Učebnicovým příkladem konkrétní lži o svobodě jsou všechny teze, či spíše ideologická hesla dogmatiky o svobodném obchodování, častěji prosazovaná pod sloganem slepé ruce trhu a dneska diktátorsky legalizovaná v podobě globálních, čili nadnárodních smluv o volném obchodu. Kdo se jen trochu seznámí s dějinami mezinárodního obchodu, ten ví, že jedinou fungující zásadou každého státu bylo, je a bude, užívání regulačních praktik v mezinárodním obchodování, ať už realizovaných prostřednictvím cel a dalších poplatků, nebo dokonce manipulací s kursem své měny. Neznám jedinou z ekonomicky vyspělých zemí, která by v průběhu své historie nepoužívala regulací především k ochraně svých výrobců před cizími levnými dovozy. Mezinárodní obchod nikdy nebyl volný, čili svobodný. Vždy byl realizován podle pravidel, která diktovali silnější. Pokud kupříkladu existuje cenový kartel OPEC, sdružující významné producenty ropy, nelze vůbec hovořit o svobodě mezinárodního obchodu, protože jde o komoditu naprosto zásadní, až limitující hospodářství každé země. Pod rouškou svobodného obchodu se skrývá diktatura hospodářsky nejsilnějších subjektů, dneska dokonce globálních korporací bohatších než většina států. Mezi subjekty, které si nejsou hospodářsky rovny, nemůže existovat svobodný trh. Pokud ho někdo prosazuje, či uplavňuje, pak zvrhlým způsobem ovlivňuje, ba až okrádá své obchodní partnery.