O KONĚVA NEJDE ANI NÁHODOU

Dneska už vůbec nepochybuji o tom, že hlavní charakteristikou současné epochy je stále se zostřující souboj o nové uspořádání světa. Po rozpadu Sovětské svazu propadli vítězové údajné studené války obvyklé strategické chybě každého vítěze, který na své vítězství fakticky není vůbec připraven. Konkrétně to byla Unie Amerických států, podporovaná NATO, kdo propadl pýše a rozhodl se svého rivala doslova totálně zničit. Jejich mocní zapomněli na velkou dějinnou pravdu, která říká, že v každém totálním vítězstva je už skryta budoucí porážka. A tím vznikla opět situace, v níž dneska proti sobě stojí síly, jež nemohou zahájit vzájemnou válku, pokud se chtějí vyhnout ohrožení nejen vlastní existence, ale dokonce vyhubení lidstva. V takové situaci se musí každý občan globálního světa rozhodnout, jaký budoucí svět preferuje. Blíží se rychle doba, kdy nepůjde už lavírovat. Éra násilí se pomalu, leč jistě blíží k vyvrcholení. Je to cítit z projevů nejen většiny politiků, ale dokonce i angažovaných jedinců společnosti. Spor globalistů proti všem nabírá jednoznačně nesmiřitelné rysy.

14.4.20 mi na net přišel následující text nějakého Paličky. Dovolil jsem si k němu učinit několik poznámek, abych se od autora dočkal pouze a jen pejorativních označení a doslova nadávek, ale především žádných rozumových argumentů. Uvědomil jsem si, že na tomto příkladu mohu dokumentovat, že já a on patříme každý do jiné strany budoucího světa. Nejsme nějací ideoví odpůrci. Jsme jednoznačně političtí nepřátelé, nesmiřitelní nepřátelé, mezi nimiž kompromis není možný, protože by to byl jen krátkodobý kočkopes.

Celý text pana Paličky si zde ukládám a vkládám do něj své poznámky proloženým písmem

Ohlédnutí za Koněvem

Může se zdát, že v uplynulých týdnech nebylo jiného tématu než koronaviru a jeho dopadů prakticky na všechny aspekty lidské existence. Nicméně byla tu ještě jedna taková regionální kauza, která nabrala pro mě osobně značně nepochopitelných rozměrů, a to kauza sochy maršála Koněva.

Začnu osobním pohledem – o tom, že socha v Dejvicích vůbec existuje jsem se dozvěděl víceméně až tehdy, kdy se o ní politici začali handrkovat. Beru to podobně jako mariánský sloup na Staromáku – to, zda na tom či onom místě socha/sloup bude nebo nebude má na můj život přesně nulový dopad, takže je mi to jedno. (MP: Kdyby Vám to bylo opravdu jedno, tak o tom vůbec nic nepíšete. Jenže z dalšího textu Vašeho text plyne, žen Vám to nejenže není jedno, ale velice silně se Vás to dotýká).  U sloupu jsem mírně pro to, aby tam stál, ale kdyby nestál, neřeším to, u Koněva mírně proto, když tam nebude, ale pokud by tam setrval s doplňkovou tabulkou (MP: Mánie doplňkových tabulek je ubožáckým projevem každého vlastníka jedné jediné pravdy) informující o tom, že Koněv rozhodně nebyl nějakým hrdinným klaďasem 20. století, rovněž by mě to nikterak nepobuřovalo. Proto mě trochu udivuje, s jakou vervou jak ten sloup, tak bronzového Koněva jsou někteří lidé schopni řešit s takovou vervou, jako kdyby na tom stála a padala samotná podstata jejich existence, ale co nadělám, každý máme priority někde jinde.

A teď trochu faktů – osoba Koněva byla rozebrána nesčetněkrát, takže asi nemá cenu se do toho pouštět po nesčetněkrátéprvé, ale asi tak, že kdyby sochu postavili těsně po válce, byl by pohled na ni v historickém kontextu mnohem více nakloněn tomu, že to je památník veliteli vojsk, která se podílela na osvobození Československa. Jenže ona byla odhalena až za hluboké normalizace v roce 1980, kdy se vědělo o Koněvově podílu na krvavém potlačování protistalinského povstání v Maďarsku v roce 1956 i o jeho roli v okupaci Československa o 12 let později. Více než čímkoliv jiným tak bylo odhalení Koněvovy sochy jen projevem servility vůči SSSR. (MP: Tak vidíte, jak jste na věci zainteresován. Jenže to nebyla jenom servilita k SSSR, to byla také připomínka reality pro všechny, kdo již tehdy se netajili šířením nového hodnocení minulosti, což dneska již pomalu dotahují do finále. Už tehdy například byli historici, kteří za padouchy vzniku druhé světové vály označovali Stalina a Hitler byl podle nich pouze obětí jeho intrikánství. Což, předpokládám, víte líp než já.)   Kdyby se tenkrát postavil památník rudoarmějcům jako takovým, asi by proti tomu dnes nebyly zdaleka takové emoce, ostatně takový památník osvoboditelům – všem těm anonymním klukům a chlapům, kteří chtě nechtě museli do války a umírali po statisících v první frontové linii, zatímco pro velitele ve štábu, Koněva nevyjímaje, to byla prostě jen čísla a spoléhali na to, že „nas mnogo“ a i přes děsivé ztráty Němce prostě početně přejedou (M.P. Ani nevíte, jak Vás právě toto hodnocení sovětských velitelů vysvléklo doslova do naha. Právě ono bezpečně dokazuje, že patříte mezi lidi, kteří u některých problémů jsou totálně neschopní rozumového myšlení, ale cloumají jimi pouze a jen předsudečné emoce).  – s namísto Koněvovy sochy i plánuje a nikdo s tím nemá moc problém. Co se historie týče, považuji za chybu, která nás pronásleduje do dnešních dní, že Koněv nebyl odstraněn hned počátkem 90. let spolu s Leninem z Kulaťáku a dalšími Leniny, Gottwadly a jinými komunistickými potentáty napříč republikou. (MP: Když už jste u té historie. Komunisté bourali sochy „tatíčka Masaryka“, současní mocní bourají sochy komunistů. V mých očích je nejvíc zajímavé, že ani jedni, ani druzí nebourali sochy vládců, na něž si už nepamatovali. Přemýšlel jste někdy nad tím proč?).  

O osudu sochy se vedly spory prakticky celých těch 30 let od pádu Železné opony, posledních pět let nabyly na intenzitě a loni na podzim demokraticky zvolené zastupitelstvo Prahy 6 rozhodlo, že socha bude odstraněna, na nějakou dobu přemístěna do depozitáře a následně se stane součástí expozice připravovaného muzea paměti 20. Století. Takže nedošlo k žádné huráakci, kdy se teď někdo rozhodl pokoutně s Koněvem zatočit, ale o něco, co se vědělo několik měsíců dopředu. Jistě, obešlo by se to bez vtípků s rouškou od starosty Koláře, stejně jako se to obešlo bez toho, aby tam před tím exhibovali existence se sovětskými prapory. Pokud by byl lid (MP: „Lid vždycky měl, má a bude mít podstatně jiné starosti. To víte také lépe než já. Politická soutěž, podle mne střet, až souboj, se odehrává jen a jenom uvnitř uzounké skupinky mocichtivých. Jen pro ně mají taková symboly význam) Prahy 6 tak nespokojen, nic mu nebrání si v příštích volbách navolit takové zastupitelstvo, co slíbí na místě vztyčit třeba desetimetrového Koněva. Takhle to v demokracii holt funguje, je to něco, co v koněvovských časech neexistovalo, (MP: Zase poznámka, která Vás prozrazuje) ale tyto časy jsou naštěstí za námi. (MP: V politice nikdy neříkejte nic o budoucnosti a už vůbec netvrďte, že něco z toho, co bylo někdy špatné, nemůže být překonáno daleko horším)

Ruská propaganda se nicméně rozjela na plné obrátky, všechny ty obskurní parodie na média (MP: Poslední dva odstavce jste se už vůbec nebyl schopen udržet a ztratil jste rozum docela, čehož důkazem jsou samé pejorativní výrazy vyjadřující hodnotící soudy čiré nenávisti). typu Sputniku nebo Aeronetu začaly chrlit články, u kterých člověk neví, zda nejsou jen přebrané z nějakého stalinistického magazínu padesátých let, (MP: Nevím sice, o kom konkrétně píšete, ale to právě Vy a jenom Vy používáte mluvu nenávisti známou z oněch padesátých let), „obvyklí podezřelí“ (MP: Tady dokonce užíváte hantýrky bývalých estébáků) z řad skalních rusofilů (MP: On je snad kladný vztah k Rusku důvodem k podezírání? A z čeho pak? Z vlastizrady, či podpory nepřátelské mocnosti?!!)  od ultraleva do ultraprava píší do Moskvy patolízalské dopisy, za které by se nemusela stydět ani parta kolem Jakeše a Bilaka (MP: Ona to z historického hlediska nebyla žádná parta. Myslím, že byste nebyl rád, kdyby za nějakou další desítku let se hovořilo o partě Havla s kýmkoliv),  a úplně největší bizár je reakce samotného Ruska – výhrůžky a základy práva popírající „zákon“ o trestání odstraňování soch nucenými pracemi kdesi v gulagu. Ne soudruzi (MP: Ale sakra, ruská Duma jsou Vaši soudruzi?!), vaše parodie na právo už na jiném, než ruském území (MP: Nějak jste nepostřehl, že podobné zákony začal již dávno chrlit Kongres USA, ba dokonce i EK. Je to bohužel rys globalizace, ať se Vám to líbí, či ne. Zatím to má jediný zádrhel. Každé právo je reálným právem tehdy a jenom tehdy, když je vymahatelné. S čímž už začíná mít problém i Americká Unie. Takže se nechejme překvapit, kdo a co si v budoucnu dokáže prosadit. Zvláště při nynější fatální destrukci mezinárodního práva). (kterým ČR zaplať pánbůh není) neplatí, zpětně neplatilo snad ani za vašich sovětských předchůdců a s mezinárodním právem (MP: Tady máte jedinou pravdu v celém textu. Ovšem tehdy a jenom tehdy, pokud před rozhodnutím Dumy Putin nevydal ve věci již dříve prezidentský dekret. Což se mi nechce hledat, protože ten problém je mimo mé rozlišovací schopnosti a s úsměvem si říkám, ať si mezinárodní soudci zase zaexhibují. a diplomacií (MP: Diplomacii bych v tom  spektáklu ani nevzpomínal, Ta v dějinách dokázala jiné kotrmelce. má podobné jednání asi stejně společného, jako gibon a ledoborec třídy Arktika. Co mě fascinuje je to, že jediný, kdo to nějak odsoudil je ministr zahraničí (MP: To je věc názoru, já si myslím, že na to nemusel reagovat ani on. Kdyby byl opravdu diplomatem, tak by reagoval až na dopis z MZ Ruska)., že na podobnou sprostotu (MP: zase zbytečné prozrazování svých emocí) nezareaguje premiér nebo prezident a nevyvodí se z ní nějaké důsledky, to mi hlava nebere. Jistě, prezident je na straně Ruska, koronaviru navzdory jim tam chce letět dělat komparz na válečnou přehlídku, ale pokud v něm zbyla nějaká elementární úcta k republice, do jejíhož čela byl zvolen, tak tohle totalitní chování by mělo být přes čáru i pro něj. (MP: Doporučoval bych Vám, sdělit tento názor přímo prezidentovi. Pokud ho osobně znám, tak si jsem jist, že bude velice potěšen, protože obdrží další materiál pro své sarkasmy)

Často se objevuje argument, že odstranění sochy je porušením smlouvy o přátelských vztazích Česka a Ruska a o vzájemné péči o válečné hroby a památníky. Tak předně – nedošlo k odstranění, ale k přesunu (MP: Tak to je přímo geniální myšlenka. Moc za ni děkuji), který v rozporu s žádnou smlouvou není. (MP: Tady jsem na tenkém ledě, protože jsem smlouvy nečetl, ale především proto, že dobře ze svých studií práva vím, proč se fakticky mezinárodní smlouvy uzavírají). No a k těm hrobům – zajděte se podívat na Olšany, kde jsou velmi hezky udržované hroby padlých rudoarmějců, je to důstojné pietní místo. No a teď si najděte něco o tom, jak Rusové „pečují“ o hroby našich legionářů padlých na území Sovětského svazu. Hroby jsou v dezolátním stavu, není výjimkou, že kosti z nich vytahali toulaví psi a celkově je to vše možné, jen ne úcta k padlým. Takže jestli někdo ony smlouvy porušuje, pak je to Rusko. (MP: Tvrzení bez důkazu nevnímám a sugestivní poetiku o těch psech už vůbec ne). Takže by možná nebylo od věci si taky schválit nějaký zákon, který by zpětně poslal starosty ruských obcí, kde se legionářské hroby nachází, na pár let do Jáchymova na uran. Akorát k tomu nedojde (MP: Zase máte svatou pravdu, bohužel ne z důvodů, které uvádíte), protože Česko na rozdíl od Ruska pochopilo, že přerodem z totality v demokracii se podobných možností chování vzdalo, jelikož tyto nepatří do 21. století. (MP: Nejsem si jist, že jsme se totalitních praktik vzdali. Ale naopak jsem si jist, že nemáme demokracii, nýbrž polyarchii a do konce XXI. století je ještě příliš daleko) A to ani do muzea, jako socha Koněva.

Příspěvek byl publikován v rubrice Texty a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „O KONĚVA NEJDE ANI NÁHODOU

  1. Je to VŮL.
    Že se s ním vůbec zahazujete.
    Blbý je, že jsou lidi blbý (nespisovně napsáno schválně) a na tohle berou.
    Ne, ne, tady, na tý naší matičce Zemi, je to ztracený. Lidstvo, místo aby se za ta tisíciletí zdokonalovalo, dege … degere … degenere … blbne!
    Po dobrým to nepůjde a po zlým …? To byste musel být horší, než „oni“, a za co by pak stál výsledek …
    Jedině snad, kdyby ty klacky vzala uvědomělá (ne zblblá nebo zfanatizovaná) dostatečně velká masa lidí a vzala na sebe „hřích“ likvidace těch zmetků a nikdy by se o tom nesmělo mluvit, psát … Ale prd! Takhle to prostě nejde. Ale, jestli na 100% funguje „darwin“, tak to možná JINAK nejde.
    Mimo jiné, možná už chápu, co komunisté před ’89 mysleli tím „uvědomělým“ jedincem. Jenže to uvědomění se nedá naučit (ve smyslu „nabiflovat“), natož vnutit, to se musí časem „samo“ pochopit a komu není shůry dáno … A mám pocit, že „shůry“ už nějak došlo.
    Mrzí mě, jestli jsem Vám (nebo i vám, pokud to bude číst někdo jiný) zhoršil/zkazil náladu, ale tak to prostě vidím (a nebyl jsem vždycky takovej – skeptickej).
    Hlavu vzhůru (pak se do ní líp trefěj) – nebo kam kdo chce – hlavně ji neztratit!
    Dan

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *