V průběhu posledních padesáti let si náš svět koupilo 2153 lidí. Ti vlastní přes 60 % veškerého bohatství, a dospěli k závěru, že v jejich domově může žít jen každý desátý dosavadní obyvatel. Ostatních obtížných podnájemníků se musejí časem zbavit, píše Jaroslav Bašta tento týden ve svém pravidelném příspěvku na webu https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/jaroslav-basta-uvaha-velkopatecni/ . Přiznám se, že jsem vždycky „obdivoval“, jak kdosi dovede přesně na jednoho jediného člověka spočítat nejbohatší lidi světa. A nejvíc pak, jak dovede vyhodnotit i jak jsou doopravdy bohatí. Zvlášť když nikdo nikdy nedefinoval, co to bohatství ve skutečnosti vlastně je. Zvláště dneska, kdy kupříkladu cenné papíry mají teď určitou hodnotu a jak se otevře burza, tak budou mít okamžitě jinou. A to už vůbec neberu v potaz jakási práva na ochranu osobních dat. Vždycky jsem takovou informaci hodnotil jako blábol, ať ji řekl, kdo chtěl. Za druhou pitomost, kterou tentokrát Bašta publikoval považuji tvrzení, že tito superboháči chtějí redukovat lidskou populaci na jednu desetinu. O snižování počtu obyvatel poprvé psal Thomas Robert Malthus před dvěma stoletími.  Od té doby se toto téma znovuobjevuje prakticky každých deset let. A pořád se reálně nic neděje. Tak si myslím, že problém rozhodne teprve ta obávaná umělá inteligence. Ale to už píšu stejné bláboly jako Bašta. Jenže on by se měl něčemu takovému vyhnout, dokud je ještě aktivním politikem.