Prezident Trump není autorem ničení starého systému, ale pouze instrumentem. O jeho loutkovodičích se zatím nesmí mluvit, ani psát, pouze potichu myslet.

Politolog Jan CAMBELL

Hloupé zákony otevírají prostor pro svévoli oblečenou do taláru.

Politolog Oskar KREJČÍ

Podle spojených systémů víry v židovskou nadřazenost a americkou výjimečnost jsou všichni „dobří“, „šťastní“ lidé buď Američané, nebo Izrael.

Ilana MERCER, americká novinářka jihoafrického původu. ¨

Žádný duševně zdravý člověk nechce vládnout světu. Nikdo, kdo má funkční svědomí a fungující centrum empatie v mozku, nemá zájem stát se miliardářem. Vládnou nám nejdysfunkčnější členové našeho druhu. Ti poznamenaní, nejneurotičtější a nejsociopatičtější z nás. Ti nejméně moudří, nejméně starostliví a nejméně vnímaví. Co vede člověka k tomu, aby se vyškrábal na vrchol šíleně nemocné společnosti a stal se pánem dystopie? Co nutí někoho hromadit obscénní množství bohatství ve světě, kde tolik lidí má příliš málo? Co vede někoho k tomu, aby se vypracoval na politického vůdce mocenské struktury, která je postavena za účelem okrádání a utlačování nejvíce znevýhodněných skupin obyvatelstva na Zemi? Určitě nic dobrého. Ten impuls nikdy nepochází z ničeho dobrého.

Caitlin JOHNSTONE australská novinářka

Pravidla pro změnu režimu byla v průběhu desetiletí zdokonalena na přesnou politickou vědu…Zdá se, že k svržení vlády stačí, aby 3,5 % populace dlouhodobě vytrvale protestovalo. Jakmile máte 3,5 % populace, která protestuje, je to v podstatě nezastavitelná síla.

Rachel MADDOW, prestižní americká televizní moderátorka

V nudných dobách, když je ve světě shoda na pravidlech a prohřešky proti mezinárodnímu právu jsou pouze výjimkou z pravidla, mohou politiku provozovat i pitomci, aniž by se na to přišlo.

Ivan HOFFMAN, filozof.

Klíčové pro Trumpa je, jestli jeho hnutí přežije jeho prezidentství.

Hynek KMONÍČEK, diplomat

Mír není přirozený stav. Mír je výsledkem aktivního vyvažování sil.

(Henry) Heinz Alfred KISSINGER

Přesněji řečeno, chci nyní psát o malosti velkých států Evropy. Konkrétně o trojici, podle abecedy, o Británii, Francii a Německu. V posledních měsících totiž začínají tvořit jakousi „malou EU“. Začínalo to hluboko v minulosti konfliktu na Ukrajině pod etiketou „koalice ochotných“. Ta čítala v době největšího rozšíření nenávisti k Rusku celíkem 30 států. Dneska se ale neví, kolik jich ve skutečnosti je, protože na jejich setkání se objevují rozpory, které některé země z koalice neformálně vydělují. Díky rostoucí nejednotnosti se z celé té skrumáže vyčlenila skupina rádoby vůdců připravovaného válečného tažení na Rusku. V ní jsou právě příslušníci jmenované trojice. První dva z nich nesou patinu bývalých koloniálních velmocí a třetí je bez diskusí ekonomicky i vojensky nejsilnějším státem Evropy i přesto že je de jure okupované USA.

Jejich společným znakem, mimo už geneticky zakořeněnou nenávist k Rusku, se v posledních letech stal progresivismus. Mocnáři těchto států se již celá dvě desetiletí pasují do role spasitelů světa v řešení změny klimatu. Proto svému lidu nadiktovali různá opatření, z nichž se ovšem vygenerovala degenerace národohospodářství. Za druhé prosazují politiku zvýhodňování menšin všeho druhu na úkor většinové společnosti, čímž v ní vyprodukovali nebývalou nenávist ve veřejném prostoru. A v neposlední řadě se rozhodli pomocí migrace ozdravit bílou rasu krví z jihu našeho glóbu, čímž ohrozili prakticky existenci našeho světadílu.

Vliv zmíněných tří trendů na veřejný prostor byl v posledním desetiletí zesílen covidovou diktaturou a aktivitou vůdců Evropy v konfliktu na Ukrajině. Pohlaváři Evropy ve společnosti záměrně vytvořili atmosféru strachu, kterou zneužili k útlaku ne nepodobnému totalitním praktikám. Tím se vládnoucí vrstva Evropy odtrhla od občanů natolik, že začala žít v bublině svého doktrinářského přesvědčení, stále více odtrženého nejen od reality, ale především od myšlení probouzejících se občanů, vzdorujících státnímu omezování svobod všeho druhu.

EU se pod tlakem Angličanů v konfliktu na Ukrajině zapletla natolik, že nyní si již nemůže dovolit prohrát. Ovšem není schopná udržet protiruskou jednotu. Takže se rozhodly nejpočetnější země Evropy k samostatnému angažmá. Dokonce jich snad bude pět, jak ukázal začátek tohoto týdne. Jejich bossové se rozhodli, že za tři roky své armády vyzbrojí natolik, že dokážou porazit sedmiletou válkou nepochybně oslabené Rusko.

Vidím to černě. Obnovit deindustrializací ochablou ekonomiku, zbavit se fanatických klima aktivistů vyřešit problém migrace a neutralizovat ničitele agrární produkce bude prvním velkým problémem, v tempu současných globálních změn prakticky nevyřešitelným. A i kdyby se všechny předpokládané obtíže podařilo překonat, nevidím řešení pro závěr. Bílí Evropané totiž nebudou ochotni bojovat a vládci nebudou mít odvahu vyzbrojit migranty ze zemí jihu, obzvláště ne vyznavače islámu. Pokud se navíc v USA ujme „trumpismus“, takže bude pokračovat i po odchodu Trumpa z funkce, tak budou evropské kdysi velmoci stát osamoceně proti jaderné super mocnosti, která navíc má neustále skvěle fungující zbrojní průmysl se světově prioritním výzkumem. A na úplný závěr naprosto nová otázka. Jak se do střetu Evropy s Ruskem zapojí umělá inteligence?

Leden je měsícem hodnocení Trumpova ročního vládnutí. Svůj pozorovací talent, schopnost analýzy a jiné novinářské grify si na tomto tématu cvičilo nespočet jedinců. Několik takových textů jsem si letmo přečetl. Společným jejich rysem je, že žádný se ani nesnažil tvářit objektivně. Což mi poskytuje říct první závěr. K Trumpovi se nelze stavět neutrálně, a dodal bych, že i jeho největší příznivci najdou za rok jeho vládnutí dost důvodů ke kritice a i největší odpůrci musí přiznat, že jeho činnost, když nic jiného je alespoň inspirativní a nenechává ostatní v klidu.

Jedno je jisté. Svět se mění, Trump to vnímá a snaží se nějak zajistit, aby i v tom překotném chaosu proměn zajistil Americe vedoucí místo. Aby toho dosáhl, používá na můj vkus poněkud neobvyklých metod, takže za nejvýstižnější popis jeho činnosti jsem zvolil termín řádění. Kupříkladu i spojence USA „mlátí kladivem“. Kdybych chtěl k tomu podstatnému jménu přiřadit nějaké přídavné jméno, bylo by jich velké množství stejné úrovně, od hollywoodského přes provokativní po tvrdohlavé. Jeho pracovní metodou je brutalita, doma i v mezinárodním prostředí. Doma je největší ve způsobu realizace reemigrace, v zahraničí v únosu Madura, či deptání EU.

Trump je nesporně silnou osobností. S ohledem na to, že u něj dominují emoce nad rozumem, je až příliš silnou osobností. Což se projevuje v tom, že respektuje jen ty politiky, kteří jsou mu sympatičtí, které má rád. V životě obyčejného člověka je to jeho nevýhoda, ovšem vzhledem k tomu, že je vůdcem nejsilnější mocnosti světa, je to naopak nevýhoda pro všechny ostatní.

Trump se rozhodl pro aktivní změnu světového řádu. Ten sice změnu už opravdu potřebuje, leč podle mě lépe promyšlenou. Trumpovu vnímám tak, že hodlá všechno co může rozbít a spoléhá na to, že co je životaschopné, to si dokáže najít svou regenerační podobu. Je to metoda riskantní, ale ne iracionální, jak na první pohled vypadá. Z toho systému vypadává snad jediná výjimka, ona Mírová rada. O ní jsem už psal a konec konců ona už patří do druhého roku Trumpova mmandátu, takže možná předznamenává následnou fázi Trumpova chování v prezidentské funkci. Po dekonstrukci, konstrukce.

Achillovou patou Trumpova veřejného konání je podléhání vlivu sionistů a jmenovitě Netanjahua. Konkrétně jde o problém Gazy a dominantně Íránu. Osudy těch dvou se nemněly protnout. V tom, že se tak stalo vidím riziko pro veškeré lidstvo.

Trump zdědil USA v čase, kdy ztrácí unipolární nadvládu na světem. Uvědomil si to a dělá všechno co umí, aby následky ztráty pozice hegemona pro jeho zem byly co nejmenší. Zatím nelze vůbec konstatovat, jak se mu to daří, ba dokonce zda jeho činnost není kontraproduktivní s ohledem na dosažení cíle. Alespoň já si netroufám z této pozicehodnotit zatím ani jeden jeho konkrétní počin. Jako vždy platí, že konečnou prověrkou bude čas.

Spojené státy umístily na šesti základnách v Evropě přibližně 100 modernizovaných taktických jaderných bomb B61-12, jak vyplývá z analýzy odborné veřejnosti. Tato informace byla zveřejněna v Bulletinu atomových vědců a potvrzena odborníky Federace amerických vědců, informovala agentura Interfax.

Ve Spojeném království bylo za rok 2025 zatčeno více než 12 183 lidí kvůli komentářům a příspěvkům na sociálních sítích. Většina těchto zatčení se týkala kritiky a urážek namířených proti migrantům.

Venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová se rozhodla Trumpovi definitivně přenechat svou Nobelovu cenu za mír. Trump poděkoval a oznámil, že se ji ponechá.

Americký dluh 17. 1. 2026 právě dosáhl 38 bilionů dolarů,

Jižní Korea se stala první zemí, kde vstoupila v platnost rozsáhlá právní regulace pro umělou inteligenci.

Reza Pahlaví, který doufá, že s podporou USA nastoupí na íránský trůn, má soupeře. Turecko a Ázerbájdžán odhalily „pravého íránského šáha“. Telegramový kanál „First Middle East“ uvádí, že jím je sultán Babak Mirza Chán. Na rozdíl od dynastie Pahlaví, která se k moci dostala prostřednictvím vojenského převratu podporovaného zvenčí, je dynastie Kádžárovců, která vládla Íránu v letech 1795 až 1925, zakořeněna ve skutečné historické a dědičné posloupnosti. To podle nich činí ze sultána Babaka Mirzu Chána skutečného a legitimního dědice íránského trůnu.

Nic idiotičtějšího jsem asi nikdy v životě nečetl. „Vzhledem k tomu, že se vaše země rozhodla neudělit mi Nobelovu cenu za mír za to, že jsem zastavil osm válek a více, už necítím povinnost myslet čistě na mír,“ napsal Trump norskému předsedovi vlády. A k tomu všemu tuto cenu uděluje Nobelův výbor, pětičlenný orgán volený norským parlamentem.

„Evropští lídři nakonec pochopí, že potřebují být pod ochranným křídlem USA. Co by se stalo na Ukrajině, kdyby USA přestaly poskytovat svou podporu? Všechno by se zhroutilo“. Nechal se slyšet Americký ministr financí Scott Kenneth Homer BESSENT v komentáři o Grónsku.

„…všichni američtí prezidenti mají společnou vadu: jsou to Američané. To znamená, že jsou arogantní a neschopní rozumně jednat se státy, o kterých se domnívají, že je mohou ovládat a vykořisťovat“. Napsal Peter HAISENKO

„Nastává svět bez pravidel…Evropa se musí naučit bránit sama sebe“, děl na setkání papalášů EU Emmanuel Jean-Michel Frédéric MACRON

     „Zdůrazňuji, že rozhodnutí o budoucnosti Grónska může přijmout výhradně grónský lid.“ Sergej Viktorovič LAVROV.

„Být šťastným vazalem je jedna věc. Být nešťastným otrokem je něco úplně jiného“. Říká belgický premiér Bart Albert Liliane De WEVER v Davosu o vztazích s USA.

„Bylo by zločinem dopustit, aby se rozcházení ruských a amerických zájmů zvrhlo v konfrontaci, natož v otevřenou,“ citoval LAVDOV Amerického ministra zahraničí Marca Antonia RUBIA

     „Je zřejmé, že jsme svědky ´hlubokých´ změn v celém světovém řádu. Je symptomatické, že Západ posledních deset let aktivně oponoval mezinárodnímu právu v jeho původní, fundamentální interpretaci se svou koncepcí ´světového řádu založeného na pravidlech´. Teď už ho nepoužívá“. Prohlásil na tiskovce Sergej Viktorovič LAVROV.

„Nejen ve Spojených státech, ale i v Evropě dochází k návratu velmocenské politiky v duchu 19. století, do doby před pokusem plně podřídit chování států modernímu mezinárodnímu právu a před vznikem celosvětových institucí usilujících o omezení konfliktů a násilí“. Napsal Oskar KREJČÍ

     „Věděli jsme, že příběh o mezinárodním řádu založeném na pravidlech je zčásti nepravdivý. Že ti nejsilnější se z něj mohou vyvázat, když se jim to hodí. Že obchodní pravidla jsou prosazována asymetricky. A že mezinárodní právo se uplatňuje s různou přísností v závislosti na identitě obviněného nebo oběti“. Přiznal v Davosu Mark Joseph CARNEY, současný premiér Kanady. Osobně myslím, že navrhl řešení, které není ani polovičaté, ale pouze osminkové. Ovšem lepší alespoň něco, než současný stav. Takže doporučuji seznámit se s celým jeho projevem, který prý napsal sám, bez poradců.

Od doby, kdy se ukazuje že se Rusku podařilo pro sebe obnovit postavení vojenské super mocnosti, tedy asi pět let po nástupu Putina jsem stále více přesvědčen, že v současné situaci by bylo pro svět nejlepší, kdyby se tři super mocnosti dohodly na novém světovém řádu, v němž by si rozdělily sféry vlivu a jasně dohodly že nebudou mezi sebou soupeřit, ale naopak co nejúžeji spolupracovat. Představoval bych si to v prvé řadě tak, že by vytvořily globální armádu jako světovou policii, která by každý konflikt na planetě okamžitě pacifikovala. Za takové situace by pak mohly začít odzbrojování. Nejdříve jaderné a později všeobecné až na míru, v níž by žádný stát nebyl schopen napadnout jinou zem. Za největší překážku tohoto projektu považuji odpor asi pěti evropských ex-velmocí. Ovšem ty jsou už dneska významně oslabovány migrací, takže i jejich společný odpor proti uvedeném globálnímu triumvirátu by byl lehce zvládnutelný. Šlo by o dlouhodobý proces a uskutečnitelný především tehdy, pokud se lidstvo ubrání nadvládě potomků dnešní „umělé inteligence“. Zmíněný „blokový“ světový řád ovšem neodpovídá záměrům komunistického vedení ČLR. Leč jako přechod k jejímu pojetí budoucnosti lidstva by to zatím mohlo být první etapou. Kdyby si to vzal do hlavy Trump a vytkl to jako smysl existence své „Rady míru“, pak by nejen obdržel nobelovku, ale postavili by mu sochu někde ve světě, která by byla největší na celé planetě. Howgh.

Nevyhledávám záměrně imperiální prohlášení a podobné výroky politiků, novinářů a jiných veřejných činovníků USA. Jenom si je při denním pročítání zpráv vložím do potírače a obvykle za týden je „dám na sklo“, jak píše bloger Vlk. Za tento týden jsem takto nasbíral následující výplody válečných zvrhlíků z USA.

„Grónsko není odlehlá základna, kterou můžeme ignorovat; je to životně důležitý zdroj národní bezpečnosti. Kdokoli ovládá Grónsko, ovládá klíčové arktické lodní trasy a bezpečnostní architekturu, která chrání Spojené státy. Amerika nemůže nechat tuto budoucnost v rukou režimů, které pohrdají našimi hodnotami a snaží se podkopat naši bezpečnost,“ komentoval kongresman Randall Adam FINE zákon o Grónsku, který předkládal Kongresu.

„Můžete říkat, co chcete, o mezinárodních zdvořilostech a podobných věcech. Ale žijeme ve skutečném světě, který je řízen silou, nátlakem a autoritou. To je železný zákon světa.“ Dokresluje Trumpův vztah k mezinárodnímu právu Stephen MILLER, poradce prezidenta Spojených států pro vnitřní bezpečnost.

„Naši nepřátelé se bojí prezidenta Trumpa. A svět je bezpečnější, když se naši protivníci obávají amerického velitele. Jedním z důvodů, proč se svět stal tak nebezpečným za Joe Bidena, je to, že byl příliš slabý a neschopný – naši nepřátelé se ho nebáli. Přešli jsme od míru a prosperity, které zdědil po prvním Trumpově funkčním období, k chaosu a válkám po celém světě. Svět je bezpečnější, když máme silného prezidenta. A já vám řeknu, žijeme v neobvyklé době. Žijeme v historickém a významném okamžiku. Už v příštích týdnech, možná i dnech, můžeme být svědky pádu režimu v Írán“. Rozplývá se spokojeností senátor Rafael Edward „Ted“ CRUZ

„Já jsem král celních poplatků, a král celních poplatků odvádí svou práci skvěle…Můžu zavést 25% celní sazbu, což je, mimochodem, zhruba 7krát více, než by museli zaplatit, kdyby prostě zvýšili ceny léků — tedy 7krát více. Není to jen o něco více, je to 7krát více… A můžu udělat totéž s Grónskem. Můžu zavést celní sazbu na země, pokud nepodpoří naše zájmy ohledně Grónska, protože Grónsko potřebujeme pro národní bezpečnost.“ Neustále drmolí svou mantru TRUMP.

„Dánsko za 20 let nedokázalo odstranit hrozbu pro Grónsko, která pochází z Ruska…Teď přišel čas a toto bude uděláno…Nemyslím si, že se budou vůči tomu příliš vzpírat. Musíme ho (Grónsko) mít. Musí to mít za sebou,“ řekl TRUMP o Grónsku před odletem do Davosu.

Jaká je vaše odpověď na to, že íránské vedení a jejich režim vás i nadále zesměšňují a ohrožují?
„Pokud se něco stane, vyhodíme to do vzduchu — celá země bude zničena. Pokud se něco stane, budou vymazáni z mapy“. Odvětil arcilotr TRUMP.

Na závěr pověstnou třešničku. Do chvíle, než jsem si přečetl následující citát, jsem viděl ve viceprezidentovi Vanceovi budoucího prezidenta. Ovšem od něho už jej považuji za stejného tupce, jako všechny ty ostatní arogantní Amíky. Tady je ten jeho vyšplecht, cituji: „Především chceme sdílet bohatství této nádherné země s množstvím užitečných nerostů a zdrojů, které v podstatě chráníme. Američané tomu možná nerozumí, ale právě hrozba americké moci zajišťuje bezpečnost Grónska. Všichni víme, že Čína a Rusko mají v této oblasti zájmy národní bezpečnosti. Všichni víme, že by ji rádi zabrali, kdyby mohli. Tak co zadržuje Rusko nebo Čínu od invaze do Grónska? Je to síla Dánska? Jakkoliv Dánsko miluji, není to ono. Je to síla Spojených států amerických“. Konec klasického předvádění svalů, jakého se v mezinárodních vztazích dopouštějí Američtí prezidenti všichni bez výjimky. Jsou přece vůdci nejlotrovštějšího státu v dějinách lidstva. Ovšem tento způsob myšlení už není jen zločinné vystoupení, to je nemoc, která fakticky postihuje většinu toho zpupného bělošského občanstva USA.

„Podmíněná suverenita ČR je moderním otroctvím“.

Politolog Jan CAMPBELL

„Neštěstí lidstva není důsledkem špatné vládní politiky, ale špatné sociální organizace společnosti“. Ta vede k hlavní neřesti – nerovnosti“.

Politik Étienne CABET

„Je to zdravý rozum: netleskejte vlkovi, když žere ovce vašeho souseda, a nečekejte, že ušetří ty vaše.“

Komentátor Arnaud BERTRAND

„Smrt Boha a následná absence jakéhokoli dohodnutého etického systému povedou ke světu bez smyslu a účelu, protože všechny hodnoty jsou bez základu, veškeré jednání je bezúčelné, všechny výsledky jsou morálně rovnocenné a žádné cíle proto nestojí za to sledovat…“

Friedrich NIETZSCHE

„Toho, kdo se nebojí, lze jenom vyřídit, anebo respektovat“.

Filozof Ivan HOFFMAN

„Zápas o rovnost je po staletí součástí onoho rozporuplného souboru idejí, kterému se říká „evropské hodnoty“.

Politolog Oskar KREJČÍ

„Nadbytek informací vede k chudobě duše“.

Psycholog Alexej LEONTIEV

„Jsou desetiletí, kdy se nic neděje, a týdny, kdy se odehrají desetiletí“.

Vladimir Iljič ULJANOV (Lenin)

„Spojené státy zaplatí každou cenu, vezmou na sebe každé břemeno, vydrží každou těžkost, pomohou každému příteli a postaví se každému nepříteli, aby zajistily svou svobodu a existenci“.

Řekl před 65 lety ve svém inauguračním projevu John Fitzgerald KENNEDY.

„Nemáme věčné spojence a nemáme věčné nepřátele. Naše zájmy jsou věčné a trvalé a tyto zájmy je naší povinností následovat.“

Definoval britskou politiku Henry TEMPLE, 3. vikomt PALMERSTON

Tato instituce byla ustavena v lednu 2026 s cílem podporovat stabilitu, obnovu a mír, zejména v oblastech konfliktů, jako je Pásmo Gazy.

–  Rada byla formálně schválena rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2803 v listopadu 2025.

–   Instituce je navržena Donaldem Trumpem a je řízena předsedou. Za pivního jmenoval navrhovatel sám sebe.

–   Slavnostně byla vyhlášena v Davosu na Světovém ekonomickém fóru tento týden.

Tolik fakta. Názory na ni jsou různé. Kupříkladu krajně negativní jako je následující, cituji: „Jako vždy americký prezident jedná spontánně, činí ukvapená, nepromyšlená rozhodnutí a ignoruje jiné názory. Pro něj je nejdůležitější vyhlásit své další vítězství. Nezáleží na tom kde — v Pásmu Gazy nebo v Grónsku“, konec citace. Ovšem jsou i jiné, které jí prorokují reálné nahrazení upadající OSN.

Mě zaujalo, že největším jejím kritikem, ba přímo nepřátelskými odsuzovateli jsou sionisté jak v Izraeli, tak v USA a jinde. Vnímám proto Trumpův návrh jako jeho osobní snahu vytrhnout se z okovů služby sionistům, do které je manipulován od počátků svého politického angažmá. V druhé rovině pak jako projev oné chorobné touhy nějakým způsobem se konečně dočkat ocenění Nobelovou cenou. Uvidíme, jaký tedy bude další osud zmíněné iniciativy „globálního císaře“.

Napsal jsem, že by bylo vhodné Trumpa mezinárodně izolovat, čti, ignorovat. Jeho egu by to zasadilo hlubokou ránu. I když by se ještě víc mstil každému a všem. Ale teď jsem na netu našel lepší nápad. Státy by se měly začít odvažovat zbavování se vojenských základen USArmy na svém území. Ty první by musely vydržet Trumpovu zuřivost, ale pokud by se taková praxe rozšířila, pak by jej to zničilo. A přece je každému politikovi jasné, že mít cizí základny na svém území, to je konec „svobody“, ale určitě konec svrchovanosti. Státníci takových zemí jsou prakticky pouhými guvernéry z vůle USA a ne vrcholnými mocnáři svého státu. EU má teď k takovému chování jednu z vhodných příležitostí. Může v reakci na anexi Grónska vyhnat americké vojenské základny, jak se píše v The Economist. Podle zdrojů této publikace jsou zařízení, jako je letecká základna Ramstein v Německu, klíčová pro projekci americké vojenské síly do Afriky a na Blízký východ. Už jejich potenciální uzavření nebo omezení přístupu by se mohlo stát vážným odstrašujícím prostředkem pro Trumpovu administrativu. Ten nápad mě zvoní v hlavě od chvíle, kdy „politický západ“ Rusku vnutil souboj. Tehdy mělo dokonce veřejně deklarovat, že pokud vyhraje, tak NATO bude muset odejít se svými základnami do stavu před sjednocením Německa. Ať si „Evropánci“ zůstanou v NATO, ale jednotlivé země nesmí mít na svém území vojenský personál a hlavně zbraně, nemluvě dokonce o jaderných z jiných zemí, než svoje. To by měl být jeden z bodů budoucí kapitulační smlouvy o míru na Ukrajině. Tečka.