Dobrý den pane generální řediteli

České televize.

     Předpokládám, že lavina gratulací k Vašemu znovuzvolení již skončila. Vzhledem k tomu, že vím, jak je těžké být v nejvyšší funkci nějaké instituce, tak Vám proto ani negratuluji, ale spíše s Vámi soucítím, ba až vyslovuji soustrast. Zvláště pak v době, kdy funkce všech televizí, nadtož té veřejnoprávní, se v síti jiných, až všemožných informačních prostředků, musí zákonitě transformovat, aby si zachovala alespoň jakous takous existenci. Jak obludné to slovo – transformace, čili přeměna. Že?

     Vy sám jste se totiž také přeměnil. Z aktivně se angažujícího tvůrce informací již v minulém režimu jste se transformoval na Nejvyššího informátora současného režimu.

     Dovoluji si proto, díky svému stáří a zkušenostem, zaslat Vám několik upřímně míněných sdělení k zamyšlení.

     Za prvé bych Vám chtěl připomenout, co jistě také dobře víte, že vychováváte-li děti jednostranně, sdělujete-li jim jen jeden druh informací, že se začnou pídit po těch z druhé strany. Což nemusí pro ně skončit dobře. Ale mnohdy ani pro rodiče ne. Je pravidlem, že přinejmenším už děti svým rodičům nevěří. Ale především jsou pro ně nové informace mnohem lákavější, skoro jako zakázané ovoce. Stejné je to, co víte jistě daleko lépe než já, rovněž s veřejností, jako s dětmi. Je-li zahlcována jednosměrnými informacemi, začíná si hledat jiné a jinde. A co je nejhorší, mnohem snadněji jim podléhá, než když by od počátku byla zvyklá na konfrontaci různých pohledů.

     Za druhé přepokládám, že jste si dostatečně užil propagandy jednoho světového názoru, jedné jedině správné politiky a v konečném smyslu slova jediné povolované pravdy.

     Za třetí jsem si jist, že v minulém režimu jste se naučil projevům odpovědnosti vůči moci, která se projevuje vypracováním citu pro autocenzuru a povědomostí o službě mocným, ne veřejnosti.

     A za poslední, jistě znáte lidovou modrost, čeho je moc, toho je příliš. Přesněji, že všeho moc škodí.

     Bylo by podle mého soudu velice dobře, kdybyste si to všechno uvědomil ve věci antikomunismu, který je už ve Vaší, pardon naší, přece jsem taky koncesionář, televizi přítomen prakticky v každém pořadu. Ten je už totiž jako sůl, která nezvýrazňuje chuť, ale přesoluje. Začíná nabádat k zamyšlení, jestli to tak mohlo vůbec být, když všechno bylo tak zjevně špatné. Nutí k podezírání ze lživosti. Ale především začíná přemýšlivější nutit hledat i jiné informace a ty línější ČT prostě neposlouchat. A to může mít špatné následky, dokonce i pro Vás osobně.

S pozdravem