domýšlivý mačo Clinton zahájil bombardování Bělehradu. Šlo o finále rozbíjení Jugoslávské federativní republiky. Především ale to byla první nepokrytá agrese NATO. Do té doby se tato výkonná složka světovládných choutek Deep State USA kryla jakousi smlouvou o vzájemné spolupráci zemí při napadení vnějším nepřítelem. Tentokrát ale sama napadla jinou zemi, a to ještě v situaci, kdy k tomu neměla absolutně žádný důvod. Pro podporu separatistického Kosova, nedílné to součásti Srbska si jako vždycky lumpen-vládci USA vyfabulovali důvod, který se nikdy nepotvrdil. A i kdyby takový existoval, tak jej neměla žádné oprávnění řešit vojska NATO, která se tak pasovala na obviňujícího, soudce i kata dohromady. Děsivé to svinstvo rádoby světapána. Je to tedy 24 let, co se zrodila největší bestie dosavadní historie, která tyranizuje veškeré lidstvo. Světové společenství nebude mít pokoj, dokud tuto zrůdnou saň, původkyni všeho utrpení totálně nezničí. Rozpad NATO musí být prvním a zásadním cílem všeho snažení světa těch, kteří nejsou jeho členy, a právě proto jsou jím ohroženi.

PS: Nakonec přidám osobní vzpomínku. Jelikož vláda Zemana povolila přelet bombardérů přes území ČR, tak jsem je zase po půl století viděl letět nad hlavou. Musím se přiznat, že jsem nikdy v životě necítil tak bolestivě svou absolutní bezmocnost. Takže celá ta bestie spuštěná Clintonem budiž na věky prokleta.

Chování koalice USA-NATO-EU ve válce na Ukrajině je v prvé instanci určováno neformální, a především anonymní institucí s pomocným označením Deep State USA. Ten vydá politické zadání, které se pak vojensky rozpracuje v Pentagonu. Výsledek je rozkazem pro Evropské velení NATO, jež pro řízení války na Ukrajině vytvořilo centrální koordinační štáb pod velením generála USA. Deep State USA ovšem již dávno před tím pověřil Británii prosazováním v Evropě zájmů USA a tím fakticky všech Anglosasů. Což byl rovněž jeden, ne-li hlavní důvod brexitu. Británie proto pod rouškou NATO reálně organizuje konkrétní válčení Západu na Ukrajině. Dokazuje to především fakt, že to byl Johnson, kdo zakázal Zelenskému vyjednávání o příměří na jaře minulého roku. Rovněž také prakticky veškeré eskalace válčení na Ukrajině mají původce nebo alespoň motivaci z Británie. Já tvrdím, že dokonce i zničení Severního proudu 2 do této snůšky válečných činů patří. Není se proto se co divit, že „princátko“ Willi přijelo v těchto dnech do Polska, údajně aby mu poděkovalo za pomoc bojující Ukrajině, což je báchorka pro prostý lid. Ve skutečnosti se tam kreslí první nárysy zapojení Polské armády a vojsk dalších pěti „ochotných“ do bojů NATO s Ruskem, když Ukrajina už toho nebude schopna. Čili. Vytváří se tam mimo jiné i základy osudu naší země pod velením prvního občana, bohužel generála.

Začnu tím, čím jsem hodlal včera skončit. Jenže se mi myšlenky vydaly nějakým jiným směrem, takže nakonec z toho vyšlo úplně něco jiného, než jsem původně zamýšlel. Takže dneska znova. Když jsem byl poslancem, tak jednoznačně nejdůležitějším problémem té doby bylo rozdělení Československa. Vedly se proto mnohdy v kuloárech parlamentu dost vzrušené debaty o řešení. V jedné takové se Slováci vymlouvali, že musí poslouchat co chce Mečiar. Až to nevydržel jeden z Čechů a řekl, tak proč jste ho volili?!! A jedna ze slovenských kolegyň prohlásila, cituji: „Veď on je taký sladký“. Tehdy se už neudržel jeden z mých stranických kolegů a řekl drsně, opět cituji: „Takže teď už chápu, proč Švýcaři tak dlouho odpírali ženám volební právo“. Konec citace. Opravdu na tom něco je. Ovšem ne tak, jak to prezentoval typický mačo.

Já jsem už velice dávno naprosto jednoznačně přesvědčen, že osoby s vysokou převahou, ba až úplnou dominancí emocí nad rozumem se nesmí dostávat do rozhodovacích pozic veřejného života, a v žádném případě ne do úřadů a funkcí celostátního rozsahu, či dokonce nadstátního. Každý, kdo výkonem svého povolání rozhoduje o osudech většího množstvím lidí, už dávno podstupuje velmi přísné psychotesty, ať už je to pilot, strojvedoucí vlaku, či třeba lodní důstojník. A tady osoby, které řídí záležitosti celých národů nic podobného podstoupit nemusí. To je v mých očích doslova skandální. Nikoliv ženy, ale lodičkové, kterými cloumají jejich city, by v žádném případě neměly být ve vedoucích pozicích tam, kde na jejich rozhodnutí závisí osudy, ba dokonce životy velkého množství lidí.

Je poslední větou v textu Jana Kellera, který je jako vždy skvělý. Aby skutečně vynikla v celé své vtipnosti a hluboké moudrosti, je dobré si ale přečíst celý text na webu https://casopisargument.cz/?p=49246 . Pak věta, cituji: „Zatímco předchozí revoluce, jak známo, požíraly své děti, revoluce pravdy a lásky si na tyto hody počkala až do doby, kdy její děti zestárly a bránit se už nemohou“, konec citace, opravdu zazáří svou jednoduchostí a proto pravdivostí.

Byl by to vtip dne, ba měsíce, kdyby to nebyla doslova tragédie. Teď jsem se právě dočetl, že opozice podá k Ústavnímu soudu stížnost na zákon o valorizaci penzí. Jenže. Ona se teprve sepisuje a bude odeslána nejdříve v květnu. Nejde tedy o nic jiného než o komedii sehrávanou pro „chudý lid“. Ale ono je to signifikantní. Vláda je neschopná proto a právě proto, že opozice je ještě neschopnější. To je stará pravda.

V jednom ze včerejších textů jsem použil slovo elita. Zásadně se mu vyhýbám a užívám ho prakticky jen tehdy, když doslovně cituji, či je z textu naprosto zřejmé, že jde o cizí názor. Jeho užívání v textech o politice považuji za naprosto nepřijatelné. Žádný politik podle mě nepatřil, nepatři a nikdy nebude patřit mezi elitu. Ti tak zvaně demokratičtí pak už absolutně ne. Jsou totiž výplodem většiny a ta ze své podstaty nemůže být elitní. Nepatřím ani mezi tu sortu lidí, kteří vnímají pojem elita jako každou výjimečnost, takže ho třeba používají i ve spojení elitní zloděj, elitní snajpr, čti zabiják a podobně. Jsou dále autoři, kteří za elitu uznávají lidi s vlivem. I to nepovažuji za adekvátní význam tohoto slova. Původně totiž ono slovo mělo především význam hodnotící. Představovalo výkvět, naprostou exkluzivitu. Dokonce se ho kdysi dávno užívalo jen a pouze k označování ojedinělých řemeslných výrobků, které nikdo jiný nedovedl ani napodobit. Tedy skutečně něco unikátního, a především kladně vnímaného. Teprve na přelomu osmnáctého a devatenáctého století se začal rozmáhat nešvar označovat za elitní také osoby. A za naprosto stupidní považuji, označovat tímto pojmem celé skupiny osob, jako třeba ústavní činitele, či politickou vrstvu vůbec. Nelze za elitu považovat ani ty z nich, kteří tvoří skutečný vrcholek rozhodující pyramidy. Jsou totiž mezi nimi skoro vždycky i takoví, jako byl Hitler, či jiní zločinci proti lidství. Vydávat celou vládnoucí vrstvu za elitu společnosti pak už pouvažuji doslova za šíření nenávisti, či rasismus. A odůvodňovat to tím, že nejsme biologicky a psychicky stejní, ještě nedává žádný důvod k vyvozování názoru, že existují jakési skupiny elitních lidí. Dávat rovnítko mezi slovo elita a vládci, či mocní je v mém pojetí společnostním sadismem. Pokud se příslušníci vládců, či mocných samotní takto označují, pak jde navíc o určitou formu deviace čili psychosociální chorobu. Je pro můj způsob myšlení je nepřijatelné i to, že uznávaný sociolog Jan Keller všeobecně hovoří o vládnoucí elitě a obslužné elitě. Přikláním se spíše k názoru sociologa Hampla, který hovoří v tom případě o nové aristokracii, a jejích lokajích, což k tomu přidávám já.

Nedávný bankrot admirálské lodi rizikového investování do nejmodernějších technologií řeší „odpovědné“ finanční instituce USA opět tím nejhorším možným způsobem. Tištěním nových dolárků, nyní prý v hodnotě dvou set miliard. Unie je tak příšerně zadlužená, že svůj dluh už nikdy není schopna splatit. Jak se tak dívám, ostatní země to pochopily a zadlužují se rovněž bezstarostně nad své ekonomické schopnosti dluh splácet. Všichni totiž už spoléhají na jediné. Na globální měnovou reformu. Která zruší veškerou hotovost a připraví lidi o jakékoliv finanční prostředky. Léta již tvrdím, že jednou bude každý člověk mít jen ten majetek, který si bude schopen ubránit proti vnějšímu okolí. Nic víc. Takže se nedivím, že se Američané tak vehementně brání zákazu, či jen omezení vlastnění palných zbraní.

ZÁSADNÍ POZNÁMKA K SOUČASNÉ VÁLCE.

Titulek tohoto textu není správný. Týká se totiž prakticky všech válek. Jen u té současné je to, především pro Evropany mnohem viditelnější. Na Ukrajině se rozhořela horká fáze bitky Rusů s Ukrajinci, protože si nedokázali mírovou cestou vyřešit problém, který vznikl při divokém rozpouštění Sovětského svazu. Rusko, jako to dělala, dělá a bude ještě dlouho dělat každá mocnost, se rozhodlo problém vyřešit silou. Jsem toho mínění, že nikdo z diváků, se do jejich sporu neměl míchat. Jenže animozita Ukrajinců vůči Rusku je dlouhodobě v Západním okruhu lidské civilizace pěstována. Jejím záměrem a jediným cílem je získat obrovské přírodní bohatství Ruska, na které podle nejednoho zástupce „Říše západu“ nemá Rusko vlastně vůbec nárok. Po rozpadu SSSR ucítil Západ další obrovskou šanci k provedení loupeže, po které prahnul po staletí a dělal proto všechno představitelné, aby Ukrajinu vyprovokoval k absolutnímu nepřátelství vůči Moskalům. Což se mu skvěle povedlo. Holt, kdo je připraven, není překvapen. A tak se v současnosti na Ukrajině už nebojuje o necelých deset či patnáct procent jejího území, leč o nerostné bohatství Ruska.

Takže je to jako u každé války, kterou lidstvo kdy vyprodukovalo. Válčí se o bohatství. A zase je to jako vždycky, že o ně neválčí ti, kdo ho ve své nenasytnosti chtějí, ale ženou do zabíjení své lokaje. Aby toho dosáhli, musí si pro svou chamtivost vymyslet nějakou ušlechtilou standartu, alias bojový prapor jako je víra v nejvyššího boha, svoboda, demokracie, či jiná pseudohodnota, čti podvod na myšlení prostého lidu. Řekněme si to už konečně jasně. Všechny současné války se vedou pod falešnou vlajkou. Protože je „potřebují“ tak zvané vládnoucí elity, čti usurpátoři moci ze své chorobné nenažranosti. Nikdy nebyly zahájeny v nějakém ušlechtilém zájmu všech, nebo alespoň většiny obyvatel útočníka. Až si jednou prostý lid uvědomí, že vždycky, ale opravdu v každém případě se nechává zabíjet pro zájmy, prospěch, a především moc bohatých, až superbohatých, snad války konečně přestanou. Jenže cesta k tomu poznání bude ještě dlouhá. Chtivé elity mají dost prostředků, aby neustále své občany obelhávaly.

Globalizující se svět ovšem dává novou naději. Ten až na kost totiž odhaluje celý problém válek. Celé národy, ba dokonce jejich skupiny vidí, že války se nevedou v jejich zájmu. Že to jejich rukama se maličká menšina nejbohatších snaží získat ještě větší bohatství a díky němu pak nadvládu nad jinými. V případě USA jde dokonce o nadvládu nad všemi. Rusové už to asi pochopili, a tak jako celek přecházejí na stranu tradičně chudých zemí světa. Dostali se totiž díky své původní agresi do situace, kdy bojují o holou existenci čili vedou obranou válku a pro ni platí jiná tradice než pro války agresivní. Pokud všichni tvrdí, že na Ukrajině válčí USA proti Rusku rukama Ukrajinců, tak platí, že nejpozději od rozpadu SSSR válčí globální mocichtiví superbohatci proti Východu a Jihu světa Americkými rukama. Takže je na Američanech samotných, aby to konečně pochopili a zničili toho, kdo je takto tyranizuje už prakticky víc jak století, konkrétně od vzniku Sovětského svazu.

Odchodem Zeman z Hradu se zásadně změnilo naše pozice v globálním světě. Zmizel poslední politik, který byl schopen udržet ČR v postavení země respektované celým světem tedy především jeho Východem a Jihem. Jaká je jeho reálná pozice v onom Západě, kam se od Listopadu tak vehementně vtíráme, se nyní pokusím v krátkosti charakterizovat. Nástupem vlády premiéra Fialy, až fanatického to „eurohojera“ jsme se stali součástí Čtvrté Říše Římské národa Německého. Sice v jeho vládě bylo několik, leč bezvýznamných zastánců příslušnosti naší země do Říše Anglosaské, čti postimpéria Království Velké Británie a Severního Irska, ovšem ti neměli rozhodující vliv. Zvolením do čela státu P.P.P.P. se situace poněkud vyrovnala. Nejméně na roveň říšského protektora se postavil agent řízený přímo institucemi Deep State USA. Jasně se to projevilo na obou státních návštěvách generál-prezidenta, které stačil absolvovat během prvního týdne ve funkci. V obou totiž jasně plnil direktivu vládců Unie, kteří konstruují sanitární pás na východní hranici budoucí Říše Západu. Není to jen tak zvaná ochrana Evropy proti agresi Ruska, leč opravdová hranice budoucích dvou světů, světa Západu a světa zbytku čili snad Jihovýchodu. Jakou pozici zaujalo Česko nejlépe pak dokladuje jeho členství v tak zvané Bukurešťské devítce. Ta je od samého počátku formována coby další prostor války mezi Ruskem a NATO, ale rovněž předpokládaného střetu mezi Západem a zbytkem světa. Každý, kdo se podívá na mapu dobře vidí, že naše zem nemusela být členem pásu, pokud by nás skutečný Západ považoval za sobě rovného. Stačilo, kdyby tam patřilo jen Slovensko. Ale naši svéhlaví vládci ani za třicet let nevytvořili reálnou šanci k naplnění svého hesla „patříme na Západ“, takže jsou nyní v reálném vzduchoprázdnu. I když podle slibů USA nikoliv. Jenže lze ještě vůbec věřit Unii ba celému Západu?! Ani náhodou. V případném konfliktu Západu s Ruskem celý tejn pás pidistátečků s jedním vůdcem, bohužel polských chorobných antirusů, bude obětován na oltář zájmů vládců Západu a v konfliktu Západu se zbytkem tomu s vysokou pravděpodobností nebude jinak. Nebo si snad nějaký naiva z Bukurešťské kumpanie naivně myslí že USA půjde do jaderného střetu s Ruskem či ČLR kvůli nim? Takový názor je aspirantem na větší stupiditu, než jakou se honosil Gorbačov.