Padlý anděl, alias Satan celým jménem Benjamin Netanjahu svými zrůdnými činy v posledních dvou letech osvobodil Západ, ba dokonce možná celý svět. Osvobodil ho od traumatu viny za holokaust. V současnosti už jsou účty vyrovnány. Nikoho rozumného na planetě nenapadne, aby odpor, odsouzení, či boj proti Izraeli si troufal označovat za antisemitismus, nenávist k Židům, nadtož souhlas s hitlerovským holocaustem. Kritika Židovství a především kritika a boj s Izraelem už nikdy neponesou nálepku nějaké souvislosti se schvalováním holocaustu.

A ještě něco navíc. Netanjahu rehabilitoval středověké křesťany, kteří nenáviděli Židy nejen zato, že zabili Ježíše Krista, ale rovněž, ne-li ještě víc za to, že v jejich ideologii ba náboženské víře je dovoleno zabíjet nejen nežidy, ale i jejich děti. A to pomíjím, že nenáviděli také jejich metodu úročených půjček, tehdy lichvu. Opakuji. Netanjahu zbavil svět pocitu viny za holocaust a rehabilitoval nenávist středověkých křesťanů vůči Židům.

A je teď jenom na Židech samotných, aby se diferencovali na souputníky „Satana“ a ty, kdo se od něho odvrátí. Jsem přesvědčen, že jen samotní Židé se musí zbavit vředu na svém těle, aby ze sebe sňali prokletí celosvětové nenávisti. A nejpřesvědčivěji tím, že budou zabíjet satana v sobě i kolem sebe.

„Mírotvůrce“ zoufale toužící po Nobelově ceně míru jménem Donald Trump si pořídil ministerstvo války. Zase jeden z jeho nevyzpytatelných činů. Dneska mě nezajímá smysl tohoto rozhodnutí, protože stejně pochybuji, že vůbec nějaký má. Chci si učinit pár poznámek o následné akci, jež svou neobvyklostí nemá v dějinách USA obdoby. Trumpův ministr obrany, kterého postihla změna funkce na ministra války totiž svolal všechny generály USA na společnou sešlost. Média hovořila asi o osmi stovkách „nejvyšších válečníků“.

Pete Brian Hegseth začal svůj projev před nejvyšším důstojnickým sborem po „trumpovsku, cituji: „Máme nejsilnější, nejsmrtelnější, nejlépe připravenou armádu na planetě. Nikdo se s námi nemůže srovnávat. Ani zdaleka ne…Pokud naši nepřátelé z hlouposti rozhodnou nás vyzvat, budou rozprášeni násilím, přesností a zuřivostí Ministerstva obrany…Hloupí a nerozumní politici donutili armádu soustředit se na špatné věci. Tento projev je o tom, jak napravit desetiletí úpadku, zjevného i skrytého…Jak řekl prezident: uklidit trosky, odstranit rušivé faktory…Ztratili jsme směr. Stali jsme se ´wokistickým oddělením´. Ale teď už to tak není. Teď se dívám na Američany, kteří učinili volbu… Žádní kluci v šatech. Už žádné uctívání změny klimatu, žádné genderové iluze…S tímto je konec!… Od této chvíle je jediným úkolem nově obnoveného Ministerstva války toto: vést válku, připravovat se na válku a připravovat se na vítězství, neúprosně a nekompromisně.“

Samotný Trump na tom setkání mluvil jako obvykle blábolivě a média si z jeho nesouvislého projevu odnesla pouze sdělení, že pokud Trump neobdrží Nobbelovku, bude to urážkou celé země. Prohlásil, že on ji nechce pro sebe, ale pro Ameriku, která už jeho přičiněním ukončila osm válek. Takže od Trimpa se generálové hned v úvodu dověděli, že kdo nesouhlasí s tím co říká, může odejít a tím ukončit svou kariéru. No blázen.

Ovšem nemyslím si, že jakési očistění generality od nánosu Woke, LGBD a podobné nesmysly, byly důvodem smyslem a cílem schůze. Mám odůvodněné podezření, že pod rouškou této zbytečnosti se v zákulisí uskutečnilo setkání těch, kdo budou muset válčit. S Venezuelou a s Íránem. Zatím. Jako tréning na Čínu. Ale to je jen má spekulace, nic víc.

Politická třída Evropy, konkrétně tedy EU a Británie, kdysi Velké, je stále víc válkychtivá, alespoň ta vrcholová. Konkrétně vůči Rusku.  Mnozí Rusové si myslí, že je to proto, že „Evropa“ ztratila strach z Ruska. Nejsem stejného názoru. V Evropě v současnosti se na nejvyšší rozhodovací posty dopracovala generace, která nezažila válku na vlastní kůži. Mezi nimi jsou, a bohužel ve velké míře, i potomci těch, kdo byli Ruskem krutě poraženi, deklasováni ba až početným zajetím poníženi v poslední velké válce, údajně Druhé světové. A ti už dávno prahnou, ba jsou sžíráni touho pomstít své dědy. Ruská SVO na Ukrajině zmíněným „kádrům“ otevřela okno reálné pomsty, kterého se jmenovaní s drzostí, Západu vlastní chytili. Napřed samozřejmě propagandisticky, aby zmanipulovali dostatečný počet obyvatel, svých zemí. Což se dneska, v době propracovaných technik mediálních manipulací s pasivní veřejností velmi dobře a poměrně rychle podařilo. Vládci Evropy proto mohli celkem bez odporu finančně a materiálně podporovat Ukrajinu v boji s „agresorem“ prakticky od samého začátku.

Rusko pro svou SVO zvolilo pro Západní vojevůdce a tím spíše politiky taktiku nepochopitelnou, ze které vyvodili, že je slabé, jeho armáda nezkušená ba až neschopná a politické vedení nerozhodné. Proto se lídři Západu odhodlali nejen ke své angažovanosti v konfliktu, ale především v jeho z počátku nenápadné a později stále provokativnější eskalaci. K čemuž jim Ruské politické vedení jako by dláždilo cestu. Rusko sice hovořilo o jakýchsi nepřekročitelných, červených liniích, ale když si Západnici troufli některou překročit, tak zjistili že z výhružek obvykle nic nebylo realizováno. A tak s postupným zvyšováním sázek se Západ dopracoval do situace, ve které je dneska.

Už nejde o pomstu za dědy. Do konfliktu vložili tolik že z něj vytvořili pro Evropu existenční problém. Rusové od samého počátku SVO byli v situaci, že nesmí prohrát. Byla to pro ně otázka bytí a nebytí. Proto ji také zahájily tehdy a až tehdy, když si byli jisti, že zvítězí. Evropané, kteří na totální konflikt s Ruskem nemají zdroje, ovšem postupnou eskalací vsadili rovněž do hry v průběhu let celý svůj osud. Pokud si chtějí zachovat vysoký standard svého života, musí bezpodmínečně porazit Rusko. Půl tisíciletí okrádala Evropa celý svět, Rusko se jí nikdy nepodařilo ovládnout, takže nyní se o to pokusí, v moderních dějinách potřetí a naposled. Novou příležitost už mít nebude, protože se stane bezvýznamnou. Od takového osudu ji může odvrátit pouze plenění bohatství Ruského území. Takže válka Evropy s Ruskem je neodvratná, pokud v Evropě nedojde k totální výměně Zmíněných „kádrů“, čti potomků fašistů, nacistů a nejhorších z nich hitlerovců.

Politická třída Evropy již nejméně dva roky provokativně, ba až drze eskaluje konflikt s Ruskem. V posledním měsíci hlavní vojechtivci, Starmeer, Merz a Macron, jimž už sekunduje nejen Polský Tusk a Meloniová z Itálie, ale i další, začínají ve svých zemích reálné přípravy na brzkou válku s Ruskem. Dneska jsem na webu https://zvedavec.news/komentare/2025/10/10706-dmitrij-medvedev-o-valce-s-evropou.htm našel text, který je připisován prostořekému Dmitriji Anatoljeviči Medveděvovi. Udivila mě jeho komplexnost natolik, že si jej celý dávám do svého blogu.

V Evropě se neustále mluví o válce s Ruskem v příštích pěti letech.

To se nestane.

Proč?

Protože je to proti našim národním zájmům.

1. Rusko nepotřebuje válku s nikým, nejméně ze všeho s chladnou starou babiznou, Evropou. Nemáme z toho žádný prospěch. Evropská ekonomika je slabá a závislá na USA a její kultura upadá v zapomnění. Evropa ztrácí svou identitu a rozpouští se v záplavě agresivních migrantů.
2. Klíčovou prioritou ruského lidu je rozvoj naší vlastní země, včetně obnovy území, která se vrátila do našeho lůna. To není ani snadné, ani levné.
3. Rusko vždy přicházelo do Evropy jako osvoboditel, nikdy jako útočník.

Proč Evropa sama nezačne válku?

Tady je důvod:

1. Evropské země jsou zranitelné a rozdělené mezi sebou. Mohou sledovat pouze své vlastní zájmy a snaží se udržet nad vodou v dnešní ekonomické krizi. Nemohou si dovolit válku s Ruskem.
2. Evropští lídři jsou ubohými degeneráty, neschopnými nést odpovědnost za jakékoli vážné podnikání. Postrádají strategické myšlení, natož energii (v Rusku se tomu říká „vášeň“), aby mohli činit úspěšná vojenská rozhodnutí.
3. Většina Evropanů je měkká a apatická; nejsou ochotni bojovat za žádné společné ideály ani za svou vlastní zemi.

Proč je válka stále možná?

Vždy existuje možnost tragické nehody. A hyperaktivní šílenci s prstem na spoušti také zůstávají faktorem. Tento druh konfliktu s sebou nese skutečné riziko, že se zvrhne ve válku s použitím zbraní hromadného ničení.

Nesmíme proto polevit v ostražitosti.