Vedlejším produktem odporu proti koalici na metropolitním magistrátu v provedení některých zmanipulovaných pražanů, byla hypotéza mnohých pražských intelektuálů, že šlo o projev politického souboje mezi havlijány a klausiány, čili střetu mezi politickými moralisty a pragmatiky. Mýtus o jakémsi střetu dvou Václavů v polistopadovém politickém prostoru celé ČR, je ovšem pouze hrou pro prostý lid, kterou mu předvádějí právě vedoucí pražští intelektuálové. Na tomto místě musím jenom připomenout, že zásadně rozlišuji mezi intelektuály a inteligencí. Ta druhá skupina se vyznačuje pracovní metodou kritického myšlení a není nutné, aby měla vysokoškolské vzdělání. Ta druhá je vesměs grupou sebestředných a rádo se předvádějících, vysokoškolsky vzdělaných služebníčků každé moci, dneska sociology výstižně nazývanou obslužná elita kapitálu. Pimprláda o střetu dvou V vznikla na základě chiméry o mravní velikosti koktevého Vény v roli disidenta za nadvlády KSČ. Ti, co jej ale dobře znali, věděli již tehdy, že veškeré jeho disidentství má jenom dva a navíc příliš pokleslé zdroje. Prvním byla nenávist k režimu, který jeho rodinu zbavil majetku a tak Václavu Havlovi znemožnil žít jako příživnický rentiér, který by si konstruoval absurdní svět svých divadelních nicotností. Druhým pak byl komplex obtloustlého, zrzavého chlapečka z lepší rodiny, se kterým si nikdo nechtěl hrát, takže si umínil, že jim jednou ukáže zač je toho loket. V disentu pak našel ideální prostředí pro své čachry a manipulace, což umožňuje každá nelegální činnost. Svou pravou tvář jednoznačně odhalil ve státnické funkci, na kterou bohužel nikdy nedozrál. Lid byl pro něj okamžitě pouhou masou zbožňovatelů a své údajné svědomí nadřazoval nad právo, jako by bylo sdělením samotné vůle boží. Vrcholem jeho zvrácenosti bylo vyzvání nemocnějších světa ke všem velkým válkám této etapy globálního světa. Bisexuální Venca byl zase od počátku uznáván galerkou pražských intelektuálů jako skvělý technolog moci. Jako doslova učebnicová ilustrace machiavelismu. Zase ale platí, že ti, co jej dobře znali, velice dobře věděli, že se hned v prvých listopadových dnech zavázal tehdy se rýsující jediné globální mocnosti světa, že naši zem zatáhne pod její nadvládu. Žádný souboj dvou Václavů nikdy neexistoval. Jenom si ti dva docela živelně obsadili různé sektory společnostního prostoru, v nichž se velice dobře doplňovali v jediném záměru celého polistopadového zvratu, kterým bylo dostat lid tohoto regionu do područí největší globální moci dějin, největší to totality celé lidské historie.