Opakuji neustále, že demokracie je abstrakt, který v obecné formě neexistuje. Pro každý stát je konkretizována, ba doslova definována jeho ústavou, případně tradicí. Nikde ve světě skutečná demokracie neexistuje a ani nikdy neexistovala. Teritoriální rozloha, početnost obyvatelstva a především technické možnosti si zatím vždy vynutily existenci pouze zastupitelské demokracie. Ta se ale i v mezinárodní praxi smrskla na jediný rys, na svobodné volby. Dávám je do uvozovek proto, že ony jsou pouze zdánlivě svobodnými, už třeba jenom proto, že volič si může vybírat pouze z nabídnutého menu. Patřím k lidem, kteří tvrdí, že zastupitelská demokracie ale vůbec demokracií není, pokud nemá Ústavou přesně definovanou a prováděcími zákony pak realizovatelnou kontrolu vládnutí veškerým lidem, čili občanskou veřejností. Jsem přesvědčen, že zásadním rysem demokratičnosti státu a jeho politického režimu nejsou svobodné volby, ale nadvláda veřejnosti nad vládnoucí elitou. Stačily by k tomu v první fázi alespoň dvě věci. Ústavou vyjmenované sféry, ve kterých by si mocní před realizací zásadních změn, museli vyžádat odsouhlasení jejích základních parametrů plebiscitem. A odvolatelnost všech funkcionářů státu z vůle veřejnosti.