Není to zas tak dávno, co se slovo oligarchie stalo součástí běžné řeči. Ještě před dvaceti lety politologové učili, že pojem oligarchie se vztahuje jenom na popis některých fází antických politických systémů, především pak Athén a Říma. Ovšem již v té době to dávno nebylo pravda. Již ke konci sedmé dekády minulého století se objevovaly první texty, hovořící o tom, že v USA kapitalistické demokracie stále více přerůstá v oligarchii. Chyběly však podrobnější argumenty či důkazy. Teprve před několika lety skupina výzkumníků z Princeton a Northwestern University analyzovala 1779 politik přijatých vládou během let 1981 a 2002 a porovnávala je s požadavky většiny obyvatel, stejně jako se zájmy majetnější vrstvy a mocných zájmových skupin. Ukázalo se, že většina přijatých zákonů se shoduje s postoji ekonomické elity. Obecně výzkumníci tvrdí že, cituji: „Pokud většina obyvatel s ekonomickými elitami a organizovanými zájmy nesouhlasí, většinou prohraje. Kvůli silnému sklonu politického systému k zachovávání statu quo navíc obecně nedojde ke změně, ani pokud ji žádá většina Američanů“, konec citace. Ve své studii nazvané Testing Theories of American Politics: Elites, Interest Groups, and Average Citizens (Testování teorií americké politiky: Elity, zájmové skupiny a průměrní občané) předkládá proto zásadní tezi, že americká vláda nereprezentuje zájmy obyčejných lidí, nýbrž těch mocných a bohatých. Komentáře sdělovacích prostředků v některých případech pak vyslovily názor, že by bylo záhodno studovat, zda tomu tak není vždy a všude, bez ohledu na konkrétní formu vládnutí. Pokud tomu vždycky bylo, o čemž jsem já už dávno přesvědčen, pak v posledních letech je to stále zřejmější a myslím, že i tím viditelnější pro pořád se zvětšující počet veřejnosti. Navíc si myslím, že označení vládců slovem oligarchie je příliš útlocitné. Jde podle mne o mafii, tak zvaná politická soutěž je soubojem gangsterských skupin a tak i současná globální nadvláda není ničím jiným než celosvětovou vládou zločinu.

Obdržel jsem včera od svého přítele Radima Valenčíka poněkud rozsáhlejší, ale právě proto výstižnější přání k novému roku. Jelikož se mi nejen líbí, ale se s ním ztotožňuji, tak ho posílám dál, stejně bych to líp nenapsal.

1. Co si přát do Nového roku? – Abychom ho přežili. A pokud možno, aby během něj došlo k tomu, že vzroste šance na přežití i během toho dalšího roku.
2. Proč takové chmury? – Situace je totiž zlá, bude pokračovat snaha překrývat jednu lumpárnu ještě větší lumpárnou. Tak totiž funguje současná moc, jejíž mechanismy jsem popsal v souvislosti s výročím 28. října, viz: http://radimvalencik.pise.cz/2846-podstata-soucasne-moci-uvaha-k-vyroci-28-10.html
3. V roce 2016 lze očekávat ještě větší exces, ještě větší tragédii, než byl rozvrat Ukrajiny nebo pokračující pokus o rozvrat EU prostřednictvím uprchlické krize.
4. Co to může být? – Největším nebezpečím by bylo přímé vojenské střetnutí NATO a Ruska na nějakém cizím území (Sýrie, Ukrajina, obé, příp. další destabilizované území, např. některá bývalá středoasijská svazová republika). Takový konflikt by přerostl v globální s použitím jaderných zbraní.
5. Jestřábi jsou na obou stranách a jsou schopni v rozpoutání konfliktu spolupracovat. Vzpomeňte si na hlavní poselství filmu „Šíleně smutná princezna“. Navíc, jsou vydíratelní. Putinova kutuzovská politika maximální snahy o to, nenechat se vtáhnut do konfliktu, který není nezbytný k přežití, nemusí vydržet věčně.
6. Mimo jiné pochopení této skutečnosti ukazuje, jak ubozí jsou ti, co straší ruskými agenty. Vůbec není důležité, kdo a jakou formou je agentem USA, EU, BND, Izraele apod., ale kterou ze sil hry zastupuje (tu, která konflikty vyostřuje a ještě na tom vydělává miliardy, nebo tu, která se je snaží tlumit a řešit).
7. Když už jsem u toho, tak pro rok 2016 ještě jedna prognóza: Sluníčkáři budou v defenzívě, většina z nich bude podléhat stálé většímu hlupství, poroste jejich agresivita, nesnášenlivost, servilita vůči globální moci, druhorepublikové kolaborantství, pokrytecké národní sebemrskačství a hulvátství. Část z nich si naopak začne uvědomovat podstatu hry, ale nebudou to mít lehké. Prozření se neodpouští. Zejména ne ze strany těch, kterým zobali z ruky. Tak jim držme palce, ať vystřízlivění přežijí bez úhony.
8. Tím větší význam má to, aby ti, co se nenechají vtáhnout do sviňských her a co se nenechají manipulovat (a těch bude patrně přibývat), stále důsledněji používali rozum a využívali každou příležitost k jeho kultivaci. A aby se drželi zásad jako je slušnost, schopnost používat věcné argumenty, cítit vzájemnou sounáležitost, být empatický vůči druhému apod. Nestačí mít jen „ten správný názor“ (každému se zdá, že právě ten jeho názor je správný), ale jde o to s ním obstát v rámci korektní komunikace ve veřejném prostoru.
9. Změna k lepšímu nezačne dřív, než převáží vůle a odhodlání podstatné části veřejnosti (odborné, ale zejména laické) společně vytvořit a prokomunikovat ke vzájemnému sdílené dostatečně konkrétní a realistickou vizi toho, jak změnit společnost k lepšímu. Vizi, která vyrůstá z pochopení toho, o co jde a co dělat.
10. A užijme si v roce 2016 i v tom dobrém. Reálná náplň našeho života je založena na schopnosti prožitkově zpřítomňovat minulé, vztahujíc se k budoucímu. Nakolik kdo bude chápat, o co jde (a uchová si optimismus), natolik si bude užívat i vnitřně bohatého života, pokud bude využívat i vše dobré, co nám život přináší. K tomu přeji tu trochu štěstí, která umožňuje uchování člověku a jeho blízkým zdraví i možnost profesního uplatnění.