K jedněm z nejprimitivnějších, ale o to účinnějších manipulačních metod je odvedení pozornosti od závažného problému na vedlejší kolej. Je-li personifikovanější, tím lépe. Nejnovější spektákl toho typu nám připravují naši mocnáři kolem Klausovy amnestie na rozloučenou. Předscénu zahrál Hradní kancléř, když sev dlouhém rozhovoru v deníku Právo chlubil, že vypátral „tvůrce amnestie“, za něž to gentlemansky vzal Klaus pouze na sebe. Mynář sice nemá inteligenci svého vůdce, ale i mnohem větší primitiv musel vědě, že potrefení se ozvou, čti, že na sebe prozradí to, co dosud mafie kolem Zemana neví. Stalo se. Ozvali se všichni, někteří ihned, jiní trochu později a…zapletli do amnestie dokonce ministerstvo spravedlnosti. No a komedie je na světě. Klausův právník Hasenkopf vyhrožuje, že prozradí ještě víc, ministr se napřed dušuje, že jeho mančaft v tom nejede, aby na druhý den už „zvažoval soudní kroky“.  Včera dokonce formálnímu premiérovi ruply nervy a opět na adresu svých protivníků vytáhl svou primitivní munici o tom, že jsou kandidáty psychiatrie. Jak je vidno, i jemu chudákovi soukromé problémy v manželství zřejmě přerůstají přes hlavu, jinak by se vyjadřoval jako státník a ne jako podváděný manžílek. Účastníci se vzájemně napadají, plebs mající rád hry se baví a nějak úplně se vytratil hlavní problém celé amnestie, kterým je zastavení soudních procesů, ba i policejního vyšetřování mnoha obrovských tunelů, osvobození mnoha mafiánů a stranických kmotrů a zametení pod koberec mnoha kauz z doby právního šera Klausovy privatizace, čti, největší loupeže v naší zemi za celou její historii. A to přece od samého počátku jde. Současné osobní spory, předváděné veřejnosti daleko za hranou slušnosti, leč přece jenom soudně těžce stíhatelné, se jako dosud vždy ani před soudy nedostanou, nějaký čas budou čeřit veřejný prostor, aby se na ně po čase nejen zapomnělo, ale jejich aktéři si spolu za nějaký čas klidně zajdou na pivo. Hlavní zadání bude splněno. Nakradený majetek novým bohatcům zůstane.