Tvrdím již dlouhé roky, že události devadesátých let minulého století byly měšťanskou kontrarevolucí a vůbec žádnou revolucí. Studená válka byla rádoby poetickým pláštěm zuřivého antikomunismu a vítězství v ní dalo globální finanční oligarchii šanci vrátit svět ovládaných zpátky. Ekonomové W. Paul Cockshott a Allin Cottrell zjistili, že reforma socialismu směrem k tržnímu hospodářství, byla pro pracující třídu v postižených zemích bezprecedentní ekonomickou katastrofou. V celosvětovém měřítku pak dokonce znamenala znovuobnovení nadvlády těch několika kapitalistických mocností, které vládly světu před rokem 1917. Za posledních dvacet let jsem nečetl tak přesný popis současné reality u nás. Vedle toho kupříkladu Šamalíkův bonmot o tom, že komunisty lze přizvat do vlády teprve tehdy, až sami uznají, že i oni byli 17. 11. 1989 osvobozeni, je naopak totální blábol.