DALŠÍ METODY ZLOČINNÉHO BOHATNUTÍ ŘÍMSKOKATOLICKÉ CÍRKVE

Církev jako prvá fakticky zaváděla nevolnictví, což bylo otroctvím zvláštního druhu. Provozovala systém poddaných už od čtvrtého století. Postavení nevolníků se příliš nelišilo od otroků. Naopak, bylo pro ně v mnoha případech nevýhodnější. Pán kupříkladu se nemusel starat o jejich zdraví, ba dokonce ani jejich přežití při hladomorech a jiných katastrofách. Na druhé straně nesměli opustit panství kláštera, či biskupa, byli šikanováni a obvykle za půdu museli nejen robotovat, ale platit lichvářské úroky. Rodiče proto často své děti prodávali, chlapce do otroctví, dívky do nevěstinců. Majetky klášterů byly mnohdy i na dnešní poměry nepředstavitelné. Jen pro zajímavost, kupříkladu klášter ve Fuldě vlastnil 15 tisíc velkostatků a jiný v St. Gallenu dva tisíce poddaných. Jestliže církevní parazité dneska hovoří o tom, kolik svatá církev získala odkazy a dědictvím, pak vědomě zamlčuje, kolik takových případů bylo čistokrevným podvodem a kolik bylo dosaženo kupříkladu psychickým nátlakem na umírající, či sliby uzdravení jejich blízkých. Nejčastější metodou podvodného získávaní majetku bohatých byla ale forma nalezení v archivu listin, které obsahovaly majetkové odkazy. Tyto listiny ovšem byly falešné. Kupříkladu Mnich Gueron na smrtelné posteli přiznal, že pro kláštery a kostely takových listin po celé Francii vyrobil stovky. Vrcholem tohoto způsobu bylo, když papež Štěpán II. v roce 757 vyhlásil, že byl objeven list, jímž císař Konstantin odkázal papežům celý západní svět starověkého Říma. Což bylo založeno na legendě, že císař Konstantin byl tehdejším papežem Silvestrem I. údajně vyléčen z lepry a ten mu z vděčnosti takový úpis věnoval. V prvé fázi vzdělaní pochybovači o pravosti listiny byli popravováni, což trvalo až do roku 1440, kdy pravost listiny vyvrátil teprve sám papežský sekretář Laurentius Valla. Přesto kvůli odporu proti tomu podvrhu byl popraven ještě v roce 1458 Friedrich Reiser ve Štrasburgu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *