Již řadu dní je velkým hitem českého internetu tisková konference George Friedmana, ředitele společnosti Strategic Forecasting, vlivného to analytického pracoviště s centrálou v Austinu v USA. Ten pán až s cynickou otevřeností popsal mocenské střety v mezinárodním prostředí, když z nich sundal propagandistickou roušku o lidských právech, demokracii a dalších hodnotách humanismu. Friedman je přičinlivým žákem jednoho ze zakladatelů geopolitiky, Halforda Mackindera, který již před sto lety britskému impériu určil základní světovládný úkol, nedovolit spojení Německa a Ruska v jednu pevninskou mocnost. Británie byla tehdy nesporně nejsilnější námořní mocností a její zájmy mohla ohrozit pouze pevninská mocnost, ovládající celý Heartland, jak je v geopolitice nazýván euroasijský superkontinet včetně středomořské Levanty. Friedman pouze u strategie svého učitele zaměnil dneska Británii za USA. Není to ovšem jediný projev atavismu v jeho výzvách. Mnohem děsivější je, že ani po dvou světových válkách a stovkách drastických konfliktů od té druhé s jejich obrovskými lidskými ztrátami, nedokázal Fridman a všichni jeho názoroví souputníci opustit základní tezi mocenských střetů staromódních teoretiků. Jejich geopolitické představy jsou založeny na tom, že mezinárodní vztahy jsou podřízeny jakési údajné lidské přirozenosti, spočívající v používání síly, tedy pouze v bojích až válkách. Například na zmíněné tiskové konferenci Friedman bez obalu řekl, že se musíme smířit s tím, že i v Evropě budou války, které jsou prý projevem lidskosti. Elitáři USA již dávno propadli přesvědčení o své výjimečnosti a tím nároku na vůdčí postavení ve světě. Rozpad SSSR vzali proto jako šanci na světovládu, až globální diktaturu svého pojetí tržní ekonomiky, životního stylu, ideového přesvědčení, politického systému a snad dokonce i náboženské víry. Pod vlajkou přesvědčení, že v mezinárodních vztazích neexistuje právo, a pokud ano, tak jen právo silnějšího, dělají od té doby všechno proto, aby měli na světě nejen nejsilnější armádu, ale schopnou udržet v područí celý svět. To vše v zájmu, jak již jsem několikrát konstatoval, třídy globálních financiérů. Třetí zastaralost Friedmanova přesvědčení je nepochopení dnešní doby, kdy Americké světovládě není nebezpečné Rusko s Německem, ale Čína s Ruskem. První mají obrovský a už i všestranný lidský potenciál na Zemi a druzí zase největší materiální zdroje planety. Toto spojení nejenže prakticky ohrožuje USA, ale může je učinit zemí na geopolitickém okraji.