DEVĚT OBECNÝCH ODSTAVEČKŮ K VOLBÁM PREZIDENTŮ V USA

Pokusil jsem se udělat si souhrn svých názorů na volby prezidentů v USA. Nejde ani o systematický náhled, ani o vyčerpávající analýzu, ba ani o ucelený text. Je to souhrn spíše pro ty, kdo nesledují můj profil na Facebooku, kde jsem je v posledních dnech postupně vyvěšoval. A nakonec jako desátý odstavec přidám cizí myšlenku.

Vždycky jsem považoval prezidentské volby v USA za nejdražší „reality show“ světa, ty letošní nevyjímaje. Při tom jsou úplně zbytečné, protože nikdy nezáleželo na tom, kdo bude a tedy i byl zvolen. Vládli totiž vždycky skrytí mocnáři země. Trump byl od doby Kennedyho po dlouhé době opět produkt vzpoury proti skryté elitě, ať ji politologové pojmenovávají jakkoliv. Biden není žádný Mažňák, jak se snaží někdo tvrdit. Je to typický Losna, navíc dokonce s velmi přirozeně omezenou svéprávností.

Kdyby v kterékoliv jiné zemi probíhaly volby podobně, jako tyto v USA, tak politické vedení Států by bylo první, které by vítěze voleb neuznalo. Což není zdaleka jenom mým názorem. Dokonce s vysokou pravděpodobností by financovalo několik neziskovek, jejichž agenti by rozpoutali v zemi „barevnou revoluci“, nebo raději hned Majdan. Jelikož je však politická třída Západu jednou zahnívající bažinou, tak se nic podobného nestane ani náhodou. Satrapové USA jeden po druhém co nejrychleji budou padat na kolena před kterýmkoliv americkým prezidiem i kdyby to byl možná kůň.

Nikdy jsem nepovažovat prezidentské volby v USA za skutečné volby. Už jenom proto ne, že od r. 1869 vždycky vyhrávali kandidáti pouze dvou politických stran, demokraté, nebo republikáni. Pro zajímavost republikáni 17 krát a demokraté 11 krát, vyjma těch letošních „voleb“.

Zastupitelská demokracie „na druhou“, takto jsem si pojmenoval volební systém v USA už víc jak před půlkou století. Americký volební systém, v němž voliči volí volitele a teprve ti volí prezidenta, je všeobecně označován za archaický. Tak ho vnímají „amíkomilci“, k nimž samozřejmě nepatřím. Já jej považuji za pozůstatek středověku, kdy v případných volbách panovníka jej volila pouze šlechta. Teorie demokracie říká, že demokratické volby jsou všeobecné, rovné a také přímé. Což ty americké teoreticky, ale mnohdy i prakticky, nejsou. Eo ipso tedy nejsou demokratické.

Může mi někdo rozumně vysvětit, jaký je v tom rozdíl, když v zemi vládne jedna strana neměnitelného politického systému a nebo dvě, rovněž neměnitelného systému, které ale jednou za čtyři roky uspořádají pro lid nákladnou televizní hru s názvem volby prezidenta?!!

Za celou dobu, co sleduji politické dění, což je už skoro tři čtvrtiny století, mají režii veškerých voleb v USA plně ve svých rukou „neviditelní“ z Wall Streetu, anonymní postavy amerického „hlubokého státu a příslušníci nejvyšších sfér elit politické třídy. Ti všichni se pořád ještě drží tradic studené války. Tedy nenávisti ke všemu neamerickému.

Joe Biden byl poprvé zvolen senátorem ve svých 29ti letech. Už tehdy hořekoval nad tím, že ve Státech nemůže být nikdo zvolen do vysoké politické funkce, pokud ho finančně nepodpoří oligarchové. V té době ještě poněkud radikální mladý muž onu situaci považoval za neúnosnou, protože z toho důvodu jsou politici „prostitutkami“ oligarchů, tvrdil. Od té doby se změnilo v USA jediné. Biden byl v roce 1972 zvolen senátorem za sto tisíc dolarů. Letos bude zvolen prezidentem za okrouhle 1,7 miliard USdolarů. Že by demokratičnost celého procesu byla tím vyspělejší, čím více stojí peněz, to považuji za blud.

Spojené státy jsou už víc jak století technologickým lídrem světa. Především kybernetika, čili základ současné digitalizace světa, se v nich rozvíjela už v dobách, kdy ji stalinisté odsuzovali jako pavědu. Je proto nepochopitelné, že dosud ve Státech nepronikla elektronizace do voleb. Vždyť tam už dávno mohl mít každý občan vedle mobilu jakési „hlasovadlo“, třeba i pateronásobně jištěné proti zneužití a výsledek voleb by byl znám fakticky „on line“. Že tomu tak není má jediný důvod. Občan v praxi USA totiž ve skutečnosti nevolí. Nevolil, nevolí a dokud nebude současný středověký systém změněn, ani volit nebude.

. Washingtonské Centrum pro odpovědnou politiku publikovalo, jak píše 9.11.2020 Oskar Krejčí, že pro zvolení americkým prezidentem je zapotřebí splnit čtyři požadavky: být občanem Spojených států od narození, mít alespoň 35 let, pobývat nejméně 14 let před volbami v USA – a disponovat částkou téměř tři miliardy dolarů. Být to na mně, tak budu prosazovat ještě jeden požadavek. Při první kandidatuře nesmí být straší šedesáti let.

No a teď ta cizí myšlenka.

Jsem udiven, že mě samotného ta myšlenka nikdy nenapadla, když se tak okatě nabízí. V USA mohou mladí volit, provozovat sex a dokonce jít do armády již od 18ti let. Leč pít alkohol mohou až od 21ti let. Z čehož lze vyvodit závěr, který zveřejnil koncem letošního října náměstek ministra Reaganovy vlády Paul Craig Roberts. Jeho poměrně delší text lze shrnout do tvrzení. V USA v 18ti letech můžete ovlivňovat řízení země, zabíjet i umírat v boji, ale jste považován za ne dost zodpovědného na to, abyste si v baru koupili drink. Nejtragičtější ovšem na tom je, že při současné výchově mládeže její příslušníci o politice neví zhola nic

Příspěvek byl publikován v rubrice Texty a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *