Na Jeruzalémské prezidentské konferenci o výzvách současnosti řekl včera vysoký představitel EU pro zahraniční vztahy Javier Solana, že Izrael má těsnější vztahy s Evropskou unií, než oficiální kandidát na přistoupení – Chorvatsko. Agentura Reuters pak citovala některá jeho slova: Izrael je, dovolte mi to říci, členem Evropské unie, aniž by byl členem jejích institucí&Je členem všech programů. Žádná země mimo kontinent nemá takový typ vztahů, jaký má Izrael s Evropskou unií, konec citace. I když odhlédneme od toho, že Solana takto chválil židovské činovníky na jejich území, tedy že šlo částečně o úlitbu hosta vůči hostitelům, lze se na fakt těsných vztahů Izraele a EU podívat i pod jiným úhlem. Podle mých znalostí lze Solanův chvalozpěv číst třeba jako reálný doklad židovského prosazování partikulárních zájmů kdekoliv ve světě. A to nechci říci naplno s antisemity to co je asi ještě blíže pravdě, že jde o důkaz snahy Židů ovládat svět. Proto se ani nedivím, že Solanova slova byla podle jmenované agentury doprovázena bouřlivým potleskem obchodních a politických vedoucích činitelů v Jeruzalémě. Nejhorší ale je, že díky Solanům se v konfliktu na Blízkém východě i naše zem staví jednoznačně na stranu Izraele, proti stokrát početnějším muslimům. To nás všechny bude s vysokou pravděpodobností stát ještě nepředstavitelné množství peněz a předpokládám, že i krve. A o to jde Židům především – zatáhnout Evropu do nikdy nekončícího sporu, který Evropu bude jen a jenom oslabovat – zato k prospěchu sil, které manipulují celým světem. A tristní je, že Židé takový stav považují, dneska již celkem otevřeně, za spravedlivý trest za holocaust.