V Evropě prý žije jen 766 dolarových miliardářů s celkovým bohatstvím 2,12 bilionu. V celém světě je těchto bohatých lidí (průměrně vlastní tři miliardy) pouhých 2170 a úhrnem disponují 6,5 biliony dolarů. Pro ilustraci: zhruba desetkrát méně lidí, než má Jindřichův Hradec obyvatel, disponuje majetkem představujícím hodnotu, kterou celá česká stávající ekonomika vytvoří za 32 dlouhých let. Egon Bondy o těchto lidech asi před patnácti lety řekl, že tak malé množství lidí nemůže být třídou, ale mafií. Pokud je to pravda, tak to jenom dokazuje, že ačkoliv byl vzdělán jako marxista, nepochopil Marxe. Podle zmíněného klasika jsou lidé se stejným vztahem k produkčním prostředkům společenskou třídou. Zmínění miliardáři patří prakticky všichni k „profesi“ investorů, čili vlastníků finančního kapitálu. Stejný vztah ke kapitálu, jako uvedení miliardáři, mají rovněž dolaroví sto a desetimilionáři. A těch je už velké, ba až nespočetné množství. I když všichni z nich samozřejmě nejsou čistými investory, ale třeba jen rentiéry, či produkčními kapitalisty, mají k finančnímu kapitálu stejný vztah a z toho plynoucí zájmy. Jsou tedy jednotnou třídou, ať chtějí, či ne, ba dokonce i když to popírají, protože v sociálních vztazích se budou vždy chovat podle svého zásadního zájmu, plynoucího z jejich dominantního vlastnictví. V mých očích tato třída je v současnosti jedinou, skutečně vládnoucí – a poprvé v dějinách konečně globální, společenskou vrstvou.