Dneska už probíhá stý den bojů na Ukrajině. Nikdo nedovede říct, zda vedení Ruska počítalo s tak dlouhým bojem, zda činnost Ruské armády je přesně taková, jak byla původně naplánována a jestli nemusí politické vedení země přehodnocovat své původní cíle. Plky novinářů i vážná vyjádření odborníků i „odborníků“ nejsou nic víc než spekulace, v tom horším případě pak projekcí vlastních strategií o konfliktu, které byly od počátku mimo mísu.

Ve válce obě strany lžou, takže „pravdu“ bude mít až vítěz. Zatím platí fakta, ta tvrdá. Ruská armáda pomalu leč jistě dobývá celé území separatistických republik, ba dokonce něco navíc z Ukrajinského území, kde žije většinou ruské obyvatelstvo. Bitva mezi sousedními státy se změnila na válku Ruska proti Západu. Přímým válčením trpí ovšem pouze Ukrajina, jejíž vojenská struktura je většinou již zničena a území je devastováno. Následně je podlomeno hospodářství země a její infrastruktura je v destrukci. O situaci v Rusku nevíme nic a o náladě v Ruské armádě o nic víc.

Boj byl pro Ukrajince předem ztracený. Západní podpora, vedená pod rouškou oslabení Ruska byla a je podvodem, protože pokud Rusku zůstávají jaderné zbraně a jejich nosiče, tak Rusko není vojensky oslabeno. Tečka. V oné strategii Západu proto vidím jeho největší zločin, pro který by měli jeho představitelé stát před mezinárodním válečným soudem.

O přidané ekonomické válce nehodlám spekulovat. Jde o příliš široké pole možností vývoje, takže lze říct s jistotou jediné. Nejbohatší zase zvýší své bohatství, 90 procent ostatních bude trpět, a možná třetina citelně zchudne. A to nejen na Ukrajině, ale v Evropě, částečně i v USA. Jen v Rusku bude struktura poněkud jiná. Tam i ti nejbohatší budou ztratní.