Doba od zvolení nového prezidenta USA, po jeho nástup do funkce, se stává rizikovým faktorem pro USA a s ohledem na jejich světovou roli, i pro celý svět. Nebylo tak samozřejmě vždycky, protože události se nehnaly časem tempem současnosti. Ještě horším rizikem pro vnitrostátní vývoj v USA, ale i pro jejich chování v globálním světě, představuje celé období, kdy odstupující prezident už fakticky nemá potřebný vliv, což obvykle začíná předvolební kampaní.
Obzvláště citelným se to vše stalo letos, kdy ve volbách, proti přání establishmentu, vyhrál kandidát „veřejnosti“. Vlivové síly neveřejné moci USA zahájily akce, které jsou vážným ohrožením země v období, kdy stávající prezident už není respektován a nový nemá oprávnění konat. Už v den vyhlášení výsledků hlasování vyšli do ulic „demokraté“ jediné správné volby. Jejich počínání se ještě možná dalo omlouvat živelným proudem zhrzených emocí. Ovšem jejich dlouhodobé trvání a znatelná organizovanost nakonec prokázaly, že šlo o dlouhodobě připravovanou aktivitu. Mediální sluhové hlubinné moci země začali prakticky okamžitě zpracovávat veřejnost. Neprodleně bylo zdůrazňováno, že Trump sice vyhrál, ale Clintonová získala celkově více hlasů. Dneska už se rozrostla převaha hlasů pro Clintonovou dokonce na celé dva miliony.
Hned nato následovaly dvě další „informace“. Jedna tvrdila, že do parlamentu byl předložen zákon na změnu volebního zákona, která opět měla implikovat jakousi neoprávněnost vítězství Trumpa. Druhá dokonce vyzývala volitele, aby porušili zvykové právo a nevolili Trumpa, ale Clintonovou. Od výsledku voleb neuplynulo ani čtrnáct dnů a veřejnost se dověděla, že v zákonodárném sboru se vytvořila dostatečně početná skupina jak z republikánů, tak demokratů, kteří nedovolí Trumpovi měnit nic v dosavadních směrech zahraniční politiky, především v nenávistném chování vůči Rusku.
Média spekulují, ba co víc, předkládají i další návody jak nedovolit, aby Trump byl prezidentem USA. Dokonce se neutajuje, že skončí jako Kennedy, pokud se postaví nejvlivnější mocenské struktuře v zemi. Konec konců tato alternativa zazněla z Pentagonu už dávno před volbami, když se hovořilo o možném vojenském puči. Osobně vůbec nepochybuji, že je již pečlivě, hned v několika variantách, propracováván impeachment. Demokracie má přece tolik vyrovnávacích pák a mocenských brzd, že ano?!
Jak jsem se zmínil, význam USA je celosvětový. Proto období omezení jejich akceschopnosti jevem „chromé kachny“, dává tak šanci jejím protihráčům. Je to opět dobře vidět při letošních volbách. Rusko se svými spojenci se jednoznačně rozhodlo vyřešit problém Sýrie ještě před nástupem Trumpa do funkce. Putin od umírněné rétoriky přešel k jednoznačnému útoku a před světovou veřejností to ani neutajuje. Ministerstvo obrany Ruska adekvátně tomu zmnožilo své prostředky v regionu, aby bylo skutečně dosaženo situace, kdy Trump bude už jenom svědkem a možná trpěným účastníkem, již rozhodnutého konfliktu. I proto zcela zákonitě světová veřejnost slyší ono zmíněné ryčení bezmocného senátu USA.
Aktivizuje se i měkká síla Číny. U toho, že její měna se stala součástí koše rezervních měn, dozajista nezůstane. Její investorské aktivity v Africe a Jižní Americe budou podstatně vylepšeny „obnovou“ dvou tras hedvábné stezky, což se posílí mírovým klidem v zemích Střední Asie a Blízkého Východu, na němž silově pracuje Rusko, svým bojem proti terorismu.
Kdoví, co všechno ještě se podaří odpůrcům Trumpa v samotných USA realizovat. Ovšem měli by si všichni dobře až velice dobře uvědomit, že Trump Ameriku nevyzývá k jednotě ze svého plezíru. Je víc politikem, než si všichni myslí a ví proto daleko líp než většina z establishmentu i jeho slouhů, co je pro USA dneska nezbytné.