Nikdo jistě nepochybuje, že Klaus je ješita, a to dokonce tak obrovská, že už se jedná o duchovní poruchu, která s postupujícím stářím spolehlivě zatemňuje mozek, když nenávratně vymazává schopnost kritického, tedy ve skutečnosti vědeckého myšlení. Ukázalo se to naprosto názorně na nedávné konferenci věnované dvacetileté transformaci bank ve Východní Evropě. Na ní Klaus samozřejmě vychvaloval českou šokovou změnu, odborníky dneska již všeobecně charakterizovanou sloganem úprk před právem. Tomu se přirozeně nelze divit, protože Klaus si neustále činí nárok na její autorství. Nejméně za posledních deset let je však česká transformace bank vyhodnocována úplně jinak, a to nejméně ze dvou hlavních příčin. Z ekonomického hlediska jako vysoce nákladná pro státní rozpočet. To proto, že v předprivatizační finanční sanaci bank se utopily nejen výnosy z privatizací, ale dokonce i z daní, které citelně chyběly a stále více chybí ve všech rezortech. Když uvážíme, že daňový systém je v ČR nejpřátelštější k boháčům z celé Východní Evropy, je zřejmé, že transformace bank byla činností opačnou, než chování legendárních, lidových zbojníků. Soukromé, bez výjimky zahraniční banky, okradli totiž ty chudší ve prospěch nejbohatších, v čemž bohužel úspěšně pokračují neustále. Což je druhou příčinou negativního hodnocení chování bank za celých posledních dvacet let. Banky se totiž staly vůdčím činitelem pokleslé podnikatelské morálky v zemi. Jejich majetek byl nahromaděn jednáním, které by bylo ve všech slušných zemních trestné. A jejich provozní chování vůči vkladatelům v současné finanční krizi dokonce odporuje i mezinárodnímu právu, především proto, že těm, kdo si u nich uloží peníze, se vklad nominálně neustále snižuje. Klaus na uvedené konferenci nejenže odmítl veškerou kritiku bohatnutí bank za pomoci neexistence právních norem, ale dokonce tvrdil, že tento způsob transformace byl jediným správným postupem. Jinými slovy vydává zločin za klad. Jako Gorbačov. Oproti němu má však Klaus naprosto jiný motiv ke svému chování. Gorbi se chtěl vlísat do přízně mocných. Klaus se naopak za mocného považoval vždy, i když ještě o něm skoro nikdo nevěděl. Kdyby nebyl v podstatě ateista, určitě by se již dneska bez ostychu vyhlašoval za božího posla na Zemi. Alespoň když řečňuje o planetárním klimatu, tak se jako zvěstovatel božích pravd skutečně chová.