Zastánci církve zásadně odmítají tvrzení, že náboženství je ideologií. Patřím naopak k těm, kdo náboženství považují dokonce za prazáklad ideologií. Ale i kdyby náboženství nebylo ideologií, ale čímkoliv jiným, jeho pravidla jsou vždy soustavou, kterou věřící musí jako dogma své víry dodržovat, nebo alespoň využívat. Katolické náboženství od samého počátku má ve své dogmatice učení o odpouštění hříchů. Na tomto místě nehodlám se zajímat o to, co je to vlastně hřích, takže proto je toto slovo v uvozovkách. Zajímá mne pouze mechanismus odpouštění, který z původně Ježíšova učení zdegeneroval v jednu z nejhnusnějších metod nabývání majetku. O tom víme my Češi hodně, protože nás v tom směru vyškolil Hus a Žižkovo hnutí. Přesto si dovolím připomenout některá méně známá fakta. Zvrhlou odpustkovou praxi zahájil papež Sixtus VI., který v roce 1467 rozhodl, že lze platit odpustky i za duše trpící v pekelném ohni. Kněží tak brali poplatky za zesnulé, aby je uchránili pekla. Místo pouti do Říma, jež poutníkovi zajišťovala úplné odpustky, stačilo od té doby zaplatit jednu třetinu nákladů na cestu papežova legáta do místa bydliště kajícníka. Zádušní mše za tučný peníz jsou známy v praxi římskokatolické církve dodneška. Nemám v úmyslu popisovat všechny metody poskytování odpustků, které lze najít v literatuře, na kterou upozorním na konci celé této série. Jen uvedu, že podle Corvina (1990) bylo odhadnuto, že odpustková politika přinesla Vatikánu za šest set let majetek ve výši miliardy dukátů. Nejhnusnější ovšem bylo, když papežové vyhlašovali mnohaleté odpustky za zabíjení, čti za účast ve válce proti nevěřícím, od muslimů, po kacíře, včetně těch českých. Jak je vidět, současní islámští fanatici se mají od koho učit. Nejhorší ovšem na celé té zpozdilé praxi je, že v jisté míře trvá dodneška. Vatikán na ni měl ještě v roce 1990 dokonce ceník. Za osobní požehnání od papeže se platilo pět tisíc marek. Za povýšení do knížecího stavu pak dva a půl milionu. Jako pikantnost uvádím, že se církvi platilo i za svatořečení. Jen za pontifikátu Jana Pavla II. za 464 svatořečení obdržela Vatikánská pokladna 116 milionů Eur. Amen.