Katolická církev je vlastníkem největšího množství zlata na světě. Jak jsem se zmínil, Vatikán má druhé největší zásoby měnového zlata. Ale daleko nejvíc zlata, stříbra a drahokamů je součástí liturgických předmětů, relikviářů, oltářů, výzdoby chrámů a paláců a samozřejmě uměleckých artefaktů od hodin po různé umělecké skvosty. Naprostá většina všeho toho zlata je z Nového světa. Mexiko, Peru a další země toho kontinentu obývaly po tisíciletí kultury, které nepovažovaly zlato za měřítko všech hodnost, jako Abendalnská kultura. Pro pokolumbovské dobyvatele, ale i pro samotného Kolumba bylo ale zlato základní komoditou, kterou v regionu loupili. Kvůli tomu vyvraždili devadesát procent všeho obyvatelstva kontinentu. Před rokem 1500 žilo kupříkladu na území současného Mexika asi 25 milionů Indiánů. O sto let později už jen milion. Pochybuji, že se někdy podaří alespoň odhadnout, kolik církev získala zlata z genocidy celého kontinentu. Sám Kolumbus věnoval ze svých cest katedrále v Sevile kolem dvaceti tun zlata, ze kterého je mimo jiné její oltář a to nezmiňuji Toledo, které má ze stejného daru zlatou sochu vysokou tři metry. Nelze se vymlouvat, že loupili žoldnéři. Byli doprovázeni kněžími a misionáři, kteří činy zločinců nejen posvěcovali, ale k nim nabádali. Jak vypadala tažení za zlatem, popisuje kronikář mimo jiné slovy. Indiáni byli ve výpravách vedeni svázaní v řetězech a sloužili jako potrava pro psy. Jen jediná výprava do dnešního Peru naloupila tolik zlatých předmětů, že je řemeslníci tavili celý měsíc. Kronikář jejich cenu vyjádřil v ceně 1,326.539 zlatých pesos. Zatímco prostí lidé v Evropě té doby žili v nepředstavitelné bídě, trpěli hladem a bez pomoci v nemocích, církev bezuzdně vraždila a loupila. Byla v tom dokonce horlivější, než světská moc. Kupříkladu papež Alexander VI. měl pod kontrolou jakési lovecké lístky na zabíjení Indiánů. A to nebyly jediné krvavé peníze, které vytvořily bohatství církve svaté.