Podstatou kapitalismu je zisk z každé činnosti, zvyšování kapitálu do té míry, že umožňuje nadvládu nad společností a tím všestranné parazitování. Parazitování na pracujících vrstvách, na produktivním. kapitálu, na vědě, na koloniích, na periferních územích, a dokonce na válkách svého vlastního státu.
Odstartoval ji P.P.P.P.P. tím, že za ústavního soudce navrhl Fremra. Několik měsíců populární bloger Vidlák hned ten proces označil „Zákonem padajícího komouše“. I mnozí jiní psavci použili to dneska ještě populárnější, leč pouze uboze nenávistné slovo. A tak bych se rád zeptal všech těch příliš pozdních komunistobijců, zamysleli jste se nad tím, komu vlastně vadí komouši? Odpověď je jasná Přece antikomoušům a těch je, bohužel/bohudík čím dál méně, a jednou vymřou úplně. Ostatním, narozeným poněkud později je ten problém naprosto, ale úplně „šumafuk“, takže tak, a dobrou noc.
Apropo. Pokuste si odpovědět na otázku, zda dnešní doba počínaje školstvím a praxí vyprodukuje kvalifikovanější právníky do funkcí ÚS.
Několikrát jsem se tady rozepsal o roli Polska v konfliktu Ruska s Ukrajinou. Dneska už musím o tom problému napsat trochu víc. Prakticky od samého začátku bojů se v myslích Polských politiků oživila touha po zisku těch částí Ukrajinského území, které několikrát v historii patřily k Polsku. Halič, Vladiměř, Volyň a samozřejmě Lvov. Už v loňském roce napadlo proto prezidenta Dudu, aby Polsko s Ukrajinou vytvořily jakési soustátí, pomocí něhož by se Ukrajina automaticky stala členem NATO. Polsko by tak postupně ovládlo zmíněné regiony, jelikož v nich žije obyvatelstvo polské národnosti, a to by se s pomocí Varšavy stalo vůdčí složkou regionálních samospráv. O dalším vývoji se nemluvilo. Duda se Zelenskym se objímali jako dva gejové, nešetřili úsměvy, lichotkami a ujišťováním o konci staletého nepřátelství, a předváděli další propagandistické veletoče. Při tom ani na jedná, ani na druhé straně se nadšení obou prezidentů nesetkávalo pořád s patřičným ohlasem. V Polské veřejnosti naopak sílily hlasy proti zmíněné aktivitě. Sám jsem podle znalostí o Ukrajinských nacistech, pardon, krajních nacionalistech předpokládal, že pokud by se jmenované duo pokusilo o realizaci své pošetilé vize, na Ukrajině by se Zelenskyj dočkal převratu a možná i svého fyzického konce právě z vůle Ukronacistů.
Koncem minulého týdne jeden z nejvlivnějších Zelenského poradců, padesátiletý Michajlo Podoljak se konečně k problému vyjádřil, čímž prakticky ukončil všechny sny Poláků. A tím mimo jiné odpověděl i na mou otázku proč se už nemluví o „koalici ochotných“ z Bukurešťské devítky. Podoljak mimo jiné řekl, cituji: „Ukrajina bude považovat Polsko za svého blízkého přítele až do konce nepřátelství s Ruskem a poté mezi zeměmi začne konkurence, ve které bude Kyjev zuřivě hájit své zájmy“. Konec citace. Při tom ocenil Polskou pomoc proti Rusku, která je po USA nejvyšší. Na Ukrajině podle něj už padlo na dva a půl tisíce polských vojáků, kteří odešli z armády a stali se žoldnéry. Přesto poradce tvrdí že spojenectví Ukrajiny a Polska je dočasné, a skončí s válkou proti Rusku.
Ruští odborníci na Pobaltí a Polsko jsou rovněž toho názoru, že pokud Ukrajina i přežije, její nepřátelství s Polskem je nevyhnutelné. Každý, kdo se jen trochu zajímal o průběh bojů ve jmenovaných regionech za druhé světové války si nemůže myslet absolutně nic jiného. Zločiny Ukronacistů na obyvatelstvu polské, české, židovské a dalších národnostech byly něco tak středověky krutého, že i Němci se od nich distancovali. Takže z toho úhlu pohledu je chování naší současné vlády vlastizrádné a musí být po zásluze velmi tvrdě sankcionováno.
Termín „ohrožení bezpečnosti USA“ patří mezi sousloví dneska ideologické módy tak zvaného korektního myšlení a vyjadřování. Krásně je to vidět na příkladu ČLR. Čína nemá v okolí USA ani jednu vojenskou základnu, zatím co USA naprosto neprodyšně uzavírají prostor kolem ČLR několika desítkami svých vojenských ostrůvků. Přesto je ČLR v politicko-strategické doktríně USA označena za hlavního nepřítele. Ve skutečnosti ČLR neohrožuje bezpečnost USA, leč svou rostoucí hospodářskou výkonností globální dominanci reálných světovládců, kteří lidstvu vládnou, „prozatím“, prostřednictvím USArmy a petrodolaru.
Už snad půl roku sepisuji seznam oněch slavných, ba až posvátných Evropských, nebo také Západních hodnotách. Nikdy by mě nenapadlo, že mi s tím někdo pomůže, zvláště ne z řad politiků. Až před několika dny mi to vysvětlil Orbán, když v jednom rozhovoru řekl, cituji: „Musíme říci, že dnešní Evropa si vytvořila vlastní politickou třídu, která již není odpovědná a nemá žádné křesťanské ani demokratické přesvědčení…jádro pojmu ´západní hodnoty´ zahrnuje tři klíčové důrazy – migraci, LGBT a válku“. Konec citace. Také jeden z pohledů a hlavně vlivný.
Pozoruji, že se v posledních týdnech přestalo psát o Bukurešťské devítce. Alespoň já jsem nic takového nezaznamenal. Koalici ochotných, pitomečků z východoevropských zemí, kteří údajně byli rozhodnuti nechat se zabít v Rusko-Ukrajinské řeži. To by mohlo být dobrým znamením. Vzkaz, že už není ochota konflikt stupňovat. Jen musíme doufat, že dva nejzavilejší rusofobní státy také musí dostat rozum, konkrétně Británie a Polsko. Když si to spojíme se špatnými výsledky ofenzivy Ukrů, je tu přece jenom naděje na přerušení válčení. Alespoň na čas. Jako vždycky. Protože v lidstvu je pořád dost těch, kteří mají zájem na válčení kdekoliv a kdykoliv.
Válka na Ukrajině už unavuje region, EU i USA Tchaj-wan se naopak nedaří podpálit, tak se rozesírači pokouší o další ohnisko války. Tentokrát pro změnu v Africe. V jedné zemi uskupení ECOWAS se podařilo realizovat vojenský puč. Je zajímavé, že jako z udělání jde o stát, na jehož surovinách je existenčně závislá jedna ze zemí EU. Francouzské elektrárny jedou totiž na uran z Nigeru. Někdejší kolonizátor Francie má proto v zemi asi 1 500 vojáků hlídajících si těžbu uranové rudy a USA zase jednu ze svých největších základen dronů v Africe, která má posádku kolem tisíce žoldáků. Obě země té lepší, čti demokratické části světa už jasně řekly, že uznávají pouze svrženého čili jimi dosazeného, pardon demokraticky zvoleného, prezidenta. Ten byl ale 26. 7. zajat a odstaven od úřadu. Vlády se ujala Národní rada pro ochranu vlasti.
Od té doby se udály věci! Rada propustila velvyslance v USA, Francii a dalších. Zablokovala Americkou vojenskou základnu. Okamžitě zastavila dodávky uranu do Francie a podobné špeky. Zástupci států ECOWAS, jichž je 15 se 30.7. sešly, dohodly se na přerušení styků s Nigerem, uzavření pozemních i vzdušných hranic, a daly Národní radě týden na propuštění prezidenta. Pak nevylučují silový zásah. Jenže tři členové téhož sdružení, především sousedi Nigeru, jsou jiného názoru a oznámili, že napadení budou považovat za útok na své území. Rovněž prý Alžír se přidal na stranu povstalců. Je naprosto jasné, že Západ okamžitě věděl, že jde o vliv Ruska především proto, aby svou veřejnost utvrzoval o jeho nebezpečnosti a agresivitě, ale také proto, aby ho zatáhl do konfliktu.
No, zítra končí lhůta ultimáta. Obě strany určitě doby využily k „bohulibé“ přípravě na střet, do kterého se, jako vždy, určitě zamíchají „dobrovolníci“ ze Západu. A Africká Ukrajina může být na světě.
Od prvního tohoto měsíce platí zákon o nahlašování na pracovišti. Zlodějský gang z mafie Ukronacistického gubernátora Fialy povýšil oním zákonem udavačství na institut „firemního důvěrníka“. To si nedovolili ani vládci v předchozím režimu. Pomalu leč jistě už polistopadoví vládci nemají co komunistům vytýkat, a co nevidět jejich diktaturu překonají s tou svou „reálnou“ demokracií.
Na Tchaj-wanu mají být v lednu volby. Podle průzkumů se zdá, že může zvítězit strana, která má v programu sjednocení s kontinentální Čínou. To je pro vládce USA, ať především ty anonymní, ale i ty viditelné, naprosto nepřijatelné. Proto už nyní se v Kongresu projednává zákon, který minimálně zpochybňuje nároky ČLR na území ostrova Formosa, jak ho kdysi pojmenovali Portugalci, když jej pro Evropu objevili. Jelikož světapáni ze severu Amerického kontinentu si ve své pýše ještě pořád myslí, že jejich zákony jsou, a hlavně budou platné po celém glóbu, tak předpokládají, že už tím aktem vládce ČLR před světem znicotní. Ovšem jen u toho nehodlají Američtí váleční zběsilci všeho druhu zůstat. Proto už projednávají eventuální umístění svých JZ na území Tchaj-wanu. V mých očích to není test, co si ČLR nechá ještě líbit. To je jednoznačná snaha dostat čínské odštěpence do situace Ukrajiny. Rozuměj, aby ČLR válčila na území Tchaj-wanu s armádami Japonska, jižní Koreje a dalších přicmrndálků USA pod taktovkou amerických „specialistů“. Jedna válka Amíkům nestačí. Pentagon ve své doktríně již dávno tvrdí, že USA si mohou dovolit vést dvě války najednou. Podle mě je to docela možné, ověšen ne s Ruskem a ČLR.
Takže v mých očích jde jen a jenom o další americký akt vyprovokování chaosu v další části světa, kterých jen za toto tisíciletí globální hegemoni už realizovali tolik, že je český herec docela trefně zhodnotil.
Putin na zasedání bezpečnostní rady státu mimo jiné řekl, cituji: „Pokud jde o politiku ukrajinského režimu, není to naše věc. Pokud se chtějí něčeho vzdát nebo něco prodat, aby zaplatili svým šéfům, jak to obvykle dělají zrádci, je to jejich věc. My se do toho vměšovat nebudeme. Ale Bělorusko je součástí svazového státu a zahájení agrese proti Bělorusku by znamenalo zahájení agrese proti Ruské federaci. Na to odpovíme všemi prostředky, které máme k dispozici.“ Konec citace
Jelikož to řekl v souvislosti s otázkou vstupu Polska do Unie s Ukrajinou a obsazením západní Ukrajiny, pak je mi to neprozíravé. Jakási zbytková Ukrajina by se tím okamžikem stala územím NATO, včetně základen USA s jadernými zbraněmi jakéhokoliv kalibru. Stala by se tak trvalou hrozbou pro Rusko, především proto, že by vázala neustále jeho velké vojenské kapacity. Prakticky by šlo o zamrznutí současného konfliktu Ruska s banderisty, který by jednou stejně vyústil v přepadení Ruska, až by se našla vhodná příležitost. Ovšem za naprosto bezpodmínečné považuji, že za těch okolností musí Rusko obsadit celé pobřeží Černého moře. Jinak vznikne pro něj dokonce neřešitelná situace. Prozatímní chování Ruska vůbec nenapovídá, že by se chtělo rozšířit fakticky až po Moldávii. A to je obrovská strategická chyba. Nebo nevím něco, co nosí v hlavě Ruské velení.