Chování evropských politiků od samého začátku „Speciální operace“ mi připadalo jako málo zodpovědné vůči sobě a samozřejmě svým zemím. Putin je zaskočil natolik, že jednali, jako by ztratili rozum. Léta nevěřili, že začne ozbrojenou intervenci. Tak jako nyní po celé letošní boje nevěřili, že Putinovo Rusko své úmysly myslí vážně. Brali to dokonce asi jako černý humor, či co. Ovšem 21.9. skončila legrace. Teď už nejde couvnout. Rusko, nebo NATO musí být poraženo. Obojí ovšem zničí především Evropu. Celé to zlo sice zplodil Jelcin, ovšem USA toho dokázala skvěle využít, aby odvrátila svůj kolaps. Všichni ti političtí diletanti, kteří věřili že Rusko vojensky nenapadne Ukrajinu, že se neodváží vyhlásit válku Západu, by si měli konečně připustit, že Rusko zatlačené ke zdi opravdu použije taktické jaderné zbraně. A použije je především proti východu Evropy, aby si zajistilo bezpečnostní koridor vůči NATO. Může si být totiž prakticky stoprocentně jisto, že kvůli Pobaltí, Polsku, Rumunsku, či bývalému ČS nepůjde Západ do jaderného konfliktu. A kdyby i šel, tak bude především zničena Evropa, na niž se ona zbožňovaná USA vykašle, protože ona se určitě nevrhne do sebevraždy, kterou by představovalo použití strategických jaderných arzenálů obou stran.
Ale vždyť je to (přístup tzv euroatlantického bloku) standardní chování kritického pohledu neschopného hovada, v situaci, kerých se denně dějí na celém světě kvanta v běžném životě – ve škole, na ulici, v dopravě (tam je to zvlášť markantní), v obchodech (i ze strany zaměstnanců), v hospodě, ve frontě na lyžařský vlek, v dráze plaveckého bazénu při plavání veřejnosti, atd. Můžete podobrém upozorňovat, vysvětlovat, varovat – není to nic platné. Zkusíte přitvrdit (!slovně!) – jste okamžitě vystaven útoku (v lepším případe nefyzickému). Začnete se bránit (třeba i soudně) – jste ten špatnej, kterej vyvolal konflikt, jste postižen/(od)souzen, a skutečný původce konfliktu v lepším případě omlouván/litován, v horším oslavován. A „autority“, které by měly/mají/musí dohlížet na něco, čemu se dřív říkalo spravedlnost, hodnotí a rozhodují zcela opačně, než by odpovídalo jejich proklamovanému poslání.
A jak, kdesi poznamenává ‚moravan‘, tihle zmetci jsou nalezlí všude, teď už spíš nejen nalezlí, ale mají přímo rozhodovací většinu.
Takže změna je možná jen, když tito dostanou pořádně přes držku, a to tak, aby se z toho už nemohli NIKDY vzpamatovat. Což se nestane, tudíž to tu v případě úspěchu může správně (nebo aspoň skoro správně) fungovat zas jen pár desítek (max) let.
A jo, jsem tvrdej skeptik – za těch pár let mezi tím, co si říká lidi. nemohu jinak.