Nerad se vyjadřuji k budoucnosti, ale přece mi to nedá, abych se nezamyslel nad současným stavem války na Ukrajině.

Ukrajinskou epizodu rozhodujícího boje Ruska se Západem o nový světový pořádek se mu asi nepovede vyhrát. Leč nesmí ji prohrát. Přesněji vyjádřeno nesmí ji prohrát skutečně, ne politicky. Za politickou porážku při tom považuji ztrátu Luhanska a Donbasu, ba dokonce i Krymu. Ovšem za skutečnou porážku teprve takový stav, který by odpovídal Jelcinově době. To znamená, že by moc v Rusku fakticky převzal Západ rukama protiputinovských „zapadnikov“.

Pokud dojde alespoň na nějaký čas k klidu zbraní, jak osobně předpokládám, tak bude Rusko nuceno podstoupit mnohem podstatnější změny ve své mocenské struktuře, než si svět připouští. Především bude muset s ČLR uzavřít doslova Unii, a ne jenom jakési dobrovolné obranné a hospodářské společenství. Taková politická změna si logicky vynutí zásadní změnu vlastnických poměrů v Rusku. Řečeno jasně, v Rusku musí dojít k masivnímu znárodnění, aby byla zlomena moc jeho oligarchů, kteří jsou viditelně tak vlivnou stranou i současného konfliktu na Ukrajině, že dovedou zabránit velení Ruské armády, aby se chovalo tak, jak je na bojišti bezpodmínečně nutné.

Pro ilustraci mého názoru uvedu jenom maličký příklad. Rusko je největším, ne-li dokonce jediným významným producentem titanu již od dob SSSR. Titan se za posledních třicet let stal cennějším než zlato, jelikož bez něho už nemůže existovat ani letecký průmysl Západu, nadtož kosmický. Jeho těžba a zpracování je při tom v soukromých rukách mocných oligarchů Ruska. Ti jej i za války na Ukrajině nepřetržitě dodávají na Západ. Při současné sankční politice jim to umožňuje pouze transport po železnicích Ukrajiny. Proto si vynutili na velení Ruské armády, aby tyto trasy nebyly zničeny. Vůbec neberou při tom ohled na to, že stejnými cestami putují na Ukrajinou veškeré zbraně ze Západu.

Zlomit hegemonii Západu, konkrétně USA se nemůže povést bez dlouhodobého, a především nezlomného fungování společenství Ruska a ČLR. A i v takovém případě půjde o válku o jejíž délce můžeme jenom spekulovat. Ovšem bude spíše mnohem delší, než si vůbec umíme představit. Při čemž i přesto její výsledek není jasný, protože prohrávající strana se nakonec vždycky může nakonec uchýlit a odhodlat ke konečnému řešení pro veškeré lidstvo.

Ovšem zdůrazňuji, že bez změny vlastnických poměrů společný postup Číny a Ruska bude neefektivní a reálně s vysokou pravděpodobností ani nemůže být s konečnou platností úspěšný.

P.S. Rusko by se mělo s konfliktem rozloučit další masivní devastací Ukrajinské infrastruktury. Bude totiž obrovským vedlejším úspěchem Ruska. Pokud Západ následně vezme na svá bedra obnovu Ukrajiny, pak se především Evropa vyčerpá k sebelikvidaci. A to i v případě že by se povedlo nemožné, tedy zničit korupci, která je nejvyšším reálným vládcem oné země.