I nejpopulárnější papež tohoto tisíciletí, dokonce ještě ve stáří, se musel bičovat, aby přece jenom dokázal dodržet dogmata, která celý život prosazoval. Jmenovitě dogma o celibátu. Celé dějiny mnozí katoličtí kněží celibát většinou dodržovali pouze formálně, takže měli na farách vždycky hospodyně, mnohdy nejen pohledné, ale i plodné, takže jejich společné děti musely všelijak pokoutně dávat do výchovy svým rodinám. Baby boxy ještě nebyly vymyšleny. Nikdy to však nebyl jediný způsob ukojení sexuelního pudu. Klérus se vedle přirozené sexuální aktivity vždycky dopouštěl také jiných smilstev, především s chlapci, hlavně žáky kněžských seminářů. V současné době dominance aktivistů lidských práv, se už nedají jejich sexuální přestupky nikterak tutlat, ba dokonce zakrývat autoritou božích služebníků, před kterou se prostý lid vždycky přece jenom kořil. Proto má dneska katolická církev tolik problémů kupříkladu s pedofilií kněží, ba i vyšších hodnostářů. Je si tím vina sama. Měla už nejpozději v minulém století povolit ženám výkon kněžského povolání a samozřejmě již dávno zrušit celibát, který je marným bojem proti nejmocnější síle ve vesmíru, přírodě, nad níž nemůže ani lokajská elita samotného Boha nikdy zvítězit.