Již v prvé polovině roku 1990 jsem napsal. Marx v druhé etapě svého aktivismu vytyčil základní heslo komunismu: „Proletáři všech zemí spojte se“. Byl to hned dvojí omyl. Jeho výzvy zneužili kapitalisté, kteří měli od samého počátku ke světovému sjednocení nesporně lepší podmínky. Je jich tak malý počet, že se lehce dokáží zorganizovat v účinnou sílu. Naopak široké až bezbřehé hnutí proletářů je nesjednotitelné. Marx tuto výzvu také v pozdějším věku už neopakoval. Mimo jiné proto, že dospěl k názoru, že ani sjednocení proletáři celého světa komunismus vybudovat nemohou. Komunismus, čti jakýkoliv režim, jenž bude alternativou ke kapitalismu, musí logicky vybudovat kapitalisté samotní. Budou tak dlouho vládnout nad společností, až ta dospěje do stavu, že to už dál stejným způsobem nepůjde. Režim se zhroutí jak domek z karet. Ovšem ani tehdy to nemusí ještě znamenat, že bude lidstvo konečně zbaveno své celodějinné knuty, nadvlády malinkaté menšiny nad všemi ostatními. Bude to záviset na skutečných levicových politicích budoucnosti, jestli najdou platformu, jak zmíněné prokletí lidské civilizace konečně změnit.
Jestliže kapitalisté Marxovu výzvu k proletářům celého světa chytře využili ve svůj prospěch, tak i druhou jeho myšlenku již nejméně půl století realizují a po rozpadu SSSR ji prosazují natolik vehementně, že ji pomalu začíná chápat čím dál tím větší počet obyvatel světa. Marx o proletářích řekl, že nemají vlast, čili že v jakékoliv zemi na planetě jsou a budou stále vykořisťováni a ovládáni kapitálem. Nebudu to dále rozebírat. Jen tvrdím, že vznik současných globálních korporací, které, mimo jiné, své výroby přesouvají do zemí s nižší životní úrovní ukazuje, že to kapitalisté nemají vlast.
Leč všeho do času. Proletáři minulosti neměli technické možnosti se po celém světě zorganizovat v jednolitou sílu. Ovšem to se pozvolna mění. A v takovém prostředí se může ukázat, že nemít vlast nemusí být zas až tak moc rozhodující.