MARXOVY TEXTY

Český filosof Ransdorf publikoval dva díly svého pojetí Marxova myšlení. Nazval ho „Nové čtení Marxe“. Dílo zůstalo nedokončeno a tak ve skutečnosti nevím, jak chtěl náš nejtalentovanější marxista celou obsáhlou práci vyústit. Sám si ale vůbec netroufám nějak nově interpretovat rozsáhlé a především nesystematické Marxovo dílo.

Nepatřím ke znalcům Marxových textů a jelikož neumím německy tak, abych si troufal číst originál, nikdy jsem se ani nepokoušel přečíst všechno, co mám doma v češtině. Navíc vím, že když se v bývalé Německé demokratické republice pokoušeli o úplné vydání Marxových spisů, tak naši překladatelé v několika případech uváděli originální text a následně za ním až tři jeho různé „překlady“, čti, interpretace.

Prvním, kdo interpretoval Marxovy texty, byl Engels. On fakticky z Marxových náčrtů a poznámek dopsal i jeho nejobsáhlejší dílo Kapitál. Podle mého přesvědčení byl Enels skutečným zakladatelem ideologie zvané marxismus. Tak jako křesťanské vize Ježíšovy rozšířil po světě a poněkud voIně interpretoval Pavel, tak Engels byl prvním vykladačem Marxe. Interpretační volnost dala v průběhu času vzniknout poměrně rozsáhlé a ucelené ideologii, kterou v dějinách levicového hnutí dopracoval Lenin. V Sovětském svaz, ba v celém svazku zemí s konečným označením země reálného socialismu, se poměrně široká a komplexní ideologie prezentovala jako marx-leninismus.

Za dlouhé období jednoho a půl století vyrostlo z původních Marxových textů mnoho dalších ideologií a programů politických subjektů. Všechny jsou podle mne zatíženy několika základními interpretačními chybami. Několikrát jsem četl, že prý Marx ke konci svého života řekl, cituji: „Já jsem Marx, ale nejsem marxista“, konec citace. V originále jsem tento citát neviděl, takže jej nemám ověřený. Ovšem právě on mne inspiroval k tomu, abych se nad některými Marxovými tezemi zamyslel a zkusil je přečíst jinak.

Marx byl respektovaným učencem i mezi svými odpůrci. Různorodí odmítačí a především tvůrci polemizující s Marxovými idejemi se podivně shodují v tom, že vyzvedávají texty, které napsal v mladším věku a doslova zavrhují texty pozdější, především pak „Komunistický manifest“. Zásadní poznatek mého tvrzení o jiném čtení Marxe je odlišný. Dělím si Marxovy texty do tří období.

První období je dobou teoretického filosofování a revolucionářského odporu k prvním levicovým teoretikům a praktikům. Vyústí v Manifest komunistické strany, který již považuji za text druhého období, etapy to Marxovy politické angažovanosti. Měla silné revoluční tóny. Z nichž učenec vystřízlivěl krutým ukončením existence Pařížské komuny. Ta byla prvním reálným pokusem o vládu lidu. Byla proto prakticky vyhlazena za dva měsíce. Tím začalo Marxovo třetí období. Éra vystřízlivění, životního realizmu. Marx pochopil, že alternativa ke kapitalismu nevznikne za jeho života a že bude trvat ještě dlouho, než se v praktické politice zrodí realizační programy pro komunistickou politiku vzdálené budoucnosti samotného kapitalismu, kterou ani nelze předvídat.

Měl sice v plánu provést komplexní analýzu společnostního systému své doby. Leč, něco takového bylo a je tím více dneska, nad síly sebegeniálnějšího jedince. Jelikož již od počátků svého sociologického studia pochopil co je základním pilířem každé společnosti, tak svou analýzu započal studiem hospodářství. A ani tento prostor nedokázal do konce svého života zhodnotit v celé šíři. Kapitál je sice torzem, ale tak dokonalým, že poznamenal lidské vědění do konce časů.

Příspěvek byl publikován v rubrice Texty a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *