Ještě před dvěma desetiletími v běžné mluvě nepoužívané slovo oligarcha, se v současných politických komentářích doslova rozbujelo jako rakovinový nádor. Někteří novináři už dokonce mluví i v případě současné politické moci v USA o vládě oligarchů, když až do nedávna se ten, v demokraciích pejorativní pojem, používal pouze pro rychlokvašné zbohatlíky v Rusku. V posledním roce je uvedený pojem pravidelnou součástí informací o dění na Ukrajině. Tamější loňský puč je označován za válku oligarchů. Stejně tak současný boj mezi představiteli nelegitimní pučistické vlády se označuje jako rvačka oligarchů o hospodářské výhody. U nás se v médiích ubytoval uvedený pojem brzy po vzniku Sobotkovy vlády, v níž se stal místopředsedou a ministrem financí privatizační zbohatlík, navíc příslušník bývalé KSČ. Záměrné, mnohdy až nevybíravé útoky na Babiše mají svůj jasný zdroj. Jsou jim „taky“ podnikatelé, čti finanční spekulanti, soudobá to vládnoucí třída finančně globalizovaného světa, která si nakoupila dostatečné množství mediálně zdatných poskoků, aby si sama politickým bojem nešpinila ruce. Je to s podivem, ale je to tak. Podnikatelé napadají jiného podnikatele. A ne pouze proto, že díky svému politickému angažmá neobyčejně zvýšil vlastní konkurenceschopnost. Babiš je učebnicovým představitelem produkčního kapitalisty. Jeho majetek je veskrze materiální a vytváří reálné, tedy spotřebitelské hodnoty. Je podle marxistické dogmatiky sice vykořisťovatelem, ale není spekulačním příživníkem, čistým financiérským parazitem. A právě tuto vrstvu jeho politické angažmá výsostně štve. Jednak proto, že si díky politické moci zvyšuje zisk, ale především proto, že je pro mafii finančních spekulantů, coby významný politický přestavitel, vysoce rizikovým faktorem. Může začít prosazovat zákony, které zásadním způsobem omezí reálnou nadvládu finančníků nad zbytkem populace. A i když se mu to nepodaří, nebo jenom v malém rozsahu, tak svou veřejnou aktivitou otevře společnosti oči. Tak jako kdysi intelektuálové Marxova typu politicky uvědomovali dělnickou třídu, tak dneska může produkující podnikatel, kapitalista materiálního bohatství, politicky uvědomovat většinu veřejnosti, pro niž jsou financiéři stejným sociálním, až třídním nepřítelem, jako pro Babiše a jemu podobné. Nebojme se Babišů, ale dobře si je hlídejme. Podporujme jeho druhy v boji s „podnikateli“ v oboru spekulací, především těch finančních.