Naprosto zásadně již víc jak třicet let nečtu beletrii, protože to považuji za ztracený čas. Výjimku tvoří snad jen Dostojevskij a Shakespeare. Udělal jsem včera výjimku a přečetl román, hm román? Spíše slátaninu, kterou sám autor označil za koláž, a to jenom proto, že anotace jej charakterizovaly jako čistě politický text. Faktem je, že dílko je skutečně jenom o politice, přesněji o srůstu několika bossů organizovaného zločinu s několika vysoce postavenými policisty a dokonce jedním ministrem a náměstkem jiného ministerstva. Popravdě řečeno, nevím, co chtěl autor čtenáři sdělit. Pokud ale chtěl dokazovat, že současná politická situace v naší zemi je výsledkem chování několika bezcharakterních lidí, tak se mu to nezdařilo. Jako sláma z bot trčí z celého textu Vieweghovo mladické nadšení pro současný společenský řád a jeho vztek, že jej několik lidí podvodně zneužívá ve svůj sobecký a bezohledný život. Je to ale marná snaha. Současný život většiny lidí v naší zemi není špatný kvůli bezcharakternosti a bezmezné ziskuchtivosti několika jedinců, ale protože je sám systém výsostně chorobný. Propagandistické snahy služebné elity dnešní moci představují země Západu jako nositele kapitalistických a demokratických ctností. Pravdou je, že v nich takové mafiánské eskapády jsou méně časté, než v postsocialistických zemích Východu. Ale to jenom proto, že onu etapu kapitálové akumulace mají již dávno za sebou, majetek a sféry vlivu jsou v zásadě již rozděleny a ti nejbohatší již dávno mají ochranný systém svých zájmů, čti právní řád státu, docela solidně propracovaný. Autor dílko charakterizoval jako thriller. Osobně bych ho řadil mezi moderní pohádky. Všechno totiž dobře skončí, což se v životě nikdy neděje. Zloduchové se pobijí mezi sebou a dobří policajti, ba i novináři nakonec vítězí. Ba dokonce je text červenou knihovnou, jelikož dva civilisté, coby náhodní hrdinové, kteří se do děje připletli, zahoří k sobě láskou. No prostě pitominka. A když si uvědomím, že jsem se o faktickém podhoubí politické situace nedověděl vůbec, ale vůbec nic nového, tak považuji četbu čtyřsetstránkového tlustospisu za ztracený čas, pokud nejde o dovolenkový odpočinek, jako jsem to pojal já.