V Praze se tento týden konala tlachárna NATO pořádaná Mezinárodním institutem pro strategická studia (IISS). Ředitelství tohoto údajného thin-thenku je, kde jinde, než v Londýně světovém to rozeštvávačském centru globalistů, s pobočkami na všech kontinentech kromě Antarktidy. Zmíněná instituce mě nezajímá, ovšem zaujaly mě názory našeho válečného bosse, jakéhosi Řehtáka, či snad Řehky, který vystoupil jako hostitel. Jeho příspěvek k potlachu by snad každého rozřehtal k popukání, kdyby bohužel nešlo o zrůdného už až armádního generála s velkou touhou po politické moci. Ve sdělovacích prostředcích se vyskytly následující jeho moudrosti, cituji: „Nemyslím si, že to jsou velcí stratégové (Rusové). Ukrajinci to dokazují a my jsme mnohem lepší. Neměli bychom být stydliví toho využívat…Máme možnosti jako třeba přesné cílené údery. Můžeme také někde potopit nějakou loď…Neměli bychom mít strach z překračování červených linií Ruska. Podporováním Ukrajiny jsme je překročili už tak padesátkrát. Jsou k smíchu. Neměli bychom mít z toho strach…Putin nám už tolikrát hrozil, abychom něco nedělali. Pak jsme to učinili a nic se nestalo…Lidé u moci často nechápou, že občas je nejbezpečnější naopak eskalovat, ukázat drzost a přejít do ofenzivy,“ Tolik konkrétní citace.

Zfanatizovaný náčelník generálního štábu armády ČR rozdával i další moudra. Mimo jiné zmínil, že Rusové se podle jeho mínění připravují na válku a to napříč celou tamní společností od běžných občanů po církev. A hned varoval, že podobné tendence jsou patrné i třeba v Číně. Jako geniální stratég si zafantazíroval o budoucnosti když tvrdil že výsledek války na Ukrajině bude kriticky důležitý, protože bude utvářet uspořádání světa. Podle jeho mínění však Rusko zůstane hrozbou pro svět i nadále. Se samozřejmostí všeznalce pak prohlásil, že spojenectví Ruska, Číny a kupříkladu Íránu je „spíš sňatek z rozumu, než z lásky“. Navíc poukázal, že toto partnerství příliš nefunguje. „Írán byl nedávno napaden a co udělalo Rusko? Nic,“ připomněl přemoudřelý znalec asi i těch nejskrytějších strategií opravdových velikánů oproti své pidimalosti. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.