Když by Havel ještě disidentem Vaškem, osaměle bojujícím žoldákem Západu otravujícím svými aktivitami mocnáře KSČ, byl celá léta finančně vydržován jakýmsi Karlem, Rakouským knížetem Schwarzenbergem. Když turbulencemi konce minulého století byl Havel prezidentem ČSFR, jmenoval téhož Karla Schwarzenberga kancléřem své jasnosti. Ptám se často odborníků na etiku, politiku, právo a i další, co to vlastně bylo. Šlo o výraz dlouhodobého přátelství, nebo naopak o praxi morálky mafiánství, klientelismu, či dokonce drzé korupce? Nesporně to byl kameradschaft, který se ve veřejné sféře slušných zemí právně ohodnocuje jako protekce až zneužití funkce veřejného činitele. Nebo snad už v newspeeku současné moci této krajiny má uvedený jev dokonce nějaké politologicky pozitivní označení?!