Polistopadová moc zneužila všeobecné euforie veřejnosti k činům, které si naprostá většina lidí obou nejpočetnějších národů v zemi vůbec nepřála. Podvodně až podle, tyto změny označovala za reformy, i když šlo ve své podstatě o naprostý systémový převrat ve všech sférách celospolečenského života. Od samého počátku ani jedno ze zásadních opatření měnících právo, politický režim a hlavně hospodářskou základnu v zemi, si nenechala od veřejnosti schválit nějakým aktem všelidové vůle. Naopak se sobě vlastní zvrhlostí, za jakési vyjádření vůle lidu zvráceně neustále vyhlašovala tezi, že volby ji opravňují ke všem změnám. Dokonce každý projev skutečné vůle občanů vydávala za snahu zvrátit vývoj zpět do minulého režimu a zpochybňovala jako nepřípustný odpor vůči zvoleným zastupitelům, coby jediným opravdovým zástupcům vůle lidu. Nová moc zformované třídy profesionálních politiků v polistopadové době minimálně:

– Jako vládnoucí moc si přivlastnila veškeré bohatství národa a nakládala s ním, jak chtěla.

– Její ústavní činitelé dodneška sami sobě schvalují jak příjmy, tak imunitu a jiná privilegia.

– Úzká skupinka těchto politiků rozbila stát, aniž se alespoň formálně zeptala veřejnosti.

– Novému státu nadiktovala Ústavu, navíc ne moc podařenou.

– Schválila si volební zákony, které vytvářejí pro ně výhody až privilegia.

– Státu vybrala nepřátele i spojence a začlenila zem do útočného vojenského paktu.

– Po celou dobu hospodaří s veřejnými fondy záměrně tak, aby celý veřejný sektor dostala pod správu   soukromého sektoru.

– Většinou se při schvalování veškerého právního řádu s opozicí vůbec neradila.

Jen tyto skutečnosti mne opravňují k tvrzení, že ČR v polistopadové době byla po celou dobu pod mocenskou kuratelou autoritářského politického režimu. Nynější vláda, která dokonce již ve sněmovně zakazuje opozici mluvit, nastoupila pak na cestu otevřené diktatury. Troufám si tvrdit, že v ČR od samého počátku jsou vlády fakticky sdružením mafiánů a ta dnešní už je bandou bezohledných gangsterů.