Ve Velké Británii byly v současné finanční krizi zachráněny před krachem dvě velké banky (Royal Bank of Scotland a HBOS). Obě mnohamiliardovými částkami, zaplacenými z daní, čili z kapes všech občanů. Parlamentní výbor pro finanční záležitosti v Dolní sněmovně si proto pozval jejich již odvolané ředitele a předsedy správních rad. Při tříhodinovém, ostrém výslechu vyšlo mimo jiné najevo, že ani jeden z nich nemá žádné oficiální bankovnické vzdělání. Nevěděli například ani, jak fungují investiční nástroje, jimiž se banky dostaly do krize. Při tom jim ale nechybělo dostatek drzosti, aby činnost svých bank před výborem obhajovali. Prý ještě ani na počátku krize nikdo nemohl přepokládat, že celý úvěrový trh zamrzne. Nakonec se ale provalilo, že nejméně jeden vysoký pracovník jedné z bank varoval svého nadřízeného, že banka provádí tak riskantní operace, že ji to může přivést ke krachu. Jeho nadřízený ho proto okamžitě propustil. Na konci výslechu se sice bankéři omluvili akcionářům i občanům, ale to je tak asi všechno. Že by někdo dal do exekuce jejich osobní majetek, o tom světová média nic neříkají. Naopak. Z USA se kupříkladu šíří, že nejvyšší manažeři státem zachráněných bank si s drzostí sobě vlastní, odsouhlasili až miliardové odměny. Takže mimo jiné už víme, od koho se veškeré té agresivní bezohlednosti naši mocipáni naučili.