O víkendu se v Praze prezentoval největší, protože nejúspěšnější, žebrák všelidské historie. Byl hostem Petra Pavla, cituji: „…osoby to jednoduše uvažující, pokud vůbec myslící, proto s lehkostí přijímající argumenty, které ho momentálně zaujmou. Neumí je ani analyzovat, ani uvádět do souvislostí a už vůbec ne do logických řetězců vývojových trendů podle zákonitostí lidských dějin. Prostě primitiv, lehce proto ovladatelný, čti, ideální loutka pro každou silnější osobnost“, konec citace internetového anonyma. Podle konspirací zpravodajských služeb tato návštěva byla oběma loutkám nařízena údajně z Londýna a ne z USA, ba ani ne z Bruselu. Jde prý o jasnou iniciativu největšího „rozesírače“ poválečného mezinárodního společenství, Britské MI6, mstivého to pohrobka kdysi nejrozlehlejší říše v dějinách této planety. Osobně si to spojuji s mým neblahým pocitem souvisejícím s 9. květnem v Moskvě. I když! Trump, a po něm i ministerstvo zahraničí USA varovali, aby se nepřátelé Ruska vystříhali jakýchkoliv provokací v ten den. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

jeho tvrdohlavé chtění „smlouvy“ o bohatství Ukrajiny nebylo pro mír vůbec potřebné, a především ho nijak nepřibližovalo, ba právě naopak. Pokud by ta smlouva byla víc konkrétní, tak by zatahovala USA do války. Přece by musela bránit svůj majetek. Jenže. Jak jsem včera pozdě večer našel smlouvu, sice pouze v ruském překladu a jen její jednu část, tak jde o naprostý nonsens. To i smlouva o smlouvě budoucí musí být konkrétnější. Ten doslova reklamní cancát pro důvěřivý americký lid nezaručuje nikomu nic, takže jde vyloženě o PR alespoň nějaké úspěšnosti v problému Ukrajiny za Trumpových prvních sto dní.

Při tom USA od samého počátku se angažovala z čistě pragmatických příčin. Potřebovala co nejvíc oslabit Rusko, aby jí nezavazelo v její obnově hegemonie. To naopak EU do války šla za jakési nikdy nedefinované ideály, čili z přesvědčení ba víry v ideologii tak zvaného neoliberalismu, čti skrytého neofašismu, neofeudalismu a absolutní totality. Takže v současné chvíli se čeká. Asi tak do té oslavy Dne Vítězství v Moskvě. Amerika má před sebou všechny možnosti, včetně úplného vycouvání z konfliktu. Evropa už tolik možností nemá. „Ideologicky zdůvodňovaná válka na Ukrajině neumožňuje kompromis“, jak kdysi dávno napsal politolog Oskar Krejčí. Tedy ukončení bojů. Zelensky je v tom bahně už bez šancí. Konec války je jeho koncem, možná dokonce absolutním. Jen Rusům je to jedno. I když jim zatím spíš vyhovuje válčit dál. Takže se skutečně čeká. Osobně mám z této pauzy nějaký neblahý pocit. Mám obavy, že 10. května přestane „ukrajinský konflikt“ existovat, protože zmizí Ukrajina, jak se shoduje několik pesimistů. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Nehodlám patřit mezi stádo „odborníků“, a jiných pisálků, kteří hodnotí Trampovu smlouvu se Zelenskym o přírodním bohatství Ukrajiny. Za prvé o přírodních zdrojích Ukrajiny toho vím velice málo, za druhé smlouvu jsem nikde nenašel a za třetí jsem se dočetl že je fakticky utajená, protože i poslanci Rady, tedy parlamentu Ukrajiny, ji prý mají schválit, aniž znají její text. V mých očích se tedy pouze rozrostla „profesionalita“ Trumpa a Zelenskyho o další rozměr. Už to nejsou jen šašci na pozici prezidenta, leč i podvodní podnikavci. Lidová moudrost už dávno ví, že co šuškané, to je lhané, a život mě dokázal že co tajené, to je podvodné. Asi tolik o té nové hračce bonvivána a stárnoucího blondýna s „černou botou“, leč modrou kravatou na pohřbu papeže. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Přiznávám, že mě poněkud překvapil dneska zveřejněný text Jiřího Jaroše Nickelliho, kterého jsem měl dosud zařazeného jako národovce a vlastence. Že je socialistou, to jsem si zatím z jeho textů neodvodil. Když ale tak sám sebe hodnotí, pak souhlasím, a to především pod vlivem textu z dnešního webu https://cz24.news/jak-se-stalin-vzbouril/ , se kterým bez výjimky souhlasím. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Úvodem musím přiznat, že jsem vůči D.T. podjatý. Nikdy jsem ho nepovažoval za politika. Pro mě to byl, je, a asi už pořád bude svérázný podnikatel, který ucítil, z nějakých mě neznámých důvodů se zviditelňovat, a možná i ochutnat drogu moci. V mých očích je to „šoumen“ a nic víc. Nemám proto ani v nejmenším záměr hodnotit jeho činnost na postu jeho druhé, o čtyři roky zpožděné kadence. Ovšem musím konstatovat, že má odvahu dát se na tuto cestu tak svérázně, čti, v konfliktu s Deep State USA. Ale to je jeho věc a moje zbytečná starost, jak jsme kdysi dávno jako děcka mezi sebou říkávali.

Již ve volební kampani mi vadil jeho přístup ke konfliktu na Ukrajině. Vystupoval, a jako prezident ještě vehementněji, v pozici jakéhosi neutrálního mírotvůrce, ba dokonce arbitra mezi Ukrajinou a Ruskem. Při tom konflikt na Ukrajině nejméně od roku 2014 není jenom konfliktem mezi těmito dvěma státy, ale jde především o konflikt Ruska se Západem, a doslova o válku Ruska s USA. Státy jsou tedy aktivní stranou války a vůbec nemají nárok na postavení jakéhosi smírčího posuzovatele. A nejen to. Sám Trump je osobně plně zainteresovaným aktérem této vílky. On to byl, kdo v prvním funkčním období eskaloval konflikt, uvalováním ekonomických sankcí na Rusko, masivním vyzbrojováním Ukrajiny a minimálně neodporováním Pentagonu a CIA, aby jejich specialisté pracovali na vyostřování konfliktu mezi Ruskem a samozvanými vládci na Ukrajině. Neudělal ve svém prvním funkčním období vůbec nic na zmírňování konfliktu, a prokazatelně ho prohluboval. Konkrétně o tom hovoří Scott Ritter ve svém víc jak hodinu trvajícím videu https://www.youtube.com/watch?v=6OBP4WSmz0E . Mnohem víc faktických dat lze pak najít v textu Briana Berletice na webu https://zvedavec.news/komentare/2025/04/10484-usa-hraji-roli-prostrednika-ve-sve-vlastni-valce-s-ruskem.htm . Takže tento problém nemíním víc rozvíjet. Jen podotýkám, že v kontextu celé politiky Trumpa je mi k smíchu jeho neustále „omílaná“ mantra, že mu vadí zabíjení na Ukrajině. Zvláště když tento aspekt srovnávám s Gazou a Trumpovým lísáním se k Netanjahuovi.

V prvých týdnech se mi zdálo, že Trumpův tým je velmi dobře připraven na svou roli. Ovšem nabrali si toho „jak vůl na rohy“, řekla by moje babička. A jak vidím, všechno to rozehráli, ve většině případů „hodili“ částečnou zpátečku a nic, ale vůbec nic zatím nedotáhli do finále. Takže prvých sto dnů není vůbec pozitivních. Ale jak jsem řekl v úvodu, jsem proti Trumpovi předpojatým divákem.  Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.