V této době je nejaktuálnější zprávou u nás uzavření „paktu“ s USA. Připravoval, jsem si také k němu něco poznámek, ale dobře, že jsem nic nenapsal. Zatím. Na webu https://vlkovobloguje.wordpress.com/2023/05/25/drtikolka/#more-1000020 se totiž objevil zajímavý text, který autor ukončil odstavcem, cituji: „Hácha či Moravec byli kolaboranti, ale rozhodně ne hloupí lidé. Dnešní vláda představuje neuvěřitelnou snůšku prolhaných a hloupých diletantů, kteří snad už té své vlastní propagandě i uvěřili. A protože mají strach z vlastních činů vůči domácímu obyvatelstvu, sjednali si okupační smlouvu s USA, která je ve své servilnosti a podřízenosti ještě horší než ta se SSSR o „dočasném“ pobytu vojsk v naší zemi. A tak se Černochová zařadila po bok takových „velikánů“ naší historie, jakými byl Emanuel Moravec a Vasil Biľak. Pětikoalice ví, že armáda a policie by nemuseli být poslušni k jejich ochraně k represáliím proti vlastnímu obyvatelstvu. Tak si pořídili – více méně – zahraniční ochranku“. Konec citace. Tento fakt já rovněž vidím jako hlavní důvod vzniku okupačního paktu.
VOLBY ALTERNATIVOU SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO
Seslání Ducha svatého je biblickým příběhem, který se udál po odchodu Ježíše “na nebesa“. Jeho otec, tedy Duch svatý seslal na apoštoly něco ze své všemohoucnosti. Dal jim schopnost hovořit všemi jazyky, a především chápání nové víry v Boha, kterou měli šířit po světě širém. Již je tomu dávno, kdy jsem napsal, že největším důkazem síly demokracie jsou volby, kterými lid veškerou svou chytrost, rozumnost a moudrost přenáší na zvolené poslance, kteří se od toho jedinečného okamžiku, svého zvolení, cítí být v naprosto jiném stavu. Všude jsem byl, všechno znám, všemu rozumím a o všem vím. Podle toho, jak sleduji chování generála Gumy od chvíle, kdy se stal P.P.P.P., jsem si už jistý, že on je učebnicovým příkladem té obrovské „síly“ spočívající ve volbách.
POLISTOPADOVÉ DEZINFORMACE (4) Co bylo ukradeno musí být vráceno
I v tomto případě si nejsem jistý, kdo vytvořil toto agresivní heslo, jimž byla probojovávána restituce majetku kapitalistů, feudálů a církví. Ovšem vím, kdo byl jeho zarputilým prosazovatelem. Muž s příjmením „světla“ se choval jako opravdový nositel svitu do temnot politických kabinetů a začínajících mocenských rvaček. Z osobní zkušenosti ovšem vím, že přímo učebnicově nenáviděl socialismus a systém nadvlády KSČ. Při tom byl workoholikem. Což nebyla ta nejlepší kombinace pro politika, jelikož zákonitě vede k fanatismu a s ním spojené demagogii.
Noví vládci od počátku obviňovali předchozí moc, že majetek kapitalistům, podnikatelům, řemeslníkům, církvím a kdo ví ještě komu, ukradli. Krádeží je ale přisvojení si cizího majetku. Jenže komunisté si jej nepřisvojili, pouze jej „odklonili“ do stavu veřejnoprávního čili tak, aby sloužil celému společenství. Vzali především kapitál menšině bohatších a přesunuli jej do takového vlastnictví, aby mohl být ku prospěch všech, tedy vlastně i ku prospěchu těch, jimž ho odňali. Tento proces zvaný „znárodnění“ navíc nezahájili v Československu komunisté, ale už první poválečná vláda. A znárodňování bylo konec konců prováděno v rámci poválečné obnovy i ve většině zemí Západu. Především železnic, bank a zbrojovek. Velkou část majetků šlechty pak „znárodnil“ už tatíček Masaryk a církví dokonce císař pán. To jsou fakta, která v revanšistické chtivosti té doby ovšem nikoho nezajímala.
Na tomto místě navíc zdůrazňuji, že ihned po listopadu byla zbavena všeho majetku KSČ. Zdůvodňovalo se to tím, že veškerý svůj majetek získala proto a jen proto, že vládla. Vědomě se opomenulo, že členové strany platili příspěvky ve výši až deseti procent svých příjmů, takže některé majetky si vybudovali „ze svého“.
Feudálům a církvím se ale bez skrupulí vracel majetek, i když oni jej bezesporu také získali jen a jenom v době, kdy vládli „městu a světu“. A nejenom vládli, lid obecný na jejich panstvích musel zdarma robotovat. No a po listopadu jim takto získávaná panství byla vrácena. Dvojí metr? Nikoliv, důkaz revanše. Proto by se měly nazvat restituce církvím a feudálům správně revanšismem, pomstychtivým revanšismem.
Restituce byly jakousi spravedlností pouze v případě řemeslníků. Ti se jich ovšem dočkali bohužel jen výjimečně, protože jejich provozovny už dávno zanikly, nebo se k nepoznání změnily a propadly proto privatizaci. Sporné byly i restituce majitelům činžovních domů, čti, podpora nejhnusnějšího parazitismu, rentiérství.
Velkopodnikatelům nebylo po listopadu co vracet, protože jejich majetky byly zestátněny ještě před únorem 1948. Tak přešly do privatizace čili do prodeje vesměs zahraničním zájemcům, jimž konkurovaly. Ti je obvykle vydrancovali a následně zrušili.
Jestli bylo komunistické znárodňování krádeží, pak restituce i privatizace jí byly tím víc. Komunisté jako kdysi zbojníci brali nejbohatším a dávali všem. Jejich nástupci brali všem a přidělovali jenom někomu. Snad nejhnusnější na privatizaci bylo, že se do soukromého vlastnictví „odkláněly“ i výsledky akcí „zet“, tedy obchody, restaurace, sportoviště a další objekty občanské vybavenosti, které si občané postavili v neplacených brigádách.
Takže se nevracelo, co bylo ukradeno. V případě církví a šlechty se vracelo, co bylo v průběhu staletí na poddaných vydřeno, alias ukradeno jim. Jinými slovy, vracelo se kdysi ukradené. Tím polistopadová moc deklarovala, že ony minulé krádeže jsou součástí jejího právního řádu, tedy doslova uznáním privilegovanosti dědičných feudálních rodů. Což se dá číst i tak, že polistopadově proklamovaná demokracie byla ve skutečnosti základem budoucí nadvlády „věčné“ aristokracie.
K VLÁDNÍ PĚTCE
Jiří Weigel nedávno napsal, cituji: „Zavrženíhodnou politiku vlád v těžkých dobách naší moderní historie – jako byl Protektorát, padesátá léta či tzv. normalizace – lze snad vysvětlit, nikoliv omluvit, cizí vojenskou okupací, zbabělostí nebo ideologickou zaslepeností. Nic podobného v případě dnešní vlády nenalezneme. Její servilitu si je možné vysvětlit pouze snahou získat si od mocných dnešního západního světa politickou výhodu v domácí politice a na tomto základě se držet u moci. Pětikoaliční formát vlády vylučuje nějaké pevné ideové přesvědčení či fanatismus, strach z okupantů odnikud nehrozí, všechno je pouze vypočítavý sobecký politický kalkul, zaměřený na osobní prospěch konkrétních politiků, protože země z této servility žádný prospěch mít nikdy nebude“. Na první pohled se zdá, že je citát pravdě nejpodobnější. Ovšem já jsem přesvědčen, že v každé společnosti se za každé situace najde dostatek lidí, kteří chorobně touží po moci, ještě víc po majetku, bohatství či kapitálu a když už po ničem z toho, tak alespoň po prestiži. Navíc v současnosti naši vládu zahraniční mocenské síly nejen podrží, ale každou jinou by potlačovali až usurpovali. Jinými slovy naše zem sice není obsazena cizími vojsky, ale pokud by nehrála s EU a jejím kmotřičkou USA, tak by jimi byla ohrožena. Není zfanatizována velkou ideologií, ale je doslova uhranutá nenávistí k Rusku – a dokonce ráda. A zbabělost? Jde zase o víc. O existenční strach. Podle posledního průzkumu většina občanů se bojí veřejně vyjádřit svůj názor proto a jenom proto, že by byli mediálně šikanováni, přišli o zaměstnání, a už dokonce i o osobní svobodu. Takže současní mocní nejsou ničím jiným než všichni před ní. Jenže jsou v pozici těch, kdo v mezinárodním kontextu patří do společenství slabších, proto jsou doma o to víc zuřivější. Myslím si. A nejen to, tvrdím, že vláda Klausova byla naprosto stejná, jenže v mezinárodním kontextu patřila mezi vítěze, takže se doma nemusela projevovat otevřeně diktátorsky, ač diktaturou byla, diktaturou vítězů barevné kontrarevoluce.
KLAUN SAMOUK, ČI ÚSPĚŠNÝ BRAINWASHING?
Generál Guma, alias P.P.P.P. se o víkendu projel na jednom ze svých motocyklů značky BMW do jeho rodných Bavor. Rodných pro ten motocykl, aby nedošlo k mýlce. A jaký div, on se tam zrovna konal sjezd sudeťáků, našich to dávných spoluobčanů. Jelito PePa poděkoval jejich zasloužilému führerovi Posertovi, či jak se vlastně ten obézní řezník jmenuje, za přínos k rozvíjení česko-německých vztahů. Tolik fakta.
Napřed jsem se jako vlastenec rozhořčil, a označil jeho chování za velezradu, když je tím prvním občanem. Jenže v současnosti to není ani vlastizrada, ani jiný odsouzeníhodný čin v případě řadového občana. U tohoto prominentního komunisty to navíc nemůže být nic nevlasteneckého, jelikož komunisté byli přece internacionalisté.
Druhým výkladem bylo, že „fešák“ na motorce je spektáklem kterým se chce šašek amatér připodobnit profesionálnímu klaunovi v prezidentské funkci.
Pak už jsem propadl doslova fantasmagorii, takže jsem předpokládal, že rozvědčíku Pávkovi byl implantován čip, s jehož pomoci ho řídí dnes všudypřítomná berlička mocipánů, umělá inteligence.
Teprve dneska v odpoledním spánku se mi všechno vysvětlilo. Na objektu ideologicky vyspělého komunisty se v NATO vyzkoušela stará, už skoro zapomenutá metoda brainwashingu. S tou už Číňané dokázali zajatce USArmy z korejské války „přetvořit“ v hlasatele komunismu. Ty pak vrátili do jejich vlasti, aby zaplevelili její veřejný prostor.
Ať je pravdou cokoliv z uvedeného, je veliká škoda, že už nežije otec toho nevycválaného spratka. Podle mého přesvědčení by jej totiž vlastnoručně zastřelil., což by bylo jedné adekvátní řešení celého víkendového výletu P.P.P.P.
PROJEKT “BRITÁNIE, VRAŤ KOŘIST!”
Krad starý Mates jako straka,
u bohatce i u žebráka.
Pak, nerozmýšleje se dvakrát,
dal do pokladny vše, co nakrad.
A nápis zhotovil si na to.
Soukromé vlastnictví je svato!
Jiří Haussmann
Když jsem v roce 1968 poprvé navštívil obrovité muzeum v Pařížském Louvre, tak po celodenní prohlídce jsem svým kamarádům řekl. Viděli jsme přehlídku toho, co všechno dokázali Francouzi ve světě nakrást. Tehdy jeden z účastníků kontroval: „A tos ještě neviděl Britské muzeum!“.
Nedávno Indie začala veřejně usilovat o návrat národních hodnot, které jí během okupační kolonizace ukradli britští mocipáni. Jako první žádá vrácení diamantu z královské koruny Britů, který patří nesporně mezi největší a nejdražší na světě. Nejen můj už mrtvý přítel věděl, že Britské muzeum nacházející se v londýnském obvodu Camden, je obecně jedním z největších skladů ukradených cenností, jsou si toho už dávno vědomi především samotní Britové. Proto podle základního zákona všech mocných zlodějů „lordi“ jejího veličenstva, stejně jako vzpomínaný Haussmannův Mates, ve sněmovně v roce 1963 vydali speciální zákon o Britském muzeu, který mu zakazuje cokoli vracet právoplatným vlastníkům. Tento uzurpátorský zákon si tak „na věky“ přivlastnil:
– Asi 4000 bronzových soch, které v roce 1897 angličtí vojáci ukradli v Beninu pod velením sira Harryho Rawsona.
– Několik desítek tisíc artefaktů ze starověkého Egypta, včetně nejvzácnějšího objektu, jímž je unikátní Rosettská deska která, jen tak mimochodem, spadá do působnosti evropských zákonů ochrany kulturních statků.
– Více než tisíc náboženských rukopisů z etiopské pevnost Magdala, kterou v roce 1868 vyplenili britští nositelé vyšší civilizace.
– Obrovskou sbírku kulturních cenností, kterou vyvezli londýnští zloději z Číny a jihovýchodní Asie.
– Štít Aboridžinců Geawegal, který si přivlastnili v Austrálii.
– Vysušené a tetované hlavy Maorů – původních obyvatel Nového Zélandu. Tetování na obličeji představovalo vysoké společenské postavení a vysušené hlavy hrály důležitou roli při posvátných obřadech.
– „Elginovy mramory“ podle skotského aristokrata, který je ukradl v Athénách. Jde o nepřekonatelnou sbírka mistrovských děl starověkého řeckého umění, zejména soch a reliéfů Parthenonu na athénské Akropoli, od sochaře Phidiase a jeho studentů (438-431 př. n. l.), která byla převezena do Anglie na počátku 19. století jmenovaným lordem.
To je seznam věcí, které již dotyčné země, samozřejmě zatím marně, žádají od lupičů vrátit. V poslední době ale už vzniká mezinárodní projekt “Británie, vrať kořist!” Zatím je Britům evidentně k smíchu, ovšem ten je jednou přejde, až se objeví nějaká reinkarnace českého Josefa Luxe, který do nekonečna bude zuřivě řvát, „co bylo nakradeno, musí být vráceno!“
Pokud platí věčné moudrosti jako například „boží mlýny melou pomalu, leč jistě“ a „každé zlo se jednou vrátí ke svému původci“, pak je vysoká pravděpodobnost, že Anglosaští globální vandalové jednou budou svých lupů zbaveni. Vždyť Británie je ve skutečnosti jediný stát světa, který loupil po celé planetě. Navíc jediný stát světa, který dokonce námořní lupičství povýšil na profesi a ty nejzasloužilejší z nich pozvedl do šlechtického stavu.
Britské muzeum „vlastní“ přes osm milionů předmětů. Soudím, že celých 95 procent má cizí původ. Takže…přeji aktivistům zmíněného projektu co největší úspěch.
O SOUČASNÉ POLITICE DEEP STATE USA
Ať se na to dívám z kterékoliv strany, je mi stále jasnější, že politika USA má pouze dvě možné varianty vývoje. Dočasného příměří čili zmrazení fundamentálního rozporu globalizujících se světa, nebo zničení lidské civilizace. Ta první by znamenala, že se svět rozdělí na dvě části. Jednu by tvořila skupinu proamerických států, tedy Západ plus Japonsko, Korejská republika, Austrálie a možná Nový Zéland. Druhou obrovsky početnější zbytek lidstva. Druhou možností je Jaderná válka, jejíž výsledek nelze odhadnout. Při současné nesmiřitelnosti zásadních soupeřů totiž se mi jakýkoliv kompromis ztrácí v mlžném oparu.
POLISTOPADOVÉ DEZINFORMACE (3) Návrat do Evropy
Tento propagandistický polistopadový slogan byl od svého vzniku kritizován až napadán. Nejprimitivněji tvrzením že jsme přece nikdy neopustili teritorium Evropy. Při tom ovšem bylo zřejmé, tvůrcům i oponentům, jak byl slogan myšlen. Zřejmé jim, leč ne všem občanům stejně jisté. Část populace si naivně představovala, že se tím vyjadřuje návrat do bývalé, ideologií antagonisticky nerozdělené Evropy. Jiní zmíněné slovní spojení vnímali jako slib nových vládců, že se v dohledné době zařadíme do klubu zemí poskytujících širokou spotřebu v socialismu nedostatkového zboží. Antisocialisté tím pejorativně naznačovali, že se konečně osvobodíme od východního socialistického zapadákova. Jen zasvěcení z protagonistů věděli své.
Velmi brzy se začalo ukazovat o jaké všecko návraty ve skutečnosti jde. V prvé řadě šlo o návrat do tvrdého až darwinovsky bezohledného kapitalismu „svobodného“ trhu, který veškerou populaci země trojnásobnou devalvací koruny okradl o devadesát procent úspor. Následoval dokonce návrat až do předkapitalistického feudalismu, když bylo uzákoněno navrácení majetku šlechtě a církvím. V případě církví se dokonce vracel majetek, který jim zveřejnoprávnil císař pán.
Noví mocní nás navrátili do dob nadvlády panské vrstvy, podle nich elity, a do demokracie ve formě zastupitelské parlamentní „lidovlády“. Tento politický systém od počátků své existence kdekoliv ve světě ale ve skutečnosti je pouhou nadvládou bohatých čili plutokracií a ne demokracií.
Změna započatá listopadem 1989 je reálným návratem do dob nezaměstnanosti, bezdomovectví, exekucí, bezohledného vyhazování ze zaměstnání, chaosu působeného neviditelnou rukou trhu, stále rostoucího rozdílu mezi bohatými a zbytkem, a v konečném stavu komplexní nadvlády ziskuchtivých bank nad vším děním v zemi.
Žádný návrat do Evropy. Ve skutečnosti pouze holý návrat, tedy cesta zpět do minulosti. Do společenství, v němž vládne na kapitál změněné bohatství, které se koncentruje ve stále méně početné skupince jeho vlastníků, až se zákonitě společenský systém zvrhne na oligarchii. Následně návrat do klubka států, které po staletí byly kolonizátory, a nyní jsou ještě stále globálními predátory.
Teprve když polistopadoví vládci nezvratně upevnili svou moc, tak se někteří přiznali, že vědomě po celou dobu barevné kontrarevoluce se vyhýbali slovům kapitalismus, a všem s ním souvisejícím, protože ty prý tyto měli za dob nadvlády KSČ takový špatný „zvuk“, že jen zmínka o nich by ohrozila jejich šanci na získání moci.
Takže čtenář ať sám posoudí, zda tehdy šlo o podvodné jednání, šíření hoaxu či čert ví co vlastně.
CO JE DOVOLENO KMÁNOVI NENÍ DOVOLENO PÁNOVI.
Lež občana je dezinformací, to uznávám. Leč když lže politik, tak je to trestný čin, to by měli zase uznat naši vládci. A pokud to s bojem proti dezinformacím myslí opravdu vážně, tak by si to měli dokonce uzákonit. Tečka.
ABSURDITA, KTEROU BY ANI VÁCLAV HAVLŮ NEVYMYSLEL
„Nic nevystihuje lépe vyšinutost dnešního světa, než následující věta ze zpráv: „Evropský mírový fond je určen k financování vojenských potřeb Ukrajiny“. To píše dneska Miroslav Macek na svém webu MACEKvBOTÁCH.cz https://www.macekvbotach.cz/tema/tema.phtml?id=12481