PROTIRUSKÁ MANTRA SPOJENÉHO ZÁPADU.

Na můj text o chytrolíonech se samozřejmě neozval žádný z nich, což je logické. Nikdo si nepřizná rád, že je oportunista a prakticky zbabělec. Zato na příspěvek reagoval příslušník jediné pravdy Západu. Ocituji alespoň část jeho tvrzení, Cituji: „Co bych udělal, být Ruskem, abych měl bezpečnou a klidnou hranici s Ukrajinou? Vrátil bych Ukrajině Krym a Luhaňsk a Doněck, stáhl bych veškerý svý vojáky a „poradce“ z těch oblastí a vyplatil bych Ukrajině veškerý náhrady spojený s okupací těch oblastí, včetně náhrad za RuSSkem postřílené civilisty během demonstrací při EuroMajdanu. Následně bych se veřejně například na půdě OSN omluvil za protiprávní zasahování do vnitřních záležitostí Ukrajiny a poprosil za odpuštění. Pak možná za nějaký čas by vzájemný vztahy vedly k bezpečný hranici. Bohužel místo takovýho fér a civilizovanýho řešení Rusko rozpoutalo masakry civilistů a destrukci měst. A mít hranici s 40 miliony lidí který Rusko naučilo ho nenávidět do morku kostí za vraždy a mučení svých rodin a vypálení svých měst – to není bezpečná hranice.“ Konec celé litanie.

I když můj text na účet chytrolínů se de facto týkal naprosto něčeho jiného, musím konstatovat, že taková koncentrace myšlení Západu stojí za odpověď, i když obsahuje zásadní lži. Tou první lží je, že přisuzuje Rusku to, co dělala výhradně Ukrajinská moc na území separatistických republik po celých osm let. Důkazem pravdivosti mého tvrzení je fakt desítek tisíců zabitých Rusů na území Doněcka a Luhanska a ani jednoho zabitého Ukrajince na území mimo odtrženecká území. Nemluvě o základním aktu porušování občanských práv, kterého se vládci Ukrajiny dopustili zákazem používání ruštiny ve školách, na úřadech a vůbec ve veřejném prostoru Ukrajiny.

Zmíněný text pana Jiřího Růžičky je dále poněkud nehistorický. Tváří se jako by dějiny Ukrajiny začínaly Majdanem s následným odtržením Krymu. I v této pasáži pana Růžičky je navíc kus lži. Tvrdí, že tehdy stříleli Rusové do zad Ukrajincům, ačkoliv to nikdy nikdo seriózně nevyšetřoval a absolutně nedokázal. Většina skutečných faktů svědčí spíše o jiných aktérech vraždění.

Mnohem víc ahistorickým je však další tvrzení, především o Krymu. Podívejme se trochu na počátek celého problému. I jednostranně zideologizovaná Wikipedia tvrdí, že SSSR zanikl dne 26.12.1991, kdy Nejvyšší sovět Sovětské svazu deklarací č. 142-H oficiálně uznal rozpuštění SSSR. Jenže on uznal to, co už 9. prosince se událo v rezidenci Viskuli v Bělověžském pralese. Tam totiž byla podepsána Bělověžská dohoda, z níž si dovoluji citovat jedinou větu, cituji: „My, prezidenti Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny konstatujeme, že Svaz sovětských socialistických republik jako subjekt mezinárodního práva a geopolitické reality končí svou existenci.“. Ano, oni konstatují, řečeno slovy skutečného práva, dopouštějí se vůči Sovětskému svazu velezrady.

Smlouva nese podpisy prezidenta RF Borise Jelcina, prezidenta Ukrajiny Leonida Kravčuka, předsedy Nejvyšší rady Běloruska Stanislava Šuškeviče. Dále pak premiéra Ukrajiny Vitolda Fokina, premiéra Běloruska Vjačeslava Kebiče a ruského státního tajemníka Genadije Burbulise. Těchto šest mužů se naprosto neoddiskutovatelně dopustilo velezrady v tehdy ještě existujícím Sovětském svazu. Tečka.

Navíc se Jelcin dopustil vlastizrady Ruské republiky. Pokud by totiž byl odpovědným státníkem Ruska, a ne internacionalismem zblblým komunistickým papalášem s mozkem silně poškozeným alkoholem, pak bylo jeho prvořadou povinností prosadit do Bělověžské dohody pasáž o tom, aby Ukrajina vrátila všechna území, kterými ji obdarovali vůdci SSSR Lenin, Stalin a Chruščov. Kravčukovi se nedivím, že ani nemuknul o této realitě. Ale i on se tehdy projevil jako lupič cizího území. Když pak za pár let vládci Ukrajiny s velkým humbukem zahájili dekomunizaci své země, měli poslední příležitost ji provést především tím, že by vrátili, co jim komunisté ve své povýšenecké svévoli darovali. Neudělali tak, a tím zadělali na problém Krymu a všechno co následuje a následovat ještě bude.

Závěrečná pasáž pana Růžičky nepotřebuje komentář. Jsem si totiž naprosto jist, že na celém Západě neexistuje politik, který by souhlasil s imbecilním nápadem žádosti o odpuštění. Ale když už, tak ať se ukáže pan Růžička jako morální velikán a jde příkladem. Doporučuji mu, aby si do všech jazyků nechal přeložit kratičký text jímž Západ prosí o odpuštění celý zbytek světa za to, že nejméně půl tisícovky let ho vykrádal, někdy až plenil, násilně nutil k vyznávání svých pravd, zotročoval a v neposlední řadě vraždil jeho obyvatele, kterými pohrdal coby podlidmi až do rozměru genocid. To bych u pana Růžičky pak alespoň trochu omlouval jeho kategorické, leč poněkud bezmyšlenkovité opakování mantry, jíž se dnes Západ pomalu, leč jistě blíží k protirusismu jakési to obdobě antisemitismu v provedení hitlerovského nacismu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Texty a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *